Zdeněk Váňa (archeolog): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
základní úpravy, kat., NK ČR atd.
m Stránka Zdeněk Váňa přemístěna na stránku Zdeněk Váňa (archeolog): Více osob téhož jména a příjmení -> Zdeněk Váňa (atlet)
(Žádný rozdíl)

Verze z 4. 9. 2010, 12:51

PhDr. Zdeněk Váňa, CSc. (13. února 1924 Čakovičky30. ledna 1994 Praha) byl český archeolog.

Život

Cesta Zdeňka Váni k archeologii nebyla zcela přímá. Po maturitě na libeňském gymnáziu byl v roce 1944 jako člen ilegální skupiny Svazu československé mládeže zatčen a vězněn v Drážďanech, odkud se mu podařilo při zničujícím náletu v únoru 1945 uprchnout. Po válce začal studovat na Filozofické fakultě v Praze archeologii a nejstarší dějiny u profesorů Jana Eisnera, Jana Filipa a Václava Chaloupeckého. Už jako student začal pracovat coby archeolog v Krajském muzeu v Teplicích, a tím se dostal k výzkumu slovanských hradišť v tomto regionu v Bílině, Zabrušanech, Levousích a Vlastislavi. Ve výzkumech pokračoval i poté, co v roce 1953 přešel k profesoru Janu Eisnerovi do Slovanského ústavu ČSAV v Praze a po jeho reorganizaci v roce 1964 do Archeologického ústavu. V té době začal zkoumat i slovanská hradiště na Kladensku, nejprve Libušín a pak od roku 1972 Budeč. Výsledky svých výzkumů publikoval jednak v odborných časopisech, jako jsou Památky archeologické a Archeologické rozhledy, a také knižně. V roce 1973 vydal v edici Památníky naší minulosti knihu Přemyslovský Libušín. Historie a pověst ve světle archeologického výzkumu. Spolu se svým kolegou z výzkumu na Budči dr. Milošem Šollem připravil v roce 1983 v kladenském muzeu výstavu o Budči a společně napsali brožurku Budeč – památník českého dávnověku. Až posmrtně byl vydán jako kniha text připravený původně do Památek archeologických Přemyslovská Budeč.

Zdeněk Váňa ale kromě publikování výsledků svých archeologických výzkumů vydával i knihy se širším zaměřením. Přehledem výsledků archeologického bádání o slovanském dávnověku je jeho kniha Objevy ve světě dávných Slovanů a Svět dávných Slovanů, kterou vydala Artia v překladech do několika světových jazyků. Už před tím ale vyšla Váňova práce Einführung in die Frühgeschichte der Slawen, používaná řadu let na zahraničních universitách jako nezbytná příručka pro studium tohoto tématu. Kromě archeologie se Zdeněk Váňa soustavně zabýval i filozofií, k níž měly blízko jeho práce Svět slovanských bohů a démonů a její německá verze Mythologie und Götterwelt der slawischen Völker (Stuttgart 1991). To bylo v době, kdy byla Zdeňku Váňovi svěřena funkce předsedy Antroposofické společnosti v České a Slovenské republice. V jejích tiskovinách pak Zdeněk Váňa publikoval články z oblasti duchovědné, nejen o podstatě anthroposofie, ale i o jejím vztahu ke katolictví nebo k indické filozofii.

Monografie z oboru archeologie

  • Liberecký kraj v pravěku. Severočes. museum, Liberec, 1951
  • Pravěk Ústeckého kraje. KNV, Ústí n. L., 1952
  • Einführung in die Frühgeschichte der Slawen. Wiesbaden 1970
  • Přemyslovský Libušín. Academia, Praha, 1973
  • Objevy ve světě dávných Slovanů. Odeon, Praha, 1977
  • Svět dávných Slovanů. Artia, Praha, 1983
  • Čechy v době slovanské (sestavovatel). Archeologický ústav ČSAV, Praha, 1984
  • Svět slovanských bohů a démonů. Panorama, Praha, 1990
  • Přemyslovská Budeč. Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 1995


Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Váňa (archeolog) Šablona:Pahýl - biografie