Hřbitov Errancis: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 26. 8. 2010, 16:11

Soubor:Plaque cimetière des Errancis, 22 bd de Courcelles, Paris 17.jpg

Pamětní deska s upomínou na gilotinované

Hřbitov Errancis (francouzsky Cimetière des Errancis) je zaniklý hřbitov v Paříži z období Francouzské revoluce. Jeho název je odvozen od pomístního jména, které vzniklo ze slova „les estropiés“ (mrzáci).

Historie

Na konci 18. století za tehdejšími městskými hradbami byla pustina táhnoucí se od ulice Rue du Rocher až k dnešnímu parku Monceau.

Vybraný pozemek sloužil nejprve jako běžný hřbitov, v období hrůzovlády (počátek června 1793 - konec července 1794) sloužil jako pohřebiště pro popravené gilotinou na Place de la Révolution (dnešní Place de la Concorde). Bylo zde pohřbeno 1119 popravených. Na vstupu do hřbitova se nacházela deska s nápisem „Dormir, enfin“ („Spát, konečně“).

Při prodloužení ulic Rue Miromesnil a Boulevard Malesherbes v 19. století byl hřbitov zrušen. Kosterní pozůstatky, které byly při stavbě vykopány, byly převezeny do pařížských katakomb, kde byly uloženy bez ladu a skladu.

Z významných osob z období Francouzské revoluce zde byli pohřbeni:

6. listopadu 1793: Ludvík Filip II. Orléanský
5. dubna 1794: tzv. „shovívaví“, např. Georges Danton, Camille Desmoulins, Fabre d'Églantine, Jean-Marie Hérault de Séchelles
13. dubna 1794: Lucile Desmoulins, manželka Camille Desmoulinse
22. dubna 1794: Chrétien de Lamoignon de Malesherbes, obhájce Ludvíka XVI.
8. května 1794 : Antoine Lavoisier, chemik
10. května 1794: Élisabeth Philippine Marie Hélène de Bourbon, sestra Ludvíka XVI.
28. července 1794: jakobíni, např. Maximilien Robespierre, jeho bratr Augustin Robespierre, Louis de Saint-Just, Georges Couthon, Antoine Simon
7. května 1795: Antoine Quentin Fouquier-Tinville, prokurátor revolučního soudu

Reference

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřbitov Errancis na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cimetière des Errancis na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

(francouzsky) Historie hřbitova

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Na konci [[18. století]] za tehdejšími [[pařížské hradby|městskými hradbami]] byla pustina táhnoucí se od ulice ''Rue du Rocher'' až k dnešnímu [[Parc Monceau|parku Monceau]].
-Vybraný pozemek sloužil nejprve jako běžný hřbitov, v období [[hrůzovláda|hrůzovlády]] (počátek června [[1793]] - konec července [[1794]]) sloužil jako pohřebiště pro popravené [[gilotina|gilotinou]] na ''Place de la Révolution'' (dnešní [[Place de la Concorde]]). Bylo zde pohřbeno 1119 popravených. Na vstupu do hřbitova se nacházela deska s nápisem „Dormir, enfin“ (Spí, konečně.)
+Vybraný pozemek sloužil nejprve jako běžný hřbitov, v období [[hrůzovláda|hrůzovlády]] (počátek června [[1793]] - konec července [[1794]]) sloužil jako pohřebiště pro popravené [[gilotina|gilotinou]] na ''Place de la Révolution'' (dnešní [[Place de la Concorde]]). Bylo zde pohřbeno 1119 popravených. Na vstupu do hřbitova se nacházela deska s nápisem „Dormir, enfin“ („Spát, konečně“).
 Při prodloužení ulic ''Rue Miromesnil'' a ''Boulevard Malesherbes'' v [[19. století]] byl hřbitov zrušen. Kosterní pozůstatky, které byly při stavbě vykopány, byly převezeny do [[Katakomby (Paříž)|pařížských katakomb]], kde byly uloženy bez ladu a skladu.