Neznělá palatovelární frikativa: Porovnání verzí
Nový článek |
m +interwiki |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
* '''Způsob [[artikulace]]:''' třená souhláska ([[frikativní souhláska|frikativa]]). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska ([[konstriktiva]]). |
* '''Způsob [[artikulace]]:''' třená souhláska ([[frikativní souhláska|frikativa]]). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska ([[konstriktiva]]). |
||
* '''Místo artikulace:''' zadopatrová ([[velární souhláska|velára]]) a zároveň středopatrová |
* '''Místo artikulace:''' zadopatrová ([[velární souhláska|velára]]) a zároveň středopatrová ([[palatální souhláska|palatála]]) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem [[jazyk (orgán)|jazyka]] a [[měkké patro|měkkým]] i [[tvrdé patro|tvrdým]] patrem. Místo artikulace se však v jedlnotlivých oblastech [[Švédsko|Švédska]] liší. Často se též vyslovuje s [[labializací|labializací]] {{IPA|[ɧʷ]}}. |
||
* '''[[Znělost]]:''' neznělá souhláska - při artikulaci jsou [[hlasivky]] v klidu. |
* '''[[Znělost]]:''' neznělá souhláska - při artikulaci jsou [[hlasivky]] v klidu. |
||
* Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci [[Ústa a ústní dutina|ústní dutinou]]. |
* Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci [[Ústa a ústní dutina|ústní dutinou]]. |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
[[Kategorie:Souhlásky]] |
[[Kategorie:Souhlásky]] |
||
[[en:Voiceless palatal-velar fricative]] |
|||
[[fr:Consonne fricative post-alvéolo-vélaire sourde]] |
|||
Verze z 19. 6. 2006, 13:57
Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která popsána pouze ve švédštině. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɧ, číselné označení IPA je 175, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x\. Popisuje se jako současně vyslovené ʃ a x. Ve švédštině se nazývá „sje-ljud“.
Charakteristika
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: zadopatrová (velára) a zároveň středopatrová (palatála) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým i tvrdým patrem. Místo artikulace se však v jedlnotlivých oblastech Švédska liší. Často se též vyslovuje s labializací [ɧʷ].
- Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu.
- Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska nevyskytuje.
Ve švédštině
Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat. Tzv. „sje-lud“ se v jednotlivých švédských nářečích svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako [x], na severu se vyslovuje spíše jako [ʃ], či spíše retroflexní [ʂ]. Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení slyšíme spíše [x], v koncovém postavení spíše [ʃ], např. själv (sám) se blíží výslovností [xʷɛlv], kanske (snad) zní spíše jako [kʰan:ʃə].
Ve finské švédštině se vyslovuje jako [ʃ] nebo [ɕ].
Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost [š/ʃ]. Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.
