Empora: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Dinamik-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ru:Эмпоры
Rozšíření, obrázky, odkazy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor: Pražský hrad, Bazilika sv. Jiří, interiér 04.jpg |thumb|upright=1.2|Empory v basilice sv. Jiří na Pražském Hradě]]
'''Empora''' je vyvýšená zděná a podklenutá konstrukce v [[chrámová loď|lodi]] [[kostel]]a.
[[Soubor:Noyon cathedral gallery.jpg|thumb|upright=0.8|“Pravá“ empora nad boční lodí katedrály v Noyon (Francie), 13. stol.]]
[[Soubor:Frauenkirche DResden 77.jpg|thumb| upright=1.2|Vícenásobné empory v kostele Panny Marie v Drážďanech (''Frauenkirche'')]]
'''Empora''' je nadzemní a přístupná galerie, otevřená do hlavního prostoru [[chrámová loď|lodi]] [[kostel]]a, [[synagoga|synagogy]] nebo jiného veřejného prostoru.


== Popis ==
V raném [[středověk]]u sloužila pro majetníka kostela (tzv. tribuna). Empora mohla sloužit též pro příslušníky [[mnišský řád|mnišských řádů]] (časté u ženských řádů). Pokud slouží k provozování hudby, nazývá se slovem [[kůr]] či [[kruchta]].
Empory slouží jako částečně oddělené a vyvýšené shromažďovací prostory různého provedení:
* podélný prostor nad klenbou boční lodi u středověkých kostelů, otevřený do lodi oblouky nebo okny;
* podélný balkon, vetknutý do stěny, u starších dřevěných i zděných a u moderních betonových staveb;
* otevřená empora na západní stěně kostela, která slouží pro hudebníky a varhany, se nazývá [[kůr]] či [[kruchta]].
Empory mohou být přístupné po schodišti z hlavního prostoru, nebo mohou mít vlastní vchody. Od barokní doby se vyskytují i dvojí nebo víceré empory nad sebou, z nichž se vyvinuly divadelní balkony a galerie.


== Historie a účel ==
Empora je do lodi otevřena oknem nebo [[arkáda (architektura)|arkádou]], nesena klenbou na [[sloup (architektura)|sloupech]] či [[pilíř]]ích. V podélném kostele bývá umístěna v západní části, později i
Ve středověkých kostelech ženských [[mnišský řád|mnišských řádů]] sloužila empora pro jeptišky, které tak byly odděleny od ostatních věřících. Tak tomu bylo například v [[Bazilika svatého Jiří|bazilice sv. Jiří]] na Pražském Hradě. Na oddělený prostor pro ženy, jak je to obvyklé v synagogách a mešitách, poukazuje i latinské, anglické a francouzské ozančení ''matroneum''. V gotických bazilikách vznikala empora celkem přirozeně nad klenbou boční lodi jako klenuté patro, když se hlavní loď stavěla stále vyšší a plochy stěn bylo třeba více členit (viz katedrála v Noyon). Stavěly se také nepravé empory, arkády v nadzemním patře, které neměly vlastní strop a byly otevřené do krovu.
nad [[boční loď|bočními loděmi]], v centrálním kostele obíhá kolem celého prostoru.

V městských halových kostelech 15. a 16. století sloužila podklenutá nebo i dřevěná empora, často po celém obvodu kostela, bohatším měšťanům, případně šlechtě jako privilegované místo a zároveň rozšiřovala počet míst. Empory byly pravidlem zejména v protestantských kostelích. Otevřené a oddělené empory se stavěly také pro patrony a majitele kostelů, pro panovníky a šlechtu. Menší uzavřená a v baroku často zasklená empora se v češtině označuje také jako [[oratoř]].

Z empor vznikly původně dřevěné, později zděné divadelní balkony i v několika patrech nad sebou, podobně jako v sálech knihoven, v koncertních síních a podobně.

==Odkazy==
===Literatura===
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Empora. Sv. 8, str. 592.
===Související články===
* [[Galerie]]
* [[Kruchta]]

<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie. ''


[[kategorie:Prostory]]
[[kategorie:Prostory]]

Verze z 9. 8. 2010, 12:15

Empory v basilice sv. Jiří na Pražském Hradě
“Pravá“ empora nad boční lodí katedrály v Noyon (Francie), 13. stol.
Vícenásobné empory v kostele Panny Marie v Drážďanech (Frauenkirche)

Empora je nadzemní a přístupná galerie, otevřená do hlavního prostoru lodi kostela, synagogy nebo jiného veřejného prostoru.

Popis

Empory slouží jako částečně oddělené a vyvýšené shromažďovací prostory různého provedení:

  • podélný prostor nad klenbou boční lodi u středověkých kostelů, otevřený do lodi oblouky nebo okny;
  • podélný balkon, vetknutý do stěny, u starších dřevěných i zděných a u moderních betonových staveb;
  • otevřená empora na západní stěně kostela, která slouží pro hudebníky a varhany, se nazývá kůr či kruchta.

Empory mohou být přístupné po schodišti z hlavního prostoru, nebo mohou mít vlastní vchody. Od barokní doby se vyskytují i dvojí nebo víceré empory nad sebou, z nichž se vyvinuly divadelní balkony a galerie.

Historie a účel

Ve středověkých kostelech ženských mnišských řádů sloužila empora pro jeptišky, které tak byly odděleny od ostatních věřících. Tak tomu bylo například v bazilice sv. Jiří na Pražském Hradě. Na oddělený prostor pro ženy, jak je to obvyklé v synagogách a mešitách, poukazuje i latinské, anglické a francouzské ozančení matroneum. V gotických bazilikách vznikala empora celkem přirozeně nad klenbou boční lodi jako klenuté patro, když se hlavní loď stavěla stále vyšší a plochy stěn bylo třeba více členit (viz katedrála v Noyon). Stavěly se také nepravé empory, arkády v nadzemním patře, které neměly vlastní strop a byly otevřené do krovu.

V městských halových kostelech 15. a 16. století sloužila podklenutá nebo i dřevěná empora, často po celém obvodu kostela, bohatším měšťanům, případně šlechtě jako privilegované místo a zároveň rozšiřovala počet míst. Empory byly pravidlem zejména v protestantských kostelích. Otevřené a oddělené empory se stavěly také pro patrony a majitele kostelů, pro panovníky a šlechtu. Menší uzavřená a v baroku často zasklená empora se v češtině označuje také jako oratoř.

Z empor vznikly původně dřevěné, později zděné divadelní balkony i v několika patrech nad sebou, podobně jako v sálech knihoven, v koncertních síních a podobně.

Odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Empora. Sv. 8, str. 592.

Související články

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.