Dieselová lokomotiva: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 168 bajtů ,  před 10 lety
m
→‎Přenos výkonu: linkfix, stejnojmenný článek nepojednává o přizpůsobení krouticího momentu, ale o jiném tématu
m (→‎Přenos výkonu: linkfix, stejnojmenný článek nepojednává o přizpůsobení krouticího momentu, ale o jiném tématu)
 
== Přenos výkonu ==
Konstrukčním problémem u lokomotiv je přenos velkého výkonu prvotního motoru na kola vozidla ([[železniční dvojkolí]]) v  širokém rozsahu provozních režimů, tedy převod téměř konstantního krouticího momentu spalovacího motoru na proměnlivou tažnou sílu lokomotivy (tzv. trakční hyperbola). Ten se řeší u dieselových lokomotiv a obdobně i u jiných vozidel [[nezávislá trakce|nezávislé trakce]] různými systémy pro přenos výkonu.
 
=== Elektrický přenos výkonu ===
Elektrický přenos výkonu umožňuje využít [[elektrodynamická brzda|elektrodynamického brzdění]].
 
Výhody elektrického přenosu převažují nad jeho nevýhodami. Oproti mechanickému přenosu je [[účinnost (fyzika)|účinnost]] nižší, ve srovnání s hydrodynamickým přenosem výkonu má konstrukce elektrického přenosu sice vyšší hmotnost, ale vyšší [[Účinnost (fyzika)|účinnost]].
 
=== Hydraulický přenos výkonu ===
=== Mechanický přenos výkonu ===
 
[[Mechanický přenos výkonu]] je ve svém principu velmi podobný mechanickým pohonům užívaných u většiny silničních motorových vozidel - soustava obsahuje : běžný vznětový spalovací motor, mechanickou [[převodovka|převodovku]] se soustavou ozubených kol, mechanickou spojku mezi hnacím a hnaným hřídelem. Využívá se u menších posunovacích lokomotiv nebo motorových vozů s  nízkým výkonem (např. [[lokomotiva 701]] nebo [[motorový vůz M 131.1]]).
 
Občas se objevují různá hybridní řešení, jako je například ''elektromechanický přenos výkonu'' použitý u [[Motorový vůz M 290.0|Slovenské strely]] nebo ''hydromechanický přenos výkonu'' používaný motorovými vozy [[motorový vůz 810|810]] a [[motorový vůz 842|842]].
981

editací

Navigační menu