Slezské války (rozcestník): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Pracuje se}} ke sloučení |
Přesměrování Války o rakouské dědictví, sloučeno |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ⚫ | |||
{{Pracuje se}} |
|||
| ⚫ | |||
[[Soubor:Hohenfriedeberg.Attack.of.Prussian.Infantry.1745.jpg|thumb|250px|Bitva Hohenfriedberg. Útok z pruského pěšího pluku od Carla Röchling.]] |
|||
'''Slezské války''' byla řada válek mezi [[Prusko|Pruskem]] a [[Rakousko|Rakouskem]] (a jejich spojenců) o vládu nad [[Slezsko|Slezskem]]. |
|||
== První Slezská válka (1740-1742) == |
|||
=== Příčina války o Slezsko === |
|||
Slezsko patřilo Habsburkům po vymření [[Piastovci|Piastovského rodu]] díky sankcím z 19. dubna 1713, které vytvořil císař [[Karel VI.]] Během císařovy doby existence byla sankce obecně potvrzena německými státy. S následujícím úmrtím císaře si však Prusko začalo klást na Slezsko nárok.<br /> |
|||
[[Fridrich II. Veliký|Fridrich II.]], král Pruska, založil požadavky nad tvrzením nesplnění [[Schwiebusová smlouva|Schwiebusové smlouvy]], čímž slezské knížectví [[Lehnice]], [[Volovsko]] a [[Břežské knížectví|Břeh]] budou odevzdané [[Braniborsko|Braniborsku]] po vymření [[Piastovci|Piastovské dynastie]]. V roce 1675 s úmrtím posledního Piastovce vymřel rod Piastovců. V této době nebyl žádný pokus o realizaci této staré smlouvy a pruský vladař byl za platbu přesvědčen zříci se [[smlouva|smlouvy]].<br /> |
|||
Rozsáhlá aliance podporovala nové pruské tvrzení na nárok na Slezsko. Prusko bylo podporované [[Francie|Francií]], [[Bavorsko|Bavorskem]], [[Švédsko|Švédskem]] a dalšími různými menšími evropskými silami. Sdílený cíl uvnitř aliance bylo zničení nebo přinejmenším úbytek Habsburské monarchie a vymanění dalších německých států z jeho dominantního vlivu. [[Habsburkové]] zjístili, že jsou podporováni [[Rusko|Ruskem]] spolu s námořními mocnostmi a to s [[Holandsko|Holandskem]] a Británií/Hannoverskem. |
|||
=== Chronologie === |
|||
Po dvouměsíčním tažení [[Prusko|pruské]] síly obsadily [[Slezsko]], které patřilo [[Země Koruny české|české koruně]] a [[Habsburkové|Habsburkům]]. V roce 1741 Prusko porazilo Rakousko v [[Bitva u Mollwitz|bitvě u Mollwitz]] (10. květen 1741) blízko [[Brzeg]]u. Ve Vratislavském míru 1742 většina Slezska byla podstoupena Prusku a byla organizovaná do slezské provincie.<br /> |
|||
Jížní část Slezska ([[Opavsko]] avšak bez Hlučínska, které připadlo Prusku a [[Těšínsko]]) zůstalo pod Habsburskou kontrolou a bylo nazýváno české Slezsko a po roce 1849 rakouské Slezsko. Malé části polského Slezska ([[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]], [[Zatorské knížectví|Zatorsko]], [[Zywiec]], [[Seveřské knížectví|Seveřsko]]) nebyly spojeny s touto válkou. |
|||
== Vratislavský mír 1742 == |
|||
[[Soubor:Silesia1742.jpg|right|thumb|200px|Slezské území]] |
|||
[[Slezsko]] po Vratislavském (Berlínském) míru [[11. červen|11. června]] 1742, jež skončilo první slezskou válku.<br /> |
|||
Slezsko je rozděleno mezi [[Prusko]], Čechy-Rakousko a [[Polsko]]. Červená línie ukazuje historické hranice Slezska, které byly stabilní po 1000 let. |
|||
Šedá oblast Slezska ukazuje významnější část Slezska získanou Pruskem od Čech-Rakouska. Žlutá barva ukazuje zbytek česko-rakouského Slezska. To území bylo nazýváno české Slezsko až do roku 1849, pak se jmenovalo rakouské Slezsko. Mapa ukazuje města: [[Opava]], [[Krnov]] a [[Těšín]] (Polský Těšín i Český Těšín tehdy ještě Těšín). |
|||
Růžová oblast ukazuje polské Slezsko. Vévodství Osvětimské a Zatorské, později [[Bielsko-Biała|Bielsko-Biale]]. |
|||
== Druhá Slezská válka (1744-1745) == |
|||
[[Rakousko]] ztratilo většinu [[Slezsko|Slezska]] v [[Bitva u Mollwitz|bitvě u Mollwitz]], ve které zvítězilo [[Prusko]]. Tou dobou bylo rakouské vojsko pod velením polního maršála Otta Ferdinanda von Abensberga a maršála Dauna a byl učiněn pokus o znovu ovládnutí Slezska. Pruská armáda byla pod velením krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II]].<br /> |
|||
[[Bitva Hohenfriedeberg|V Hohenfriedebergské bitvě]] (4. červenec 1744) se [[Sasko]] a [[Rakousko]] nebyly schopné navzájem podporovat a tím daly Prusům čas na nápravu jejich vlastních taktických vad a Prusko dobylo vítězství. Po pruském vítězství Fridrich nepronásledoval nepřátelské vojáky. Ve druhé Slezské válce došlo ještě ke dvěma bitvám. A to k Bitvě u Sooru (29. září 1745) a [[Kesselsdorfská bitva|Kesselsdorfské bitvě]]; obě vyhrálo Prusko.<br /> |
|||
[[Drážďanská smlouva]] z 25. prosince 1745 ukončila druhou Slezskou válku mezi Rakouskem, Saskem a Pruskem. |
|||
== Třetí Slezská válka (1756-1763) == |
|||
{{viz též|Sedmiletá válka}} |
|||
Byla součást evropské [[Sedmiletá válka|sedmileté války]]. Rakousko se pokoušelo znovu získat Slezsko zpět, ale jejich spojenec [[Rusko]] je opustilo a tak [[Prusko]] potvrdilo vítězství a [[Slezsko]] zůstalo Prusku. |
|||
== Literatura == |
|||
{{Portál Slezsko}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Bělina | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Bělina | příjmení2 = Kaše | jméno2 = Jiří | odkaz na autora2 = Jiří Kaše | příjmení3 = Kučera | jméno3 = Jan P | odkaz na autora3 = Jan Pavel Kučera | spoluautoři = | titul = Velké dějiny zemí Koruny české X. 1740-1792 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2001| počet stran = 768 | isbn = 80-7185-384-4}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Gawrecki | jméno = Dan | odkaz na autora = Dan Gawrecki | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | rok = 2003 | počet stran = 656 | isbn = 80-7248-226-2}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Maur | jméno = Eduard | odkaz na autora = Eduard Maur | titul = 12. 5. 1743 - korunovace na usmířenou : Marie Terezie | vydavatel = Havran | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 187 | isbn = 80-86515-22-2}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Pernes | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pernes | příjmení2 = Fučík | jméno2 = Josef | odkaz na autora2 = Josef Fučík | příjmení3 = Havel | jméno3 = Petr | odkaz na autora3 = Petr Havel | spoluautoři = a kol. | titul = Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918 | vydavatel = Elka Press | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 555 | isbn = 80-902745-5-2}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Stellner | jméno = František | odkaz na autora = František Stellner | titul = Fridrich Veliký. Cesta Pruska k velmocenskému postavení | vydavatel = Panevropa | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 552 | isbn = 80-85846-10-1}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Tapié | jméno = Victor Lucien | odkaz na autora = Victor Lucien Tapié | titul = Marie Terezie a Evropa : od baroka k osvícenství | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 398 | isbn = 80-204-0616-6}} |
|||
[[Kategorie:Války Pruska]] |
|||
[[Kategorie:Války Habsburské monarchie]] |
|||
[[Kategorie:Slezsko]] |
|||
[[de:Schlesische Kriege]] |
|||
[[en:Silesian Wars]] |
|||
[[es:Guerras de Silesia]] |
|||
[[fr:Guerres de Silésie]] |
|||
[[he:המלחמות השלזיות]] |
|||
[[ja:シュレージエン戦争]] |
|||
[[nl:Silezische Oorlogen]] |
|||
[[nn:Dei schlesiske krigane]] |
|||
[[no:Schlesiske kriger]] |
|||
[[pl:Wojny śląskie]] |
|||
[[ru:Силезские войны]] |
|||
[[sk:Sliezske vojny]] |
|||
[[sv:Schlesiska krigen]] |
|||
Verze z 5. 7. 2010, 09:02
Přesměrování na: