Slovesný rod: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
DSisyphBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: sl:Glagolski način
Formát
Řádek 1: Řádek 1:
'''Slovesný rod''' ([[latina|lat.]] ''genus verbi'') neboli '''diateze''' je [[mluvnice|mluvnická]] kategorie [[sloveso|sloves]]. Slovesný rod je v různých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] obvykle dvojí, a to [[Činný rod|činný]] (aktivum) a [[Trpný rod|trpný]] (pasivum). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který [[podmět]] aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, který podmět trpí (tj. který je vykonáván „na podmětu“). Např.:
'''Slovesný rod''' ([[latina|lat.]] ''genus verbi'') neboli '''diateze''' je [[mluvnice|mluvnická]] kategorie [[sloveso|sloves]]. Slovesný rod je v různých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] obvykle dvojí, a to [[Činný rod|činný]] (aktivum) a [[Trpný rod|trpný]] (pasivum). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který [[podmět]] aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, který podmět trpí (tj. který je vykonáván „na podmětu“). Např.:
* ''Zabíjím.'' – aktivum,
* ''Zabíjím.'' – aktivum, podmět (''já'') je původcem děje.
podmět (''já'') je původcem děje.
* ''Jsem zabíjen.'' – pasivum, podmět (''já'') je trpitelem děje.
* ''Jsem zabíjen.'' – pasivum, podmět (''já'') je trpitelem děje.



Verze z 3. 7. 2010, 20:01

Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves. Slovesný rod je v různých jazycích obvykle dvojí, a to činný (aktivum) a trpný (pasivum). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který podmět aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, který podmět trpí (tj. který je vykonáván „na podmětu“). Např.:

  • Zabíjím. – aktivum, podmět () je původcem děje.
  • Jsem zabíjen. – pasivum, podmět () je trpitelem děje.

V aktivu se tedy shoduje sémantická role agens a syntaktická forma subjekt. V pasivu tato shoda neexistuje.

Z aktiva do pasiva lze převádět pouze přechodná slovesa (či tranzitivní, tj. slovesa, která mohou mít předmět v bezpředložkovém akuzativu). Při převodu do pasiva se pak podmět stává předmětem věty (pozbývá funkce agenta, proto se tento proces označuje jako deagentizace). Např.: Ty mne zabíjíš.Já jsem tebou zabíjen. Pokud podmětem aktivní věty není agens, nelze pasivum vytvořit. O tom, kdo bude podmětem věty, tedy rozhoduje do jisté míry mluvčí podle toho, co chce ve výpovědi zdůraznit.

V některých jazycích (např. v klasické řečtině) existuje ještě třetí rod, tzv. medium, tj. případ, kdy podmět koná děj na sobě nebo ve svůj prospěch. V češtině této kategorii přibližně odpovídá zvratné sloveso.

Související články

Šablona:Pahýl - lingvistika