Slezské války (rozcestník): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 6. 2010, 14:30

Slezské války byla řada válek mezi Pruskem a Rakouskem (a jejich spojenců) o vládu nad Slezskem.

První Slezská válka (1740-1742)

Příčina války o Slezsko

Slezsko patřilo Habsburkům po vymření Piastovského rodu díky sankcím z 19. dubna 1713, které vytvořil císař Karel VI. Během císařovy doby existence byla sankce obecně potvrzena německými státy. S následujícím úmrtím císaře si však Prusko začalo klást na Slezsko nárok.
Fridrich II., král Pruska, založil požadavky nad tvrzením nesplnění Schwiebusové smlouvy, čímž slezské knížectví Lehnice, Volovsko a Břeh budou odevzdané Braniborsku po vymření Piastovské dynastie. V roce 1675 s úmrtím posledního Piastovce vymřel rod Piastovců. V této době nebyl žádný pokus o realizaci této staré smlouvy a pruský vladař byl za platbu přesvědčen zříci se smlouvy.
Rozsáhlá aliance podporovala nové pruské tvrzení na nárok na Slezsko. Prusko bylo podporované Francií, Bavorskem, Švédskem a dalšími různými menšími evropskými silami. Sdílený cíl uvnitř aliance bylo zničení nebo přinejmenším úbytek Habsburské monarchie a vymanění dalších německých států z jeho dominantního vlivu. Habsburkové zjístili, že jsou podporováni Ruskem spolu s námořními mocnostmi a to s Holandskem a Británií/Hannoverskem.

Chronologie

Po dvouměsíčním tažení pruské síly obsadily Slezsko, které patřilo české koruně a Habsburkům. V roce 1741 Prusko porazilo Rakousko v bitvě u Mollwitz (10. květen 1741) blízko Brzegu. Ve Vratislavském míru 1742 většina Slezska byla podstoupena Prusku a byla organizovaná do slezské provincie.
Jížní část Slezska (Opavsko avšak bez Hlučínska, které připadlo Prusku a Těšínsko) zůstalo pod Habsburskou kontrolou a bylo nazýváno české Slezsko a po roce 1849 rakouské Slezsko. Malé části polského Slezska (Osvětimsko, Zatorsko, Zywiec, Seveřsko) nebyly spojeny s touto válkou.

Vratislavský mír 1742

Soubor:Silesia1742.jpg

Slezské území

Slezsko po Vratislavském (Berlínském) míru 11. června 1742, jež skončilo první slezskou válku.
Slezsko je rozděleno mezi Prusko, Čechy-Rakousko a Polsko. Červená línie ukazuje historické hranice Slezska, které byly stabilní po 1000 let. Šedá oblast Slezska ukazuje významnější část Slezska získanou Pruskem od Čech-Rakouska. Žlutá barva ukazuje zbytek česko-rakouského Slezska. To území bylo nazýváno české Slezsko až do roku 1849, pak se jmenovalo rakouské Slezsko. Mapa ukazuje města: Opava, Krnov a Těšín (Polský Těšín i Český Těšín tehdy ještě Těšín). Růžová oblast ukazuje polské Slezsko. Vévodství Osvětimské a Zatorské, později Bielsko-Biale.

Druhá Slezská válka (1744-1745)

Rakousko ztratilo většinu Slezska v bitvě u Mollwitz, ve které zvítězilo Prusko. Tou dobou bylo rakouské vojsko pod velením polního maršála Otta Ferdinanda von Abensberga a maršála Dauna a byl učiněn pokus o znovu ovládnutí Slezska. Pruská armáda byla pod velením krále Fridricha II.
V Hohenfriedebergské bitvě (4. červenec 1744) se Sasko a Rakousko nebyly schopné navzájem podporovat a tím daly Prusům čas na nápravu jejich vlastních taktických vad a Prusko dobylo vítězství. Po pruském vítězství Fridrich nepronásledoval nepřátelské vojáky. Ve druhé Slezské válce došlo ještě ke dvěma bitvám. A to k Bitvě u Sooru (29. září 1745) a Kesselsdorfské bitvě; obě vyhrálo Prusko.
Drážďanská smlouva z 25. prosince 1745 ukončila druhou Slezskou válku mezi Rakouskem, Saskem a Pruskem.

Třetí Slezská válka (1756-1763)

Byla součást evropské sedmileté války. Rakousko se pokoušelo znovu získat Slezsko zpět, ale jejich spojenec Rusko je opustilo a tak Prusko potvrdilo vítězství a Slezsko zůstalo Prusku.

Literatura

Šablona:Portál Slezsko

BĚLINA, Pavel; KAŠE, Jiří; KUČERA, Jan P. Velké dějiny zemí Koruny české X. 1740-1792. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2001. 768 s. ISBN 80-7185-384-4.
GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2.
MAUR, Eduard. 12. 5. 1743 - korunovace na usmířenou : Marie Terezie. Praha: Havran, 2003. 187 s. ISBN 80-86515-22-2.
PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.
STELLNER, František. Fridrich Veliký. Cesta Pruska k velmocenskému postavení. Praha: Panevropa, 1998. 552 s. ISBN 80-85846-10-1.
TAPIÉ, Victor Lucien. Marie Terezie a Evropa : od baroka k osvícenství. Praha: Mladá fronta, 1997. 398 s. ISBN 80-204-0616-6.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{sloučit|Války o rakouské dědictví|do}}
-[[Image:Hohenfriedeberg.Attack.of.Prussian.Infantry.1745.jpg|thumb|250px|Bitva Hohenfriedberg. Útok z pruského pěšího pluku od Carla Röchling.]]
+[[Soubor:Hohenfriedeberg.Attack.of.Prussian.Infantry.1745.jpg|thumb|250px|Bitva Hohenfriedberg. Útok z pruského pěšího pluku od Carla Röchling.]]
 '''Slezské války''' byla řada válek mezi [[Prusko|Pruskem]] a [[Rakousko|Rakouskem]] (a jejich spojenců) o vládu nad [[Slezsko|Slezskem]].
 == První Slezská válka (1740-1742) ==
-===Příčina války o Slezsko===
+=== Příčina války o Slezsko ===
 Slezsko patřilo Habsburkům po vymření [[Piastovci|Piastovského rodu]] díky sankcím z 19. dubna 1713, které vytvořil císař [[Karel VI.]] Během císařovy doby existence byla sankce obecně potvrzena německými státy. S následujícím úmrtím císaře si však Prusko začalo klást na Slezsko nárok.<br />
 [[Fridrich II. Veliký|Fridrich II.]], král Pruska, založil požadavky nad tvrzením nesplnění [[Schwiebusová smlouva|Schwiebusové smlouvy]], čímž slezské knížectví [[Lehnice]], [[Volovsko]] a [[Břežské knížectví|Břeh]] budou odevzdané [[Braniborsko|Braniborsku]] po vymření [[Piastovci|Piastovské dynastie]]. V roce 1675 s úmrtím posledního Piastovce vymřel rod Piastovců. V této době nebyl žádný pokus o realizaci této staré smlouvy a pruský vladař byl za platbu přesvědčen zříci se [[smlouva|smlouvy]].<br />
 Rozsáhlá aliance podporovala nové pruské tvrzení na nárok na Slezsko. Prusko bylo podporované [[Francie|Francií]], [[Bavorsko|Bavorskem]], [[Švédsko|Švédskem]] a dalšími různými menšími evropskými silami. Sdílený cíl uvnitř aliance bylo zničení nebo přinejmenším úbytek Habsburské monarchie a vymanění dalších německých států z jeho dominantního vlivu. [[Habsburkové]] zjístili, že jsou podporováni [[Rusko|Ruskem]] spolu s námořními mocnostmi a to s [[Holandsko|Holandskem]] a Británií/Hannoverskem.
-===Chronologie===
+=== Chronologie ===
 Po dvouměsíčním tažení [[Prusko|pruské]] síly obsadily [[Slezsko]], které patřilo [[Země Koruny české|české koruně]] a [[Habsburkové|Habsburkům]]. V roce 1741 Prusko porazilo Rakousko v [[Bitva u Mollwitz|bitvě u Mollwitz]] (10. květen 1741) blízko [[Brzeg]]u. Ve Vratislavském míru 1742 většina Slezska byla podstoupena Prusku a byla organizovaná do slezské provincie.<br />
-Jížní část Slezska ([[Opavsko]] avšak bez Hlučínska, které připadlo Prusku a [[Těšínsko]]) zůstalo pod Habsburskou kontrolou a bylo nazýváno české Slezsko a po roce 1849 rakouské Slezsko. Malé části polského Slezska ([[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]], [[Zatorské knížectví |Zatorsko]], [[Zywiec]], [[Seveřské knížectví|Seveřsko]]) nebyly spojeny s touto válkou.
+Jížní část Slezska ([[Opavsko]] avšak bez Hlučínska, které připadlo Prusku a [[Těšínsko]]) zůstalo pod Habsburskou kontrolou a bylo nazýváno české Slezsko a po roce 1849 rakouské Slezsko. Malé části polského Slezska ([[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]], [[Zatorské knížectví|Zatorsko]], [[Zywiec]], [[Seveřské knížectví|Seveřsko]]) nebyly spojeny s touto válkou.
 == Vratislavský mír 1742 ==
-[[Image:Silesia1742.jpg|right|thumb|200px|Slezské území]]
+[[Soubor:Silesia1742.jpg|right|thumb|200px|Slezské území]]
 [[Slezsko]] po Vratislavském (Berlínském) míru [[11. červen|11. června]] 1742, jež skončilo první slezskou válku.<br />
 Slezsko je rozděleno mezi [[Prusko]], Čechy-Rakousko a [[Polsko]]. Červená línie ukazuje historické hranice Slezska, které byly stabilní po 1000 let.
@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 [[Drážďanská smlouva]] z 25. prosince 1745 ukončila druhou Slezskou válku mezi Rakouskem, Saskem a Pruskem.
-==Třetí Slezská válka (1756-1763) ==
+== Třetí Slezská válka (1756-1763) ==
 {{viz též|Sedmiletá válka}}
 Byla součást evropské [[Sedmiletá válka|sedmileté války]]. Rakousko se pokoušelo znovu získat Slezsko zpět, ale jejich spojenec [[Rusko]] je opustilo a tak [[Prusko]] potvrdilo vítězství a [[Slezsko]] zůstalo Prusku.
@@ Řádek 56: / Řádek 56: @@
 [[pl:Wojny śląskie]]
 [[ru:Силезские войны]]
+[[sk:Sliezske vojny]]
 [[sv:Schlesiska krigen]]