Klementina Burgundská: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+dopl.
Honeybot (diskuse | příspěvky)
716 editací
Oprava opakujících se referencí
Řádek 7: Řádek 7:
{{Příbuzný|II. manžel|[[Godfried I. Brabantský]]}}
{{Příbuzný|II. manžel|[[Godfried I. Brabantský]]}}
{{Příbuzný|syn|Joscelin z Lovaně}}
{{Příbuzný|syn|Joscelin z Lovaně}}
}}'''Klementina Burgundská''' ([[1078]]-[[1133]]<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/BURGUNDY%20Kingdom.htm#ClemenceBourgognedied1133 http://fmg.ac]</ref>) byla hraběnkou flanderskou, hraběnkou z Lovaně a dolnolotrinskou vévodkyní.
}}'''Klementina Burgundská''' ([[1078]]-[[1133]]<ref name = "fmg">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/BURGUNDY%20Kingdom.htm#ClemenceBourgognedied1133 http://fmg.ac]</ref>) byla hraběnkou flanderskou, hraběnkou z Lovaně a dolnolotrinskou vévodkyní.


== Život ==
== Život ==
Klementina byla jedním z mnoha potomků burgundského hraběte [[Vilém I. Burgundský|Viléma]] a Štěpánky, dcery [[Adalbert Lotrinský|Adalberta Lotrinského]]. Kolem roku 1090<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/balduine_grafen_von_flandern/robert_2_graf_von_flandern_1111/robert_2_graf_von_flandern_1111.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> byla provdána za budoucího [[seznam flanderských hrabat|flanderského hraběte]] [[Robert II. Flanderský|Roberta]]. Z manželství se narodili dva nebo tři synové a možná i dcera. Dospělosti se dožil pouze nejstarší syn Balduin.
Klementina byla jedním z mnoha potomků burgundského hraběte [[Vilém I. Burgundský|Viléma]] a Štěpánky, dcery [[Adalbert Lotrinský|Adalberta Lotrinského]]. Kolem roku 1090<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/balduine_grafen_von_flandern/robert_2_graf_von_flandern_1111/robert_2_graf_von_flandern_1111.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> byla provdána za budoucího [[seznam flanderských hrabat|flanderského hraběte]] [[Robert II. Flanderský|Roberta]]. Z manželství se narodili dva nebo tři synové a možná i dcera. Dospělosti se dožil pouze nejstarší syn Balduin.


Rytířský<ref>{{Citace monografie | příjmení = Flori | jméno = Jean | odkaz na autora = Jean Flori | titul = Rytíři a rytířství ve středověku | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 253 | isbn = 978-80-7021-897-6 | strany = 96-97 | poznámky = Dále jen ''Rytíři a rytířství ve středověku''}}</ref> hrabě Robert považoval za svou povinnost uržovat v duchu rodinné tradice vztahy k východu, a proto patřil k těm, kteří odpověděli na výzvu [[seznam papežů|papeže]] [[Urban II.|Urbana II.]] a přidal se s nepříliš početným vojskem k první křížové výpravě.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci ve svaté zemi | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1996 | vydání = 2 | počet stran = 289 | isbn = 80-204-0621-2 | poznámka = Dále jen ''Křižáci ve Svaté zemi'' | strany = 30}}</ref> Klementina, propagátorka clunyjské reformy, byla po dobu manželovy nepřítomnosti jmenována flanderskou regentkou<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/BURGUNDY%20Kingdom.htm#ClemenceBourgognedied1133 http://fmg.ac]</ref> a po jeho slavném návratu ze Svaté země společně učinili nadání několika církevním institucím.
Rytířský<ref>{{Citace monografie | příjmení = Flori | jméno = Jean | odkaz na autora = Jean Flori | titul = Rytíři a rytířství ve středověku | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 253 | isbn = 978-80-7021-897-6 | strany = 96-97 | poznámky = Dále jen ''Rytíři a rytířství ve středověku''}}</ref> hrabě Robert považoval za svou povinnost uržovat v duchu rodinné tradice vztahy k východu, a proto patřil k těm, kteří odpověděli na výzvu [[seznam papežů|papeže]] [[Urban II.|Urbana II.]] a přidal se s nepříliš početným vojskem k první křížové výpravě.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci ve svaté zemi | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1996 | vydání = 2 | počet stran = 289 | isbn = 80-204-0621-2 | poznámka = Dále jen ''Křižáci ve Svaté zemi'' | strany = 30}}</ref> Klementina, propagátorka clunyjské reformy, byla po dobu manželovy nepřítomnosti jmenována flanderskou regentkou<ref name = "fmg"/> a po jeho slavném návratu ze Svaté země společně učinili nadání několika církevním institucím.


Robert poslední roky svého života věnoval pendlování mezi znepřátelenými stranami anglického krále<ref>{{Citace monografie | příjmení = Duby | jméno = Georges | odkaz na autora = Georges Duby | titul = France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc | vydavatel = Blackwell Publishers | místo = Oxford | rok = 1991 | vydání = | počet stran = 360 | isbn = 0-631-18945-9 | strany = 360 | jazyk = anglicky}}</ref> a krále francouzského.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hallam | jméno = Elizabeth M | příjmení2 = Everard | jméno2 = Judith | titul = Capetian France 987-1328 | vydavatel = Longman | místo = Harlow ; New York | rok = 2001 | vydání = 2 | počet stran = 496 | isbn = 0-582-40428-2 | strany = 215 | jazyk = anglicky}}</ref> Byl ušlapán v bitvě u Meaux, když bojoval na straně francouzského [[Ludvík VI. Francouzský|Ludvíka VI.]] proti [[Theobald IV. z Blois|Theobaldovi z Blois]]. Flanderského hrabství se ujal syn Balduin.
Robert poslední roky svého života věnoval pendlování mezi znepřátelenými stranami anglického krále<ref>{{Citace monografie | příjmení = Duby | jméno = Georges | odkaz na autora = Georges Duby | titul = France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc | vydavatel = Blackwell Publishers | místo = Oxford | rok = 1991 | vydání = | počet stran = 360 | isbn = 0-631-18945-9 | strany = 360 | jazyk = anglicky}}</ref> a krále francouzského.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hallam | jméno = Elizabeth M | příjmení2 = Everard | jméno2 = Judith | titul = Capetian France 987-1328 | vydavatel = Longman | místo = Harlow ; New York | rok = 2001 | vydání = 2 | počet stran = 496 | isbn = 0-582-40428-2 | strany = 215 | jazyk = anglicky}}</ref> Byl ušlapán v bitvě u Meaux, když bojoval na straně francouzského [[Ludvík VI. Francouzský|Ludvíka VI.]] proti [[Theobald IV. z Blois|Theobaldovi z Blois]]. Flanderského hrabství se ujal syn Balduin.

Verze z 15. 6. 2010, 18:57

Příbuzenstvo
otec Vilém I. Burgundský
matka Štěpánka
I. manžel Robert II. Flanderský
syn Vilém
syn Balduin VII. Flanderský
II. manžel Godfried I. Brabantský
syn Joscelin z Lovaně

Klementina Burgundská (1078-1133[1]) byla hraběnkou flanderskou, hraběnkou z Lovaně a dolnolotrinskou vévodkyní.

Život

Klementina byla jedním z mnoha potomků burgundského hraběte Viléma a Štěpánky, dcery Adalberta Lotrinského. Kolem roku 1090[2] byla provdána za budoucího flanderského hraběte Roberta. Z manželství se narodili dva nebo tři synové a možná i dcera. Dospělosti se dožil pouze nejstarší syn Balduin.

Rytířský[3] hrabě Robert považoval za svou povinnost uržovat v duchu rodinné tradice vztahy k východu, a proto patřil k těm, kteří odpověděli na výzvu papeže Urbana II. a přidal se s nepříliš početným vojskem k první křížové výpravě.[4] Klementina, propagátorka clunyjské reformy, byla po dobu manželovy nepřítomnosti jmenována flanderskou regentkou[1] a po jeho slavném návratu ze Svaté země společně učinili nadání několika církevním institucím.

Robert poslední roky svého života věnoval pendlování mezi znepřátelenými stranami anglického krále[5] a krále francouzského.[6] Byl ušlapán v bitvě u Meaux, když bojoval na straně francouzského Ludvíka VI. proti Theobaldovi z Blois. Flanderského hrabství se ujal syn Balduin.

Okolo roku 1121[7] se Klementina znovu provdala za ovdovělého Godfrieda z Lovaně a porodila mu syna Joscelina. Zdá se, že zemřela po roce 1133.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b http://fmg.ac
  2. ↑ www.genealogie-mittelalter.de
  3. ↑ FLORI, Jean. Rytíři a rytířství ve středověku. Praha: Vyšehrad, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7021-897-6. S. 96-97. Dále jen Rytíři a rytířství ve středověku. 
  4. ↑ HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 30. Dále jen Křižáci ve Svaté zemi. 
  5. ↑ DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky) 
  6. ↑ HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky) 
  7. ↑ www.genealogie-mittelalter.de

Literatura

  • LEO, Heinrich. Zwölf Bücher niederländischer Geschichten. 1. Die Geschichte der einzelnen niederländischen Landschaften bis zu der Herrschaft des Hauses Burgund. Halle: Eduard Anton, 1832. 951 s. Dostupné online. (německy) 
  • NICHOLAS, Karen S. Countesses as Rulers in Flanders. In: EVERGATES, Theodore. Aristocratic women in medieval France. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1999. ISBN 0-8122-1700-4. S. 111-137. (anglicky)

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Klementina_Burgundská&oldid=5471518“