Vagant: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplněno číslo revize
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot sjednotil zarovnání popisu obrázku
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor: Carmina Cantabrigiensia Manuscr-C-fol436v.jpg|thumb| upright=1.0| <center> Carmina Cantabrigiensia <br /> {{Malé|(Rukopis, 11. stol.)}} </center>]]
[[Soubor: Carmina Cantabrigiensia Manuscr-C-fol436v.jpg|thumb| upright=1.0| Carmina Cantabrigiensia {{Malé|(Rukopis, 11. stol.)}} ]]
[[Soubor: CarminaBurana wheel.jpg|thumb| upright=1.0| <center> Kolo Štěstěny <br /> {{Malé|(Carmina Burana, kolem 1230)}} </center>]]
[[Soubor: CarminaBurana wheel.jpg|thumb| upright=1.0| Kolo Štěstěny {{Malé|(Carmina Burana, kolem 1230)}} ]]


'''Vagant''' (z [[latina|lat.]] ''vagare'', toulat se, potulovat) znamená původně tuláka, člověka, který neměl trvalé sídlo, což bylo ve středověku výjimečné. Vaganti byli většinou ''clerici vagantes'', studenti nebo klerici, kteří se toulali světem a čas od času někde učili nebo vypomáhali.
'''Vagant''' (z [[latina|lat.]] ''vagare'', toulat se, potulovat) znamená původně tuláka, člověka, který neměl trvalé sídlo, což bylo ve středověku výjimečné. Vaganti byli většinou ''clerici vagantes'', studenti nebo klerici, kteří se toulali světem a čas od času někde učili nebo vypomáhali.

Verze z 14. 6. 2010, 18:14

Carmina Cantabrigiensia (Rukopis, 11. stol.)
Kolo Štěstěny (Carmina Burana, kolem 1230)

Vagant (z lat. vagare, toulat se, potulovat) znamená původně tuláka, člověka, který neměl trvalé sídlo, což bylo ve středověku výjimečné. Vaganti byli většinou clerici vagantes, studenti nebo klerici, kteří se toulali světem a čas od času někde učili nebo vypomáhali.

Vagantská poezie

Mnozí vaganti se živili recitováním básní a zpěvem při svatbách a slavnostech. Tak vznikla tak zvaná vagantská poezie, milostné, pijácké, posměšné i oslavné básně, většinou v latině, ale i v národních jazycích, ve čtyřverších s párovým rýmem. Nejslavnější zachované sbírky vagantské poezie jsou Carmina Cantabrigiensia (Cambridgeské básně) patrně porýnského původu z 11.-12. století a Carmina Burana (Beuronské básně) z bavorského kláštera Beuron z počátku 13. století. Carmina burana proslavil německý skladatel Carl Orff, který je zhudebnil. V české literatuře je obdobou vagantské poezie například Mastičkář, divadelní hra ze 14. století.

Slova téhož původu

Od téhož slova vagare se odvozuje také:

  • vágní – neurčený, nejistý
  • vagabund – tulák (pejorativně).

Odkazy

Šablona:Portál Středověk

Související články

Literatura

  • M. Rheinheimer, Chudáci, žebráci, vaganti. Praha: Vyšehrad 2003. ISBN: 80-7021-579-8,

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vagrancy (people) na anglické Wikipedii a Vagantendichtung na německé Wikipedii.

Externí odkazy