Pavel Stránský ze Záp: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Zajímavost: oprava jména
m přidána Kategorie:Čeští barokní spisovatelé za použití HotCat
Řádek 34: Řádek 34:
[[Kategorie:Úmrtí 1657|Stránský, Pavel, ze Stánky u Zap]]
[[Kategorie:Úmrtí 1657|Stránský, Pavel, ze Stánky u Zap]]
[[Kategorie:Česká barokní historiografie]]
[[Kategorie:Česká barokní historiografie]]
[[Kategorie:Čeští barokní spisovatelé]]

Verze z 11. 6. 2010, 22:59

Pavel Stránský (reprodukce z r. 1890 dle staré rytiny)

Pavel Stránský ze Stránky u Zap (asi leden 1583 Zápy - únor 1657 Toruň) byl český exulantský spisovatel.

Životopis

Studoval v Praze na artistické fakultě Karlovy univerzity, kde se roku 1607 stal bakalářem a roku 1608 mistrem svobodných umění. Od roku 1609 působil jako děkan v Litoměřicích. Brzy nato (1610) se oženil s majetnou vdovou Kateřinou Zlatohlávkovou a stal se městským písařem v Litoměřicích.

Roku 1614 se stal konšelem v Litoměřicích. Roku 1618 se účastnil protestantského sněmu v Broumově.

Povstání českých stavů se neúčastnil, proto mohl vykonávat funkci konšela i v letech 1620 - 1625. Po vydání generálního pardonu byl odsouzen ke ztrátě čtyř šestin majetku a poté, co odmítl přestoupit na katolickou víru, byl vypovězen z Čech (1627). Odešel s celou svojí rodinou, následován dalšími litoměřickými měšťany. Měsíc po jejich odchodu údajně zbylo v Litoměřicích 165 prázdných domů. Marně se pak snažil vymoci zpět zbytky svého litoměřického majetku.

Žil v Perně, odkud byl roku 1631 luteránským knězem vypovězen. Poté žil v Drážďanech, Lipsku, až se usadil v polské Toruni (patrně okolo roku 1635), kde se stal profesorem (1647) a později i vizitátorem tamního gymnázia.

Dílo

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Stránský ze Záp

  • Respublica Bojema - O státě českém (1634), latinský spis, psaný encyklopedickým způsobem. Podal zde celkový výklad o českém království před rokem 1620. Kniha je určena k obraně protestantů. V Čechách vyšlo dílo nejprve německy teprve v roce 1792, česky dokonce až v roce 1893. Některé jeho myšlenky i dnes znějí současně: „Čech po většině s obdivem následuje všecko cizí, kdežto, co doma ve vlasti vzniká, posuzuje povýšeně a pohrdlivě.“
  • Okřik (Proti hostinským, v Čechách se do kostelů tlačícím jazykům na nedbalého Čecha učiněný okřik, jež léta Páně 1618 sepsal přirozeného jazyka svého milovný Čech Sanctius LaMprus) - spis na obranu českého jazyka. Dílo podepsal pseudonymem vzniklým záměnou pořadí písmen latinské verze svého jména M. Paulus Strancius). Vydáno také v v Praze roku 1953 pod názvem Český stát - Okřik

Zajímavost

Jméno Pavla Stránského bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy

Literatura

  • Ernest Denis, Čechy po Bílé hoře, I, 4, Praha 1931

Související hesla

Externí odkazy