Definice: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 6. 2010, 19:47

Definice (z latinského de = od, pryč a finis = hranice, tedy definitio = ohraničení, vymezení) je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého pojmu. Pojem, který se definuje, je také nazýván definiendum (latinsky „co se má definovat“), zatímco popis významu definovaného pojmu se označuje jako definiens (latinsky „definující“).

Klasická definice

Podle Aristotela je definice specifickým soudem, který má strukturu trojčlenného soudu (subjekt – kopula – predikát). Tvar definice je tedy "definiendum je definiens" ^[1]. V symbolických zápisech pro významovou rovnost definovaného výrazu s výrazuem definujícím užívá znak $=_{def}$ nebo $=_{df}$ (čte se "definičně rovno").

V klasické (aristotelovské) definici má definiens dvě části:

nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. genus proximum) a
druhový rozdíl (differentia specifica) v rámci tohoto rodu.

Tak v definici "čtverec je čtyřúhelník pravoúhlý rovnostranný" je "čtverec" definiendum, "čtyřúhelník" je nejblíže nadřazený rod a "pravoúhlý rovnostranný" je druhový rozdíl, který čtverec odlišuje od jiných čtyřúhleníků.^[2]

Další způsoby definování a hlavní typy definic

^[3] ^[4]

předdefinitorní formy - nedostatečně precizní definice používané např. tehdy, když by bylo přesné definování zbytečné nebo kontraproduktivní (např. definování laikům nebo v případě, že význam definovaného pojmu je všem účastníkům komunikace dostatečně jasný apod.); např.:
- pojmenování (Pes je toto. ...a ukážu prstem na psa)
- vypočítávání (Zvířata jsou např. slon, kůň, pes, had, ...)
- popis (Psychologie se zabývá vnímání, vztahy mezi lidmi, testováním schopností a působením reklamy na člověka. Při popisu tedy není rozlišeno, které vlastnosti jsou podstatné a které ne.)
- porovnání se známým (Projekce v psychologii, to je jako když se obrázky z filmového pásu promítají na plátno. Podobně může někdo promítat svoje pocity a úmysly na jiného člověka - jako by je ten druhý měl.)
- definování pomocí rozdílů (Projekce není totéž, co regrese, ani to není racionalizace.)

nominální definice - význam definienda charakterizujeme definiensem, jehož význam je nám známý; je to řečení téhož jinými slovy, definiens nezachycuje charakteristické vlastnosti definienda (Inteligence je rozumové nadání.).
reálné definice
- existenciální definice - definiendum je na rozdíl od nominálních definicí vysvětlováno pro něj charakteristickými vlatnostmi a vztahy mezi nimi (Inteligence je schopnost chápání, samostatného myšlení, řešení situací, v nichž nelze použít návykového chování.)
- genetické definice - definiendum je vysvětleno tím, že se vymezí jeho vznik (Frustrace je emocionální stav vznikající zablokováním uspokojování potřeb.). Často používaná podskupina genetických definic jsou operacionální definice, u nichž je definiens tvořen postupy (operacemi), jejichž provedením získáme definovaný pojem. Rozeznávají se:
  měrné operacionální definice - definiens tvoří popis postupů, po jejichž vykonání můžeme definiendum identifikovat (Inteligence je to, co je měřeno inteligenčními testy.)
  
  experimentální operacionální definice - definiens tvoří popis postupů, jejichž vykonáním definiendum vytvoříme nebo navodíme (např. recept jak upéct ovocný koláč).

Dále můžeme rozlišovat:

analytické definice - vychází z obsahového rozboru již existujícího pojmu či výrazu, který se snaží objasnit. Užívá se zvláště v pedagogické praxi. U analytických definic má smysl hovořit o pravdivosti definice - definice je pravdivá tehdy, když správně a přesně vystihují skutečný význam, který definiendum v jazyce má.
syntetické definice (=definiční dohoda) - zavádí pomocí pojmů základních nebo dříve definovaných nový pojem nebo upřesňuje, popř. jej podle potřeby vědy modifikuje. Smyslem je tedy stanovit, v jakém významu se bude termín nyní užívat.

Zdroje

↑ Bernard, B. (2004). Odkaz Aristotelské logiky.
↑ učebnice logiky
↑ Ferjenčík, J. (2005). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál. ISBN 80-71783-67-6
↑ Nováková, V., Liška, V., Loudín, J., Sedláček, M. (2010). Vědecké metody pro doktorandy.

Související články

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Link FA

[1] Bernard, B. (2004). Odkaz Aristotelské logiky.

[2] učebnice logiky

[3] Ferjenčík, J. (2005). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál. ISBN 80-71783-67-6

[4] Nováková, V., Liška, V., Loudín, J., Sedláček, M. (2010). Vědecké metody pro doktorandy.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Definice''' (z latinského ''de'' = od, pryč a ''finis'' = hranice, tedy ''definitio'' = ohraničení, vymezení) je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého [[pojem|pojmu]]. Pojem, který se definuje, je také nazýván ''definiendum'' (latinsky „co se má definovat“), zatímco popis významu definovaného pojmu se označuje jako ''definiens'' (latinsky „definující“).
+==Klasická definice==
-Podle [[Aristotelés|Aristotela]] má definiens dvě části:
+Podle [[Aristotelés|Aristotela]] je definice specifickým soudem, který má strukturu trojčlenného soudu ([[subjekt]] – [[kopula]] – [[predikát]]). Tvar definice je tedy "definiendum je definiens" <ref>[http://www.borber.com/files/FIL103-Odkaz-Aristotelske-logiky.doc Bernard, B. (2004). Odkaz Aristotelské logiky.]</ref>. V symbolických zápisech pro významovou rovnost definovaného výrazu s výrazuem definujícím užívá znak <math>=_{def}</math> nebo <math>=_{df}</math> (čte se "definičně rovno").
+V klasické (aristotelovské) definici má definiens dvě části:
 # nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. ''genus proximum'') a
 # druhový rozdíl (''differentia specifica'') v rámci tohoto rodu.
-Tak v definici "Brno je největší město na Moravě" je "Brno" definiendum, "město na Moravě" je nelblíže nadřazený rod a "největší" je druhový rozdíl, který Brno odlišuje od ostatních měst na Moravě.
+Tak v definici "čtverec je čtyřúhelník pravoúhlý rovnostranný" je "čtverec" definiendum, "čtyřúhelník" je nejblíže nadřazený rod a "pravoúhlý rovnostranný" je druhový rozdíl, který [[čtverec]] odlišuje od jiných [[čtyřúhelník|čtyřúhleníků]].<ref>[http://boss.ped.muni.cz/vyuka/material//Logika/SKRIPTALopravene.swf  učebnice logiky]</ref>
-==Způsoby definování a hlavní typy definic==
+==Další způsoby definování a hlavní typy definic==
 <ref>Ferjenčík, J. (2005). ''Úvod do metodologie psychologického výzkumu.'' Praha: Portál. ISBN 80-71783-67-6</ref>
-<ref>Nováková, V., Liška, V., Loudín, J., Sedláček, M. (2010). Vědecké metody pro doktorandy. Citováno 6.10.2010 z http://www.doctorandus.info/info/e_kapitoly/vedecke_metody.doc</ref>
+<ref>[http://www.doctorandus.info/info/e_kapitoly/vedecke_metody.doc Nováková, V., Liška, V., Loudín, J., Sedláček, M. (2010). Vědecké metody pro doktorandy.]</ref>
 *'''předdefinitorní formy''' - nedostatečně precizní definice používané např. tehdy, když by bylo přesné definování zbytečné nebo kontraproduktivní (např. definování laikům nebo v případě, že význam definovaného pojmu je všem účastníkům komunikace dostatečně jasný apod.); např.:
 ** pojmenování (''Pes je toto.'' ...a ukážu prstem na psa)
@@ Řádek 17: / Řádek 20: @@
 ** definování pomocí rozdílů (''Projekce není totéž, co regrese, ani to není racionalizace.'')
-* '''nominální definice''' (='''konstitutivní definice''') - význam definienda charakterizujeme definiensem, jehož význam je nám známý; je to řečení téhož jinými slovy, definiens nezachycuje charakteristické vlastnosti definienda (''Inteligence je rozumové nadání.'').
+* '''nominální definice''' - význam definienda charakterizujeme definiensem, jehož význam je nám známý; je to řečení téhož jinými slovy, definiens nezachycuje charakteristické vlastnosti definienda (''Inteligence je rozumové nadání.'').
 * '''reálné definice'''
 ** '''existenciální definice''' - definiendum je na rozdíl od nominálních definicí vysvětlováno pro něj charakteristickými vlatnostmi a vztahy mezi nimi (''Inteligence je schopnost chápání, samostatného myšlení, řešení situací, v nichž nelze použít návykového chování.'')
@@ Řádek 24: / Řádek 27: @@
 **: '''experimentální operacionální definice''' - definiens tvoří popis postupů, jejichž vykonáním definiendum vytvoříme nebo navodíme (např. recept jak upéct ovocný koláč).
+Dále můžeme rozlišovat:
+* '''analytické definice''' - vychází z obsahového rozboru již existujícího pojmu či výrazu, který se snaží objasnit. Užívá se zvláště v pedagogické praxi. U analytických definic má smysl hovořit o pravdivosti definice - definice je pravdivá tehdy, když správně a přesně vystihují skutečný význam, který definiendum v jazyce má.
+* '''syntetické definice''' (='''definiční dohoda''') - zavádí pomocí pojmů základních nebo dříve definovaných nový pojem nebo upřesňuje, popř. jej podle potřeby vědy modifikuje. Smyslem je tedy stanovit, v jakém významu se bude termín nyní užívat.
 == Zdroje ==
 <references />