Definice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
SilvonenBot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: ro:Definiție
Sahar (diskuse | příspěvky)
m Způsoby definování a hlavní typy definic
Řádek 6: Řádek 6:


Tak v definici "Brno je největší město na Moravě" je "Brno" definiendum, "město na Moravě" je nelblíže nadřazený rod a "největší" je druhový rozdíl, který Brno odlišuje od ostatních měst na Moravě.
Tak v definici "Brno je největší město na Moravě" je "Brno" definiendum, "město na Moravě" je nelblíže nadřazený rod a "největší" je druhový rozdíl, který Brno odlišuje od ostatních měst na Moravě.

==Způsoby definování a hlavní typy definic==
<ref>Ferjenčík, J. (2005). ''Úvod do metodologie psychologického výzkumu.'' Praha: Portál. ISBN 80-71783-67-6</ref>
<ref>Nováková, V., Liška, V., Loudín, J., Sedláček, M. (2010). Vědecké metody pro doktorandy. Citováno 6.10.2010 z http://www.doctorandus.info/info/e_kapitoly/vedecke_metody.doc</ref>
*'''předdefinitorní formy''' - nedostatečně precizní definice používané např. tehdy, když by bylo přesné definování zbytečné nebo kontraproduktivní (např. definování laikům nebo v případě, že význam definovaného pojmu je všem účastníkům komunikace dostatečně jasný apod.); např.:
** pojmenování (''Pes je toto.'' ...a ukážu prstem na psa)
** vypočítávání (''Zvířata jsou např. slon, kůň, pes, had, ...'')
** popis (''Psychologie se zabývá vnímání, vztahy mezi lidmi, testováním schopností a působením reklamy na člověka.'' Při popisu tedy není rozlišeno, které vlastnosti jsou podstatné a které ne.)
** porovnání se známým (''Projekce v psychologii, to je jako když se obrázky z filmového pásu promítají na plátno. Podobně může někdo promítat svoje pocity a úmysly na jiného člověka - jako by je ten druhý měl.'')
** definování pomocí rozdílů (''Projekce není totéž, co regrese, ani to není racionalizace.'')

* '''nominální definice''' (='''konstitutivní definice''') - význam definienda charakterizujeme definiensem, jehož význam je nám známý; je to řečení téhož jinými slovy, definiens nezachycuje charakteristické vlastnosti definienda (''Inteligence je rozumové nadání.'').
* '''reálné definice'''
** '''existenciální definice''' - definiendum je na rozdíl od nominálních definicí vysvětlováno pro něj charakteristickými vlatnostmi a vztahy mezi nimi (''Inteligence je schopnost chápání, samostatného myšlení, řešení situací, v nichž nelze použít návykového chování.'')
** '''genetické definice''' - definiendum je vysvětleno tím, že se vymezí jeho vznik (''Frustrace je emocionální stav vznikající zablokováním uspokojování potřeb.''). Často používaná podskupina genetických definic jsou '''operacionální definice''', u nichž je definiens tvořen postupy (operacemi), jejichž provedením získáme definovaný pojem. Rozeznávají se:
**: '''měrné operacionální definice''' - definiens tvoří popis postupů, po jejichž vykonání můžeme definiendum identifikovat (''Inteligence je to, co je měřeno inteligenčními testy.'')
**: '''experimentální operacionální definice''' - definiens tvoří popis postupů, jejichž vykonáním definiendum vytvoříme nebo navodíme (např. recept jak upéct ovocný koláč).

== Zdroje ==
<references />



== Související články ==
== Související články ==

Verze z 10. 6. 2010, 08:31

Definice (z latinského de = od, pryč a finis = hranice, tedy definitio = ohraničení, vymezení) je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého pojmu. Pojem, který se definuje, je také nazýván definiendum (latinsky „co se má definovat“), zatímco popis významu definovaného pojmu se označuje jako definiens (latinsky „definující“).

Podle Aristotela má definiens dvě části:

  1. nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. genus proximum) a
  2. druhový rozdíl (differentia specifica) v rámci tohoto rodu.

Tak v definici "Brno je největší město na Moravě" je "Brno" definiendum, "město na Moravě" je nelblíže nadřazený rod a "největší" je druhový rozdíl, který Brno odlišuje od ostatních měst na Moravě.

Způsoby definování a hlavní typy definic

[1] [2]

  • předdefinitorní formy - nedostatečně precizní definice používané např. tehdy, když by bylo přesné definování zbytečné nebo kontraproduktivní (např. definování laikům nebo v případě, že význam definovaného pojmu je všem účastníkům komunikace dostatečně jasný apod.); např.:
    • pojmenování (Pes je toto. ...a ukážu prstem na psa)
    • vypočítávání (Zvířata jsou např. slon, kůň, pes, had, ...)
    • popis (Psychologie se zabývá vnímání, vztahy mezi lidmi, testováním schopností a působením reklamy na člověka. Při popisu tedy není rozlišeno, které vlastnosti jsou podstatné a které ne.)
    • porovnání se známým (Projekce v psychologii, to je jako když se obrázky z filmového pásu promítají na plátno. Podobně může někdo promítat svoje pocity a úmysly na jiného člověka - jako by je ten druhý měl.)
    • definování pomocí rozdílů (Projekce není totéž, co regrese, ani to není racionalizace.)
  • nominální definice (=konstitutivní definice) - význam definienda charakterizujeme definiensem, jehož význam je nám známý; je to řečení téhož jinými slovy, definiens nezachycuje charakteristické vlastnosti definienda (Inteligence je rozumové nadání.).
  • reálné definice
    • existenciální definice - definiendum je na rozdíl od nominálních definicí vysvětlováno pro něj charakteristickými vlatnostmi a vztahy mezi nimi (Inteligence je schopnost chápání, samostatného myšlení, řešení situací, v nichž nelze použít návykového chování.)
    • genetické definice - definiendum je vysvětleno tím, že se vymezí jeho vznik (Frustrace je emocionální stav vznikající zablokováním uspokojování potřeb.). Často používaná podskupina genetických definic jsou operacionální definice, u nichž je definiens tvořen postupy (operacemi), jejichž provedením získáme definovaný pojem. Rozeznávají se:
      měrné operacionální definice - definiens tvoří popis postupů, po jejichž vykonání můžeme definiendum identifikovat (Inteligence je to, co je měřeno inteligenčními testy.)
      experimentální operacionální definice - definiens tvoří popis postupů, jejichž vykonáním definiendum vytvoříme nebo navodíme (např. recept jak upéct ovocný koláč).

Zdroje

  1. Ferjenčík, J. (2005). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál. ISBN 80-71783-67-6
  2. Nováková, V., Liška, V., Loudín, J., Sedláček, M. (2010). Vědecké metody pro doktorandy. Citováno 6.10.2010 z http://www.doctorandus.info/info/e_kapitoly/vedecke_metody.doc


Související články

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

Šablona:Link FA