Dějiny Univerzity Karlovy (1347–1740): Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
Robot sjednotil zarovnání popisu obrázku
m (Robot sjednotil zarovnání popisu obrázku)
 
=== Národnostní konflikt a Dekret kutnohorský ===
[[Soubor: Karolinum_ark_DSCN2206.JPG|thumb|200 px|<center> Karolinum, bývalá kaple <br /> (kolem 1400) </center>]]
Národnostní a s ním spojené i názorové napětí se na pražské univerzitě začalo projevovat už od roku [[1384]], kdy si arcibiskupovi střídavě stěžovala česká i německá strana. Řada německých mistrů pak odešla do [[Heidelberg]]u, [[Kolín nad Rýnem|Kolína]] a Vídně. Roku [[1391]] byla s arcibiskupským svolením založena [[Betlémská kaple]] se dvěma místy pro české kazatele a jedním z nich ustanovil generální vikář roku [[1402]] [[Jan Hus|Jana Husa]]. Roku [[1409]] univerzitní většina nedoporučila králi, aby se zúčastnil sněmu v [[Pisa|Pise]] a Václav IV. pak přijal návrh české strany, aby se hlasovací poměry změnily v její – a tím i jeho - prospěch.
 
Univerzita i její koleje ztratily v husitských válkách většinu svého majetku a i když během 15. století získala několik domů a vesnic, v letech 1471-1526 pocházeli všichni studenti z utrakvistické části Čech; nikdo z jiných zemí, nikdo z Moravy.<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 213. </ref> Po roce 1500 sílily také hlasy, které kritizovaly žalostný stav univerzitní výuky: podle týnského faráře Jakuba je to „rezavý klenot“ a tak řada nadaných lidí odcházela studovat jinam. Konzervativní univerzita se proti katolickému panovníkovi opírala nakonec jen o města, tím však zcela závisela na politických převratech na radnicích, zejména staroměstské. Spolu s odbojnými městy byla pak také potrestána [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] po roce [[1547]].
 
[[Soubor: Karolinum_Kolinus_DSCN3065.JPG|thumb|200 px|<center> Pamětní deska M. Collina, 1566 <br /> (Velká aula Karolina) </center>]]
Roku 1537 dostala univerzita velký dar na zřízení stolice řečtiny. Protože jiní kandidáti nabídku odmítli, přijala univerzita roku 1541 [[Melanchthon]]ova žáka [[Matouš Collinus z Chotěřiny|Matouše Collina z Chotěřiny]], kteý četl a překládal [[Homér]]a, [[Vergilius|Vergilia]] a Plauta, ale také [[Erasmus Rotterdamský|Erasma Rotterdamského]]. Pro spory s kolegy, kteří ho obviňovali z luteránství, musel 1558 univerzitu opět opustit; jeho pamětní deska z roku 1566 je dnes umístěna v aule Karolina. Izolovaná a oslabená univerzita nebyla schopna změny, jak ji nové podmínky vyžadovaly; nicméně zejména ke konci 16. století spravovala mimořádně rozsáhlou síť městských latinských škol, jejichž žáci se formálně na univerzitu zapisovali.<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 221n. </ref>
 
34 224

editací

Navigační menu