Šumavské podhůří: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+mapka
m +kat+změna wikilinku
Řádek 21: Řádek 21:
}}
}}


'''Šumavské podhůří''' je [[geomorfologie|geomorfologický]] celek na severovýchodním okraji [[Šumavská hornatina|Šumavské hornatiny]]. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní [[Šumava|Šumavy]]) a má průměrnou [[nadmořská výška|nadmořskou výšku]] 634 m.<ref>{{Citace monografie
'''Šumavské podhůří''' je [[geomorfologický celek]] na severovýchodním okraji [[Šumavská hornatina|Šumavské hornatiny]]. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní [[Šumava|Šumavy]]) a má průměrnou [[nadmořská výška|nadmořskou výšku]] 634 m.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Demek
| příjmení = Demek
| jméno = Jaromír
| jméno = Jaromír
Řádek 65: Řádek 65:
[[Kategorie:Podhůří v Česku]]
[[Kategorie:Podhůří v Česku]]
[[Kategorie:Okres Prachatice]]
[[Kategorie:Okres Prachatice]]
[[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]]

Verze z 20. 5. 2010, 22:35

Šablona:Infobox reliéf

Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m.[1] Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.

Geologická stavba

Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.

Geomorfologické podcelky

Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:

Nejvyšší vrcholy

Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:

Související články

Reference

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9.