Joe Jenčík: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
dopněk, linky
Doplněn jeden citát s referencí; nadpisy "Odkazy" a "Literatura" a zde dva lit.odkazy, návazně upřesněn životopis
Řádek 1: Řádek 1:
'''Joe Jenčík''' (vlastním jménem '''Josef Jenčík''') ([[22. říjen|22. října]] [[1893]] - [[10. květen|10. května]] [[1945]]) byl český [[taneční]]k, [[publicista]], [[pedagog]], [[choreograf]] a herec. Podílel se na choreografii více než 70 českých [[film]]ů (např. ''[[Pudr a benzin]]'').
'''Joe Jenčík''' (vlastním jménem '''Josef Jenčík''') ([[22. říjen|22. října]] [[1893]] - [[10. květen|10. května]] [[1945]]) byl český [[taneční]]k, [[publicista]], [[pedagog]], [[choreograf]] a herec. Podílel se na choreografii více než 70 českých [[film]]ů (např. ''[[Pudr a benzin]]'').


Přesto že se vyučil [[Strojní záměčník|strojním zámečníkem]] a [[tanec]] začal studovat až soukromě v sedmnácti letech, už v roce [[1912]] tančil ve sboru [[Národní divadlo|Národního divadla]] a byl sólistou Městského divadla na Královských Vinohradech (dnešní [[Vinohradské divadlo]]).
Přesto, že se vyučil [[Strojní zámečník|strojním zámečníkem]] a [[tanec]] začal studovat až soukromě u A.Viscusiho v sedmnácti letech, už v roce [[1913]] <ref>Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', ACADEMIA, Praha, [[1988]], str. 192 </ref> tančil ve sboru [[Národní divadlo|Národního divadla]] a od roku [[1914]] byl sólistou Městského divadla na Královských Vinohradech (dnešní [[Vinohradské divadlo]]).


Po návratu z fronty [[První světová válka|1. světové války]] působil v mnoha přažských [[kabaret]]ech jako tanečník a choreograf. Krátce působil také jako umělecký [[ředitel]] kabaretu [[Lucerna (Praha)|Lucerna]].
Po návratu z fronty [[První světová válka|1. světové války]] působil v mnoha pražských [[kabaret]]ech (např. [[Červená sedma]]) jako tanečník a choreograf. V letech 1928-9 byl choreografem a uměleckým [[ředitel]]em kabaretu [[Lucerna (Praha)|Lucerna]].


Pak získal [[angažmá]] v [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]]. Připravil choreografie pro celou řadu [[revue]] [[Voskovec|Voskovce]] a [[Jan Werich|Wericha]]. Od roku [[1932]] byl hostujícím [[choreograf]]em pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]] a v roce [[1937]] se stal řádným členem [[balet]]u Národního divadla. Zde působil až do roku [[1943]].
Pak získal [[angažmá]] v [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]]. Připravil choreografie pro celou řadu [[revue]] [[Voskovec|Voskovce]] a [[Jan Werich|Wericha]]. Od roku [[1932]] byl hostujícím [[choreograf]]em pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]] a v roce [[1937]] se stal řádným členem [[balet]]u Národního divadla. Zde působil jako choreograf a baletní mistr až do roku [[1943]]. V letech 1941-3 učil na Konzervatoři v Praze.


Věnoval se také tzv. davové choreografii a připravil řadu masových vystoupení (např. [[II. Dělnická olympiáda]] nebo [[IX. Všesokolský slet]])
Věnoval se také tzv. davové choreografii a připravil řadu masových vystoupení (např. [[II. Dělnická olympiáda]] nebo [[IX. Všesokolský slet]])


{{Citát|''„Jenčík přišel do Osvobozeného z kabaretu Lucerna a přivedl s sebou svých "šest děvčátek Lucerny", která pak vystupovala a byla známá jako "Jenčíkovy girls". Joe Jenčík byl na své svěřenkyně neobyčejně přísný. Měl heslo, že nejtěžší taneční krok jim musí působit při tanci takové starosti jako vidlička při obědě. Jeho skupina byla opravdu vysoce ceněna odborníky.“''|[[František Filipovský]] <ref> Jiří Tvrzník: ''Šest dýmek [[František Filipovský|Františka Filipovského]]'', Novinář, Praha, [[1982]], str.139-140 </ref>}}



==Filmografie==
==Filmografie==
Řádek 58: Řádek 62:
*1946 Taneční letopisy
*1946 Taneční letopisy
*1947 Skoky do prázdna
*1947 Skoky do prázdna


==Odkazy==

===Reference===
<references />
=== Literatura ===
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', ACADEMIA, Praha, [[1988]], str. 192-3
* Jiří Tvrzník: ''Šest dýmek [[František Filipovský|Františka Filipovského]]'', Novinář, Praha, [[1982]], str.138-141
==Externí odkazy==
===Externí odkazy===
*[http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=3983 Český hudební slovník]
*[http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=3983 Český hudební slovník]
*[http://www.cfn.cz/detail_osoba.php?oid=19686 CFN]
*[http://www.cfn.cz/detail_osoba.php?oid=19686 CFN]

Verze z 14. 5. 2010, 17:42

Joe Jenčík (vlastním jménem Josef Jenčík) (22. října 1893 - 10. května 1945) byl český tanečník, publicista, pedagog, choreograf a herec. Podílel se na choreografii více než 70 českých filmů (např. Pudr a benzin).

Přesto, že se vyučil strojním zámečníkem a tanec začal studovat až soukromě u A.Viscusiho v sedmnácti letech, už v roce 1913 [1] tančil ve sboru Národního divadla a od roku 1914 byl sólistou Městského divadla na Královských Vinohradech (dnešní Vinohradské divadlo).

Po návratu z fronty 1. světové války působil v mnoha pražských kabaretech (např. Červená sedma) jako tanečník a choreograf. V letech 1928-9 byl choreografem a uměleckým ředitelem kabaretu Lucerna.

Pak získal angažmá v Osvobozeném divadle. Připravil choreografie pro celou řadu revue Voskovce a Wericha. Od roku 1932 byl hostujícím choreografem pražského Národního divadla a v roce 1937 se stal řádným členem baletu Národního divadla. Zde působil jako choreograf a baletní mistr až do roku 1943. V letech 1941-3 učil na Konzervatoři v Praze.

Věnoval se také tzv. davové choreografii a připravil řadu masových vystoupení (např. II. Dělnická olympiáda nebo IX. Všesokolský slet)


„Jenčík přišel do Osvobozeného z kabaretu Lucerna a přivedl s sebou svých "šest děvčátek Lucerny", která pak vystupovala a byla známá jako "Jenčíkovy girls". Joe Jenčík byl na své svěřenkyně neobyčejně přísný. Měl heslo, že nejtěžší taneční krok jim musí působit při tanci takové starosti jako vidlička při obědě. Jeho skupina byla opravdu vysoce ceněna odborníky.“
— František Filipovský [2]


Filmografie

  • Pudr a benzin (1931)
  • Děvče z tabákové továrny (1928)
  • Paní Katynka z Vaječného trhu (1927)
  • Bahno Prahy (1927)
  • Nemodlenec (1927)
  • Dům ztraceného štěstí (1927)
  • Květ ze Šumavy (1927)
  • Bludné duše (1926)
  • Řina (1926)
  • Příběh jednoho dne (1926)
  • Parnasie (1925)
  • Svatební košile (1925)
  • Vdavky Nanynky Kulichovy (1925)
  • Hříchy v manželství (1924)
  • Píseň života (1924)
  • Dáma z baru (1924)
  • Drvoštěp (1922)
  • Proudy (1922)
  • Mrtví žijí (1922)
  • Křižovatky (1922)
  • Zelený automobil (1921)
  • Odplata (1920)
  • Setřelé písmo (1920)
  • Billy v Praze (1920)
  • Papá (1919)
  • A vášeň vítězí (1918)

Choreografie

  • Počestné paní pardubické (1944)
  • Peřeje (1940)
  • Muzikantská Liduška (1940)
  • Směry života (1940)
  • Fibichův poem (1940)
  • Filosofská historie (1937)
  • Jánošík (1935)
  • Prodaná nevěsta (1933)
  • Děvčátko, neříkej ne! (1932)

Knihy

Romány s taneční tématikou

  • 1935 Zloděj kroků
  • 1944 Omyl Mea Mara Indry
  • 1948 Byly ztráty na mrtvých

Odborné publikace

  • 1926 Tanec a jeho vytváření
  • 1946 Taneční letopisy
  • 1947 Skoky do prázdna


Odkazy

Reference

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, ACADEMIA, Praha, 1988, str. 192
  2. Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str.139-140

Literatura

Externí odkazy