Sergej Witte: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: en:Sergei Witte; kosmetické úpravy
Řádek 10: Řádek 10:
Witte sloužil v letech [[1889]] – [[1891]] jako ředitel odboru železnic v ministerstvu financí. Během této doby dohlížel na ambiciózní program stavby [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]].
Witte sloužil v letech [[1889]] – [[1891]] jako ředitel odboru železnic v ministerstvu financí. Během této doby dohlížel na ambiciózní program stavby [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]].


Car [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandr III.]] v roce [[1893]] jmenoval Witteho ministrem financí, kterým byl až do roku [[1903]]. Během jeho působení v tomto mandátu zažila ruská [[ekonomika]] nebývalý růst. Witte silně povzbuzoval zahraniční [[investor]]y k tomu, aby investovaly do Ruska. Witte také povzbuzoval růst ruského [[průmysl]]u, zejména těžbu [[kov]]ů, [[petrolej]]e, a výstavbu dopravních sektorů. Pro zlepšení ekonomiky a přitáhnutí zahraničních investorů obhajoval Witte omezení sil ruské [[autokracie]].
Car [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandr III.]] v roce [[1893]] jmenoval Witteho ministrem financí, kterým byl až do roku [[1903]]. Během jeho působení v tomto mandátu zažila ruská [[ekonomika]] nebývalý růst. Witte silně povzbuzoval zahraniční [[investor]]y k tomu, aby investovali do Ruska. Witte také povzbuzoval růst ruského [[průmysl]]u, zejména těžbu [[kov]]ů, [[petrolej]]e, a výstavbu dopravních sektorů. Pro zlepšení ekonomiky a přitáhnutí zahraničních investorů obhajoval Witte omezení sil ruské [[autokracie]].


==== Ministerský předseda ====
==== Ministerský předseda ====

Verze z 14. 5. 2010, 12:46

Sergej Witte

Hrabě Sergej Juljevič Witte (rusky Сергей Юлевич Витте, 29. června 1849, Tbilisi, Ruské impérium - 13. března 1915, Petrohrad, Ruské impérium), také znám jako Sergius Witte, byl ruský politik, diplomat a předseda Rady ministrů Ruského impéria – historicky první premiér Ruska od roku 1905.

Životopis

Mládí

Sergej Witte se narodil německému luteránskému otci a gruzínské matce. Byl vychováván u rodičů své matky. Po skončení studií na Kišiněvském gymnáziu odešel Witte na Oděsskou univerzitu v oboru matematika. Po maturitě se živil jako soukromý podnikatel, zvláště administrativou různých linek železnice v Rusku.

Politická kariéra

Ministr financí

Witte sloužil v letech 18891891 jako ředitel odboru železnic v ministerstvu financí. Během této doby dohlížel na ambiciózní program stavby Transsibiřské magistrály.

Car Alexandr III. v roce 1893 jmenoval Witteho ministrem financí, kterým byl až do roku 1903. Během jeho působení v tomto mandátu zažila ruská ekonomika nebývalý růst. Witte silně povzbuzoval zahraniční investory k tomu, aby investovali do Ruska. Witte také povzbuzoval růst ruského průmyslu, zejména těžbu kovů, petroleje, a výstavbu dopravních sektorů. Pro zlepšení ekonomiky a přitáhnutí zahraničních investorů obhajoval Witte omezení sil ruské autokracie.

Ministerský předseda

V roce 1905 jmenoval car Mikuláš II. Witteho ruským ministerským předsedou, tuto pozici držel ovšem pouhý rok. V pokusu o další modernizaci ruské ekonomiky dohlížel Witte na jednání o potřebách industrializace. Tato konference měla poskytovat doporučení budoucích reforem a data vstupu reforem v platnost.

Roku 1905 odjel do USA, kde podepsal smlouvu o ukončení rusko-japonské války. Během svého pobytu v USA se setkal s americkým bankéřem a podnikatelem Johnem Morganem.

Během ruské revoluce z roku 1905 vydal Witte manifest o vzniku a svolání parlamentu, vzniku konstituční monarchie, a organizaci Listiny základních práv a svobod z říjnového manifestu.

Po prvních volbách v nově zvoleném ruském parlamentu Dumě rezignoval Witte na svůj post ministerského předsedy.

Dále působil v ruské politice jako člen Státní rady, ale již nikdy nezískal výraznou roli ve vládě. Po vypuknutí první světové války prohlašoval, aby se Rusko konfliktu nezúčastnilo. Witte brzy po vypuknutí konfliktu zemřel. Jeho smrt byla pro cara Mikuláše II. a jeho protireformační politiku velkou úlevou. Šablona:Portál Rusko