Proudový motor: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 5. 5. 2010, 14:42

Proudový motor je typ motoru, který se používá v letectví. Pracuje na principu Newtonowa zákona o akci a reakci – spaliny vycházející z motoru působí silou opačným směrem na motor, který tím ženou vpřed.

V přední části motoru se nachází vstupní ústrojí, kterým do něj vstupuje vzduch, ten je dále nasáván kompresorem, který vzduch stlačuje; ten se tím zahřívá a následně putuje do spalovací komory. Zde se do vzduchu vstřikuje palivo. Zažehnutím směsi se uvolní tepelná energie a horké plyny, vycházející ze spalovací komory, roztáčejí turbínu v zadní části motoru, která přes hřídel vedoucí podélnou osou motoru pohání kompresor. Za turbínou, ve výstupní trysce, je vysoký tlak a tepelná energie se mění na kinetickou, tím vzniká tah motoru.

První proudový motor se objevil v 30. letech, kdy na něm pracovali dva různí konstruktéři – Frank Whittle v Británii a Hans von Ohain v Německu. Whittle svůj motor patentoval už roku 1930, ale k jeho zkouškám došlo až roku 1941, kdy byl zamontován do trupu letounu Gloster E.28/39 a 15. května 1941 poprvé vzlétl na základně RAF Cranwell. Operačně byl nasazen až roku 1944 na letadle Gloster Meteor. V Německu byl vývoj rychlejší a první letadlo (Heinkel He 178) vzlétlo už roku 1939, tah motoru HeS 3 byl 4,4 kN.

Motory stavěné po druhé světové válce měly oboustranné radiální kompresory a neregulovatelné výstupní trysky. Nároky na výkon ale rostly, a tak se začal používat axiální kompresor. Jeden stupeň axiálního kompresoru má menší stlačení i účinnost než kompresor radiální, použitím vícestupňového axiálního kompresoru však dosáhneme vyšší celkové stlačení. Je také možné zkombinovat vícestupňový axiální kompresor s radiálním, zařazeným za ním na společné hřídeli. Dnes se jednoproudový motor používá pro nadzvuková letadla pro velké výšky a rychlosti, tedy zejména pro vojenská. Většinou bývá vybaven přídavným spalováním. Jako palivo se používá kerosin. Dopravní letouny jsou vybaveny dvouproudovými motory.

Obrázky, zvuky či videa k tématu proudový motor na Wikimedia Commons

- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  - Lokální odkaz: Turbojet engines
  - Wikidata: Jet engines

Šablona:Link FA

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Motory stavěné po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] měly oboustranné [[radiální kompresor]]y a neregulovatelné výstupní trysky. Nároky na výkon ale rostly, a tak se začal používat [[axiální kompresor]]. Jeden stupeň axiálního kompresoru má menší [[stlačení]] i [[účinnost (fyzika)|účinnost]] než kompresor radiální, použitím vícestupňového axiálního kompresoru však dosáhneme vyšší celkové stlačení. Je také možné zkombinovat vícestupňový axiální kompresor s radiálním, zařazeným za ním na společné hřídeli.
 Dnes se jednoproudový motor používá pro [[Machovo číslo|nadzvuková]] letadla pro velké výšky a rychlosti, tedy zejména pro vojenská. Většinou bývá vybaven [[Přídavné spalování|přídavným spalováním]]. Jako palivo se používá [[kerosin]]. Dopravní letouny jsou vybaveny [[Dvouproudový motor|dvouproudovými motory]].
-[[Image:Junkers_Jumo_109-004.jpg|thumb|left|Proudový motor Junkers [[Jumo 004]]]]
+[[Soubor:Junkers_Jumo_109-004.jpg|thumb|left|Proudový motor Junkers [[Jumo 004]]]]
 {{commonscat|Turbojet engines}}
-{{Link FA|de}}
 [[Kategorie:Typy leteckých motorů]]
+{{Link FA|de}}
 [[en:Turbojet]]
@@ Řádek 22: / Řádek 23: @@
 [[hu:Gázturbinás sugárhajtómű]]
 [[id:Turbojet]]
-[[io:Reaktoro]]
+[[io:Turboreaktoro]]
 [[it:Turbogetto]]
 [[ja:ターボジェットエンジン]]
@@ Řádek 31: / Řádek 32: @@
 [[pl:Silnik turboodrzutowy]]
 [[pt:Turbojato]]
+[[ro:Turboreactor]]
 [[vi:Động cơ turbin phản lực]]
 [[zh:涡轮喷气发动机]]