Menševici: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m robot přidal: arz:مناشفه; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ |
[[Soubor:Mensevikii.jpg|thumb|[[Pavel Axelrod]], [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a Alexandr Martinov v Stockholmu 16. května 1917]] |
||
'''Menševici''' (menšináři) je název pro členy umírněné frakce [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|ruské sociální demokracie]] (RSDDS), která se utvořila v roce [[1903]]. Zůstali blíže klasickému [[Marxismus|marxismu]], proletářskou revoluci v [[Rusko|Rusku]] podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem [[Lenin]]a si zformovali vlastní frakci [[Bolševici|bolševiků]]. Obě frakce měly po roce [[1907]] fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a [[Georgij Plechanov]], později i [[Iraklij Cereteli]] a [[Nikolaj Čcheidze|Čcheidze]]. |
'''Menševici''' (menšináři) je název pro členy umírněné frakce [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|ruské sociální demokracie]] (RSDDS), která se utvořila v roce [[1903]]. Zůstali blíže klasickému [[Marxismus|marxismu]], proletářskou revoluci v [[Rusko|Rusku]] podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem [[Lenin]]a si zformovali vlastní frakci [[Bolševici|bolševiků]]. Obě frakce měly po roce [[1907]] fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a [[Georgij Plechanov]], později i [[Iraklij Cereteli]] a [[Nikolaj Čcheidze|Čcheidze]]. |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
[[af:Mensjewis]] |
[[af:Mensjewis]] |
||
[[ar:منشفيك]] |
[[ar:منشفيك]] |
||
[[arz:مناشفه]] |
|||
[[ca:Menxevic]] |
[[ca:Menxevic]] |
||
[[da:Mensjevik]] |
[[da:Mensjevik]] |
||
Verze z 29. 4. 2010, 00:00
Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), která se utvořila v roce 1903. Zůstali blíže klasickému marxismu, proletářskou revoluci v Rusku podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem Lenina si zformovali vlastní frakci bolševiků. Obě frakce měly po roce 1907 fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli Julij Martov a Georgij Plechanov, později i Iraklij Cereteli a Čcheidze.
Navzdory svému názvu disponovali menševici dlouho širší členskou základnou než bolševici, odmítali řadu metod svých bolševických kolegů a víceméně ctili demokratické zásady. Mnozí menševici však časem přeběhli k bolševikům (jako např. Antonov-Ovsejenko, Kollontajová, Trockij, Vyšinskij nebo Čičerin). Jejich neshody s bolševiky, které měly často podobu osobní nevraživosti mezi vůdci, vedly k tomu, že po říjnové revoluci v roce 1917 byli mnozí z nich pronásledováni a vězněni. V Gruzii během občanské války jistou dobu existovala republika kontrolovaná příslušníky této strany. Řada menševiků nakonec emigrovala.