Neznělá palatovelární frikativa: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 28. 4. 2010, 08:25

Šablona:Infobox IPA Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která popsána pouze ve švédštině. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɧ, číselné označení IPA je 175, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x\. Popisuje se jako současně vyslovené ʃ a x. Ve švédštině se nazývá „sje-ljud“.

Charakteristika

Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
Místo artikulace: zadopatrová (velára) a zároveň středopatrová (palatála) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým i tvrdým patrem. Místo artikulace se však v jednotlivých oblastech Švédska liší. Často se též vyslovuje s labializací [ɧʷ].
Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu.
Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska nevyskytuje.

Ve švédštině

Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat. Tzv. „sje-ljud“ se v jednotlivých švédských nářečích svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako [x], na severu se vyslovuje spíše jako [ʃ], či spíše retroflexní [ʂ]. Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení slyšíme spíše [x], v koncovém postavení spíše [ʃ], např. själv (sám) se blíží výslovností [xʷɛl:v], kanske (snad) zní spíše jako [kʰan:ʃə].

Ve finské švédštině se vyslovuje jako [ʃ] nebo [ɕ].

Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost [š/ʃ]. Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 == Charakteristika ==
-*  '''Způsob [[artikulace (lingvistika)|artikulace]]:''' třená souhláska ([[frikativní souhláska|frikativa]]). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska ([[konstriktiva]]).
+* '''Způsob [[artikulace (lingvistika)|artikulace]]:''' třená souhláska ([[frikativní souhláska|frikativa]]). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska ([[konstriktiva]]).
 * '''Místo artikulace:''' zadopatrová ([[velární souhláska|velára]]) a zároveň středopatrová ([[palatální souhláska|palatála]]) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem [[jazyk (orgán)|jazyka]] a [[měkké patro|měkkým]] i [[tvrdé patro|tvrdým]] patrem. Místo artikulace se však v jednotlivých oblastech [[Švédsko|Švédska]] liší. Často se též vyslovuje s [[labializace|labializací]] {{IPA|[ɧʷ]}}.
 * '''[[Znělost]]:''' neznělá souhláska - při artikulaci jsou [[hlasivky]] v klidu.
@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 [[br:Kensonenn staon-drekstaon dre daravat divouezh]]
 [[de:Stimmloser velopalataler Frikativ]]
-[[en:Voiceless palatal-velar fricative]]
+[[en:Swedish sje-sound]]
 [[es:Fricativa palatal-velar sorda]]
 [[fr:Consonne fricative post-alvéolo-vélaire sourde]]