Záření beta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 23: Řádek 23:
: m (<math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X})</math> > m(<math>{}^{A}_{Z+1} \mathrm {Y}</math>)
: m (<math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X})</math> > m(<math>{}^{A}_{Z+1} \mathrm {Y}</math>)
__________
__________

=== Přeměna Beta plus ===

Dochází k emisi [[pozitron]]u ([[antičástice]] k elektronu)
--------------------------------------------------------------
Obecný předpis
: <math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X} \to {}^{A}_{Z-1} \mathrm {Y} + \mathrm{e}^{+} + \nu_e</math>
----------------------------------------------------------------------------------------------
Příklad:
: <math>{}^{30}_{15} \mathrm {P} \to {}^{30}_{14} \mathrm {Si} + {}^{0}_{1} \mathrm {e} \mathrm + \nu_e</math> .
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přeměna beta plus spočívá v transformaci protonu na neutron
: <math>{}^{1}_{1} \mathrm {p} \to {}^{1}_{0} \mathrm {n} + \mathrm{e}^{+} + \nu_e</math>
-----------------------------------------------------------------------------------------------------


=== Záchyt elektronu jádrem ===
=== Záchyt elektronu jádrem ===

Verze z 26. 4. 2010, 15:09

Záření beta-, v neutronu se přeskupí kvarky a poté se neutron rozpadne.

Záření beta jsou částice (elektrony nebo pozitrony), které jsou vysílány radioaktivními jádry prvků při beta rozpadu. Pohybují se velmi rychle, nesou kladný nebo záporný elektrický náboj a jejich pohyb může být tedy ovlivňován elektrickým polem. Jejich pronikavost je větší než u alfa částic, mohou pronikat materiály s nízkou hustotou nebo malou tloušťkou, k jejich zastavení stačí vrstva vzduchu silná 1 m nebo kovu o šířce 1 mm.

Jednomu typu přeměny beta podléhá bismut 212Bi. Při ní se v jádře atomu přemění neutron na proton, elektron a antineutrino. Proton zůstane v jádře a elektron s antineutrinem jádro opustí. Pohybující se elektron se stal beta zářením. Nové jádro má o jeden proton více. Beta rozpadem bismutu takto vzniká polonium 212Po.

Vznik

Radioaktivní přeměna beta je taková přeměna, při které se nemění nukleonové číslo A jádra. Jejím prostřenictvím může jádro s nadbytkem neutronů změnit poměr Z/A, a tak dosáhnout větší stability. Základním rysem všech beta přeměn je emise elektronového neutrina (antineutrina) a uvolnění energie odpovídající hmotnostnímu úbytku systému.

Přeměna Beta minus

Je emitován elektron.


Obecný předpis

.

Příklad:

.

Účast elektronu (pozitronu) při jaderných přeměnách poukazuje na skutečnost, že nukleony nejsou fundamentální částicemi. Při přeměně beta mínus se totiž uvnitř jádra mění neutron takto:

----dsghsfdgutzgbhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------***********************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************------------------------------------------*-*-*--**-*--*-**-*-*-*-*-*-----------------------------------*---*--*-*-**--**-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*--*-**-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*--*-*****************************************************************************************---------------------------------------------------------*************************************************************************************************-------------------------------------------------------**************************************************************************************************---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------*********************************************************************************************************************************************************

Podmínka přeměny (zdroj: UK přednáška):

m ( > m()

__________

Záchyt elektronu jádrem

Jádro pohltí jeden z elektronů z vnitřních slupek svého obalu a jaderný proton se mění na neutron za současné emise neutrina.

Podle obecné rovnice reakce probíhá takto:

0-1e + 11p ⇒ 10n

a jádro podléhá přeměně, kterou lze obecně vyjádřit rovnicí:

AZX + 0-1e ⇒ AZ-1Y

Elektronový obal je po tomto ději v excitovaném (základním) stavu; místo po zachyceném elektronu nezůstane prázdné, nýbrž je zaplněno elektronem z některého z vyšších atomových orbitalů. Současně dojde k emisi kvanta elektromagnetického záření, tj. fotonu.

Podmínka přeměny (zdroj: UK přednáška):

m ( > m () + 2. ⇒ m ( > m () +


Související články

Šablona:Pahýl - fyzika