Alfa: Porovnání verzí
α-anomer |
m Oprava vnitřního odkazu |
||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
<tt>&Alpha;</tt>, minuskulní podobu pomocí <tt>&alpha;</tt> |
<tt>&Alpha;</tt>, minuskulní podobu pomocí <tt>&alpha;</tt> |
||
V prostředí [[LaTeX |
V prostředí [[LaTeX]]u je možné použít příkaz <tt>\alpha</tt> |
||
pro minuskulní variantu, majuskulní se zapisuje pomocí písmene ''A'' z |
pro minuskulní variantu, majuskulní se zapisuje pomocí písmene ''A'' z |
||
[[latinka|latinky]].<ref>{{Citace monografie |
[[latinka|latinky]].<ref>{{Citace monografie |
Verze z 16. 4. 2010, 15:47
Alfa (majuskulní podoba Α, minuskulní podoba α, řecký název ἄλφα[1]) je první písmeno řecké abecedy. V řecké číselné soustavě reprezentuje hodnotu 1.
Jak ve starořečtině, tak v moderní řečtině reprezentuje otevřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku, tedy [a]IPA.
Vyvinulo se z něj písmeno A v latince i písmeno А v cyrilici.
Občas bývá přeneseně používáno jako symbol začátku, například už ve známé pasáži z Nového Zákona, kde o sobě Bůh prohlašuje „Jáť jsem Alfa i Oméga, počátek i konec, první i poslední.“ (Zj 22, 13 (Kral, ČEP)).
Použití
Velké alfa se obvykle jako symbol nepoužívá, protože je snadno zaměnitelné s písmenem A z latinky. Malé písmeno 'α' se používá jako symbol pro:
- alfa kanál v počítačové grafice
- alfa částici ve fyzice
- úhlové zrychlení ve fyzice
- konstantu jemné struktury ve fyzice
- nejjasnější hvězdu souhvězdí v Bayerově označení
- α-anomer, jeden z izomerů sacharidů
Reprezentace v počítači
V Unicode je podporováno
- jak majuskulní alfa
- U+0391 GREEK CAPITAL LETTER ALPHA
- tak minuskulní alfa
- U+03B1 GREEK SMALL LETTER ALPHA
V HTML je možné zapsat tyto znaky pomocí jejich Unicode čísla: Α respektive α. Majuskulní podobu je také možné zapsat pomocí HTML entity Α, minuskulní podobu pomocí α
V prostředí LaTeXu je možné použít příkaz \alpha pro minuskulní variantu, majuskulní se zapisuje pomocí písmene A z latinky.[2]
Reference
- ↑ NIEDERLE, Jindřich; NIEDERLE, Václav; VARCL, Ladislav. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-283-7. S. 9.
- ↑ RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3.. vyd. Brno: KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88.