Adorf (Vogtland): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Zipacna1 (diskuse | příspěvky)
aktualizace počtu obyvatel
Honeybot (diskuse | příspěvky)
m Oprava vnitřního odkazu
Řádek 29: Řádek 29:
Adorf vznikl v roce [[1200]] jako osada na obchodní cestě mezi [[Plavno|Plavnem]] a [[Cheb]]em. V roce [[1294]] je obec zmiňována jako ''oppidum Adorph'', v roce [[1328]] jako ''stat czu Ahdorf'', roku [[1461]] jako ''Adruff'' a v roce [[1557]] poté jako ''Adroff''.
Adorf vznikl v roce [[1200]] jako osada na obchodní cestě mezi [[Plavno|Plavnem]] a [[Cheb]]em. V roce [[1294]] je obec zmiňována jako ''oppidum Adorph'', v roce [[1328]] jako ''stat czu Ahdorf'', roku [[1461]] jako ''Adruff'' a v roce [[1557]] poté jako ''Adroff''.


Ekonomika města byla ve středověku široce podporována jeho dobrou pozicí na obchodní cestě do [[Čechy|Čech]]. To vedlo k tomu, že byla Adorfu v roce [[1293]] propůjčena [[městská práva]]. V roce [[1357]] připadlo město do majetku markrabství [[Míšeň|Míšeňského]], od roku [[1485]] vlastnilo Adorf [[Saské kurfiřtství]]. Poté se v roce [[1547]] stalo majetkem [[Páni z Plavna|pánů z Plavna]], a roku [[1569]] konečně připadlo Sasku.
Ekonomika města byla ve středověku široce podporována jeho dobrou pozicí na obchodní cestě do [[Čechy|Čech]]. To vedlo k tomu, že byla Adorfu v roce [[1293]] propůjčena [[městská práva]]. V roce [[1357]] připadlo město do majetku markrabství [[Míšeň]]ského, od roku [[1485]] vlastnilo Adorf [[Saské kurfiřtství]]. Poté se v roce [[1547]] stalo majetkem [[Páni z Plavna|pánů z Plavna]], a roku [[1569]] konečně připadlo Sasku.


V roce [[1865]] byl Adorf připojen na [[Železnice|železniční]] síť. V roce [[1899]] byl založen místní dělnický spolek. Než se stal Adorf v roce [[1996]] součástí zemského okresu Vogtland, náležel do dnes již neexistujícího [[Zemský okres Olešnice|zemského okresu Olešnice]] ''(Oelsnitz)''. Od [[11. srpen|11. srpna]] [[2006]] je město oficiálně vedeno pod názvem Adorf/Vogtl., aby ho bylo možné odlišit od ostatních obcí stejného jména.
V roce [[1865]] byl Adorf připojen na [[Železnice|železniční]] síť. V roce [[1899]] byl založen místní dělnický spolek. Než se stal Adorf v roce [[1996]] součástí zemského okresu Vogtland, náležel do dnes již neexistujícího [[Zemský okres Olešnice|zemského okresu Olešnice]] ''(Oelsnitz)''. Od [[11. srpen|11. srpna]] [[2006]] je město oficiálně vedeno pod názvem Adorf/Vogtl., aby ho bylo možné odlišit od ostatních obcí stejného jména.

Verze z 16. 4. 2010, 15:24

Šablona:Infobox sídla světa Adorf je malé město v německé spolkové zemi Sasko, v zemském okrese Vogtland.

Historie

Adorf vznikl v roce 1200 jako osada na obchodní cestě mezi Plavnem a Chebem. V roce 1294 je obec zmiňována jako oppidum Adorph, v roce 1328 jako stat czu Ahdorf, roku 1461 jako Adruff a v roce 1557 poté jako Adroff.

Ekonomika města byla ve středověku široce podporována jeho dobrou pozicí na obchodní cestě do Čech. To vedlo k tomu, že byla Adorfu v roce 1293 propůjčena městská práva. V roce 1357 připadlo město do majetku markrabství Míšeňského, od roku 1485 vlastnilo Adorf Saské kurfiřtství. Poté se v roce 1547 stalo majetkem pánů z Plavna, a roku 1569 konečně připadlo Sasku.

V roce 1865 byl Adorf připojen na železniční síť. V roce 1899 byl založen místní dělnický spolek. Než se stal Adorf v roce 1996 součástí zemského okresu Vogtland, náležel do dnes již neexistujícího zemského okresu Olešnice (Oelsnitz). Od 11. srpna 2006 je město oficiálně vedeno pod názvem Adorf/Vogtl., aby ho bylo možné odlišit od ostatních obcí stejného jména.

Kultura a pamětihodnosti

Jedna z památek je 231 metrů dlouhé Tržní náměstí, pocházející ze 13. století. Na jeho severní straně stojí městský secesní kostel svatého Michala, vystavěný v letech 19041906. Radnice pochází z roku 1896. Freiberger Tor, která bývá také označována jako Brána Vogtlandu, poskytuje přístřeší vlastivědnému muzeu. Adorf je známý svým parkem Klein-Vogtland (malý Vogtland), kde se nachází modely budov a jiných staveb, jejichž předobrazy stoji v Vogtlandském okresu. Jedná se například o známý starý most Göltzschtalbrücke nebo klingenthalský kruhový kostel. K výstavě patří také miniaturní železniční dráha a botanická zahrada, kde se nachází největší oddělení travertinu v celém Německu. V městské části Remtengrün stojí dřevěná rozhledna v nadmořské výšce 566 metrů.

Památná místa

Na místním hřbitově se nachází památník sovětským válečným zajatcům, stejně tak jako obětím, které byli do Německa zavlečeni během druhé světové války na nucené práce.

Železnice

Do Adorfu byly postaveny koleje v roce 1865. V současné době zde staví vlaky německých státních drah (Deutsche Bahn), a soukromé vlaky společnosti Vogtlandbahn. Z Adorfu vedou přímé spoje do Cvikova, Falkensteinu (Vogtland), Hofu a Plavna. Deutsche Bahn nabízí také regionální expres do saských lázní Bad Brambach a do Lipska. Prostřednictvím vlaků společnosti Vogtlandbahn jsou také snadno dosažitelná česká města Cheb a Mariánské Lázně. Do Adorfu vedou také přímé koleje z České republiky na trati Cheb-Adorf (trať č. 148), která je však uzavřena od konce druhé světové války, a na české straně končí v poslední zastávce Hranice v Čechách.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Adorf
Rok 1500 1779 1801 1831 1910 1960 1971 1998 2000 2004 2005 2007 2008
Počet obyvatel 1 000 1 300 1 310 2 395 7 887 8 832 8 398 6 398 6 214 5 817 6 096 5 563 5 474

Místní části

  • Adorf
  • Arnsgrün
  • Gettengrün
  • Remtengrün
  • Leubetha
  • Sorge
  • Jugelsburg
  • Rebersreuth
  • Freiberg

Poznámky

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Adorf na Wikimedia Commons