Svatá země: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
VolkovBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ang:Hālige Land
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: fi:Pyhä Maa, hr:Sveta Zemlja; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:1759 map Holy Land and 12 Tribes.jpg|thumb|Mapa z roku 1759 zobrazující antické severní [[Izraelské království|Izraelské]] a jižní [[Judské království]] a území dvanácti kmenů]]
[[Soubor:1759 map Holy Land and 12 Tribes.jpg|thumb|Mapa z roku 1759 zobrazující antické severní [[Izraelské království|Izraelské]] a jižní [[Judské království]] a území dvanácti kmenů]]
[[Image:JerusalemFromMountOfOlives.JPG|thumb|right|[[Jeruzalém]] – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu]]
[[Soubor:JerusalemFromMountOfOlives.JPG|thumb|right|[[Jeruzalém]] – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu]]
'''Svatá země''' ([[Latina|latinsky]] '''Terra Sancta''') je jedním z expresivních názvů [[Izrael]]e, jakožto země, do níž vstoupili [[Židé]] po čtyřicetiletém putování pouští. Oblast má velký náboženský význam pro tři světová monoteistická náboženství ([[judaismus]], [[křesťanství]] a [[islám]]), jelikož v této oblasti se odehrály události, které jsou posvátné pro všechna tato náboženství.
'''Svatá země''' ([[Latina|latinsky]] '''Terra Sancta''') je jedním z expresivních názvů [[Izrael]]e, jakožto země, do níž vstoupili [[Židé]] po čtyřicetiletém putování pouští. Oblast má velký náboženský význam pro tři světová monoteistická náboženství ([[judaismus]], [[křesťanství]] a [[islám]]), jelikož v této oblasti se odehrály události, které jsou posvátné pro všechna tato náboženství.


V židovské tradici hraje velkou roli také další název – '''Země zaslíbená'''. Ta byla podle [[Bible|biblické]] tradice darována [[Bůh|Bohem]] potomkům [[Starý zákon|starozákonního]] patriarchy [[Abrahám (biblická postava)|Abrahám]]a.<ref>[[Genesis|Gn]] 15,18 — 21</ref>
V židovské tradici hraje velkou roli také další název – '''Země zaslíbená'''. Ta byla podle [[Bible|biblické]] tradice darována [[Bůh|Bohem]] potomkům [[Starý zákon|starozákonního]] patriarchy [[Abrahám (biblická postava)|Abraháma]].<ref>[[Genesis|Gn]] 15,18 — 21</ref>


Po desáté egyptské ráně byli [[Židé]] zázračně osvobozeni z [[Faraon z Exodu|faraonova]] područí. Hospodin Izraelce vedl do země zaslíbené. V&nbsp;době kdy [[Mojžíš]] vystoupil na horu [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]], kde dostal od Boha desatero přikázání<ref>[[Exodus|Ex]] 20,1-17</ref> udělali Izraelité zlaté tele a dopustili se tak modlářství. Za tento těžký [[hřích]] je Bůh odsoudil k čtyřicetiletému putování pouští. Na konci 40 let zemřel Mojžíš ve věku 120 let. Jeho nástupce [[Jozue]] dovedl Izraelity do země zaslíbené<ref>[[Deuteronomium|Dt]] 34,4-12, [[Kniha Jozue|Joz]] 1,1-4</ref>. Vstup do země zaslíbené nastal překročením řeky [[Jordán]]. Výměr svaté země je dle Joz&nbsp;1,4 Od pustiny [[Libanon]]u k veliké řece [[Eufrat]]u, celá země Héitů k velikému moři k&nbsp;západu slunce.
Po desáté egyptské ráně byli [[Židé]] zázračně osvobozeni z [[Faraon z Exodu|faraonova]] područí. Hospodin Izraelce vedl do země zaslíbené. V&nbsp;době kdy [[Mojžíš]] vystoupil na horu [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]], kde dostal od Boha desatero přikázání<ref>[[Exodus|Ex]] 20,1-17</ref> udělali Izraelité zlaté tele a dopustili se tak modlářství. Za tento těžký [[hřích]] je Bůh odsoudil k čtyřicetiletému putování pouští. Na konci 40 let zemřel Mojžíš ve věku 120 let. Jeho nástupce [[Jozue]] dovedl Izraelity do země zaslíbené<ref>[[Deuteronomium|Dt]] 34,4-12, [[Kniha Jozue|Joz]] 1,1-4</ref>. Vstup do země zaslíbené nastal překročením řeky [[Jordán]]. Výměr svaté země je dle Joz&nbsp;1,4 Od pustiny [[Libanon]]u k veliké řece [[Eufrat]]u, celá země Héitů k velikému moři k&nbsp;západu slunce.


==Odkazy==
== Odkazy ==
===Reference===
=== Reference ===
<references/>
<references/>
===Související články===
=== Související články ===
* [[Izrael]]
* [[Izrael]]
* [[Judaismus]]
* [[Judaismus]]
Řádek 33: Řádek 33:
[[es:Tierra Santa]]
[[es:Tierra Santa]]
[[eu:Lur Santua]]
[[eu:Lur Santua]]
[[fi:Pyhä maa]]
[[fi:Pyhä Maa]]
[[fr:Terre sainte]]
[[fr:Terre sainte]]
[[hr:Sveta zemlja]]
[[hr:Sveta Zemlja]]
[[it:Terra santa]]
[[it:Terra santa]]
[[ja:聖地]]
[[ja:聖地]]

Verze z 10. 4. 2010, 00:34

Mapa z roku 1759 zobrazující antické severní Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů
Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu

Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští. Oblast má velký náboženský význam pro tři světová monoteistická náboženství (judaismus, křesťanství a islám), jelikož v této oblasti se odehrály události, které jsou posvátné pro všechna tato náboženství.

V židovské tradici hraje velkou roli také další název – Země zaslíbená. Ta byla podle biblické tradice darována Bohem potomkům starozákonního patriarchy Abraháma.[1]

Po desáté egyptské ráně byli Židé zázračně osvobozeni z faraonova područí. Hospodin Izraelce vedl do země zaslíbené. V době kdy Mojžíš vystoupil na horu Sinaj, kde dostal od Boha desatero přikázání[2] udělali Izraelité zlaté tele a dopustili se tak modlářství. Za tento těžký hřích je Bůh odsoudil k čtyřicetiletému putování pouští. Na konci 40 let zemřel Mojžíš ve věku 120 let. Jeho nástupce Jozue dovedl Izraelity do země zaslíbené[3]. Vstup do země zaslíbené nastal překročením řeky Jordán. Výměr svaté země je dle Joz 1,4 Od pustiny Libanonu k veliké řece Eufratu, celá země Héitů k velikému moři k západu slunce.

Odkazy

Reference

  1. Gn 15,18 — 21
  2. Ex 20,1-17
  3. Dt 34,4-12, Joz 1,1-4

Související články