Anatomie rostlin: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 9 bajtů ,  před 9 lety
m
(→‎Makroskopická anatomie: +dle cit. knihy)
Rostliny (v širším slova smyslu) vznikly již velmi raně v historii Země a nejprve byly představovány jednobuněčnými [[zelené řasy|zelenými řasami]]. První [[vyšší rostliny]] vznikly zřejmě z řas [[parožnatky|parožnatek]] a zde také jsou kořeny suchozemských rostlin.<ref name=vinter>{{citace monografie| příjmení= Vinter| jméno=Vladimír| titul=Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin| vydání=2| místo=Olomouc| rok=2009 | isbn = 978-80-244-1972-5 | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci}}</ref> Zřejmě k prvním suchozemským, cévnatým rostlinám patří rostlina ''[[Cooksonia]]''.<ref name=palaeos>{{citace elektronické monografie| url = http://www.palaeos.com/Plants/Tracheophyta/Cooksonia.html| titul = Palaeos Plants - Tracheophyta: Cooksonia| autor = M. Alan Kazlev |rok=2002 }}</ref> U těchto rostlin také docházelo k adaptacím na suchozemské podmínky, jako jsou [[vodivá pletiva]], [[pokožka (rostliny)|epidermis]] s [[kutikula|kutikulou]] a [[průduch]]y a podobně.
 
Nejstarší cévnaté rostliny byly zřejmě tvořeny tzv. [[telom]]y, což jsou vidličnatě větvené orgány s jednoduchým [[cévní svazek|cévním svazkem]]. Podle [[telomová teorie|telomové teorie]] vznikly právě z telomů složitější rostlinné orgány, například [[planace|planací]] vznikly některé ploché orgány (listy), zatímco jiné struktury mohly vzniknout převršením, zakřivováním, redukcí a podobně.<ref name=vinter />
 
=== Stélka ===
[[Soubor:Laurencia.jpg|thumb|Těla [[ruduchy|ruduch]] (''Rhodophyta''), jako je tato ''[[Laurencia]]'', se považují tradičně za stélkatá, přesto to jsou rostliny]]
{{podrobně|stélka}}
Mnozí zástupci rostlin jsou po celícelý život jednobuněční, případně sice jsou mnohobuněční, ale nevytváří rozlišené tělo (kormus) v pravém slova smyslu. Tělo těchto rostlin se označuje jako stélka – ta tedy může být buď jednobuněčná (zejména monadoidní, tedy s [[bičík]]y), nebo vláknitá či dokonce různým způsobem větvená.
 
Pletivná stélka je pokročilý typ, který se z rostlin vyskytuje například u některých [[ruduchy|ruduch]] a [[parožnatky|parožnatek]].<ref> ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Stélka, Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=S034</ref> Jeho buňky se dělí ve dvou či třech rovinách a je na nich velmi často možné rozeznat [[orgán]]y, které připomínají list (ty se označují jako [[fyloid]]y), kořen (tedy tzv. [[rhizoid]]y) a stonek (tzv. [[kauloid]]). Stélka podobného typu a s podobnou terminologií se koneckonců vyskytuje i u zástupců [[mechorosty|mechorostů]].
===Střídání generací===
{{podrobně|rodozměna}}
U rostlin je výrazným anatomickým znakem tzv. střídání generacgenerací, čili rodozměna. V rámci rodozměny se v životním cyklu všech rostlin střídá [[sporofyt]], jenž obsahuje buňky [[diploid]]ní, a [[gametofyt]], složený z buněk [[haploid]]ních. Obecně platí, že sporofyt produkuje na [[sporangium|sporangiích]] [[spora|spory]], z nichž vyrůstá gametofyt, který na svých [[gametangium|gametangiích]] produkuje [[pohlavní buňka|gamety]]. Konkrétní podoba sporofytu a gametofytu se však u jednotlivých oddělení rostlin značně liší.<ref name=mnohobunecnost>{{citace monografie| titul = Mnohobuněčnost | autor = Ivan Čepička, Lukáš Falteisek, Filip Kolář, Jana Lišková, Tomáš Pánek| vydavatel=ČZU; ÚSTŘEDNÍ KOMISE BIOLOGICKÉ OLYMPIÁDY; Biologická olympiáda 2009–2010, 44. ročník; přípravný text pro kategorie A, B| místo=Praha|rok= 2009| url=http://www.biologickaolympiada.cz/prilohy/brozura09_web.pdf}}</ref>
 
U třech bazálníh skupin vyšších rostlin ([[mechy]], [[játrovky]], [[hlevíky]]) převažuje gametofyt. Např. u mechů je často gametofyt jediným fotosyntetickým orgánem a tvoří [[rhizoid|kořínky]], [[kauloid]] i [[fyloid|lístky]]. U vyšších skupin (tzv. rostliny cévnaté) došlo k redukci gametofytu. Například u [[kapradiny|kapradin]] je již vlastně celé makroskopické tělo tvořeno sporofytem, jediné, co je gametofytní, je nenápadný [[prvoklíček]] ([[prokel]]) kdesi u země, tam, kde dopadl [[výtrus]]. U rostlin krytosemenných po gametofytu již téměř není ani stopy: představuje ho [[pylová láčka]] vyrůstající z [[pylové zrno|pylových zrn]] a samičí [[zárodečný vak]].<ref name=mnohobunecnost />
3 844

editací

Navigační menu