Chuťový pohárek: Porovnání verzí
doplnění, lietratura |
+věta o skupinách, u nichž se chuťový pohárek vyskytuje a reference; -šablona zpochybněno (pokud vkladatel není spokojen tak to může vrátit) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{zpochybněno}} |
|||
{{Infobox anatomie |
{{Infobox anatomie |
||
|název = Chuťový pohárek |
|název = Chuťový pohárek |
||
| Řádek 22: | Řádek 21: | ||
|MeshNumber = A03.556.500.885.779 |
|MeshNumber = A03.556.500.885.779 |
||
}} |
}} |
||
'''Chuťový pohárek''' ([[Latina|lat.]] caliculus gustatorius) je chemoreceptor uložený pod povrchem sliznice [[jazyk (orgán)|jazyka]], jehož prostřednictvím je vnímána [[chuť]]. |
'''Chuťový pohárek''' ([[Latina|lat.]] caliculus gustatorius) je [[chemoreceptor]] uložený pod povrchem [[sliznice]] [[jazyk (orgán)|jazyka]], jehož prostřednictvím je vnímána [[chuť]]. Mají ho všichni [[obratlovci]] vyjma [[sliznatky|sliznatek]]. Chuťové pohárky se obvykle skládají minimálně ze čtyř [[buněčný typ|typů buněk]], ale stavbu mají u různých obratlovců různou.<ref>{{Cite journal |
||
| doi = 10.1159/000079747 |
|||
| issn = 1421-9743 |
|||
| volume = 64 |
|||
| issue = 3 |
|||
| pages = 198-206 |
|||
| last = Northcutt |
|||
| first = R. Glenn |
|||
| title = Taste Buds: Development and Evolution |
|||
| journal = Brain, Behavior and Evolution |
|||
| accessdate = 2010-04-01 |
|||
| date = 2004 |
|||
| url = http://content.karger.com/ProdukteDB/produkte.asp?doi=10.1159/000079747 |
|||
}}</ref> |
|||
Stimulace pohárků vede k reflexní sekreci [[Trávicí šťávy|trávicích šťáv]], hlavně [[sliny|slin]] a [[žaludeční šťáva|žaludeční šťávy]] v rámci první etapy chemického zpracování [[potrava|potravy]]. |
Stimulace pohárků vede k reflexní sekreci [[Trávicí šťávy|trávicích šťáv]], hlavně [[sliny|slin]] a [[žaludeční šťáva|žaludeční šťávy]] v rámci první etapy chemického zpracování [[potrava|potravy]]. |
||
== Stavba == |
== Stavba lidských pohárků == |
||
Člověk má průměrně okolo 10 000 těchto pohárků.<ref>Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: ''Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti'', vydalo Avicenum, Praha 1989, s. 193.</ref> Vybíhají z papil, tedy jakýchsi bradavek na jazyku. |
|||
Chuťový pohárek má tvar soudečku prostupujícího [[epitel]]em. Směrem k povrchu epitelu tvoří malý otvor - [[chuťový pór]] (porus gustatorius), do kterého vybíhají chuťové vlásky ([[mikroklk]]y) [[chuťová buňka|chuťových buněk]] s rozličnými [[chuťový receptor|chuťovými receptory]]. Na těle těchto buněk se nachází nervová zakončení VII., IX. a X. [[hlavové nervy|hlavového nervu]], odvádějící vjemy do [[mozek|mozku]]. |
Chuťový pohárek má tvar soudečku prostupujícího [[epitel]]em. Směrem k povrchu epitelu tvoří malý otvor - [[chuťový pór]] (porus gustatorius), do kterého vybíhají chuťové vlásky ([[mikroklk]]y) [[chuťová buňka|chuťových buněk]] s rozličnými [[chuťový receptor|chuťovými receptory]]. Na těle těchto buněk se nachází nervová zakončení VII., IX. a X. [[hlavové nervy|hlavového nervu]], odvádějící vjemy do [[mozek|mozku]]. |
||
Verze z 1. 4. 2010, 12:35
Šablona:Infobox anatomie Chuťový pohárek (lat. caliculus gustatorius) je chemoreceptor uložený pod povrchem sliznice jazyka, jehož prostřednictvím je vnímána chuť. Mají ho všichni obratlovci vyjma sliznatek. Chuťové pohárky se obvykle skládají minimálně ze čtyř typů buněk, ale stavbu mají u různých obratlovců různou.[1]
Stimulace pohárků vede k reflexní sekreci trávicích šťáv, hlavně slin a žaludeční šťávy v rámci první etapy chemického zpracování potravy.
Stavba lidských pohárků
Člověk má průměrně okolo 10 000 těchto pohárků.[2] Vybíhají z papil, tedy jakýchsi bradavek na jazyku.
Chuťový pohárek má tvar soudečku prostupujícího epitelem. Směrem k povrchu epitelu tvoří malý otvor - chuťový pór (porus gustatorius), do kterého vybíhají chuťové vlásky (mikroklky) chuťových buněk s rozličnými chuťovými receptory. Na těle těchto buněk se nachází nervová zakončení VII., IX. a X. hlavového nervu, odvádějící vjemy do mozku.
Inervace receptorů je zprostředkována myelinizovanými vlákny pomalého typu vedení. Přední dvě třetiny jazyka inervuje nervus lingualis (větev n. facialis), zadní třetinu jazyka pak nervus glossopharyngeus a od kořene po epiglottis nervus vagus.
Vnímání
Pro chuťový vjem je potřeba určité prahové koncentrace chuťově aktivní látky v pohárcích. Existují čtyři základní typy chuťových vjemů - sladké, kyselé, hořké, slané, jejich vnímání je omezeno na určitý okrsek sliznice. Sladká chuť je rozeznávána na špičce jazyka, hořká na kořenu, slano a kyselo najdeme na stranách jazyku a ostatní chutě vznikají kombinací těchto vjemů v koncovém mozku. Chuťové pohárky jsou omývány sekretem specializovaných slinných žláz (Ebnerovy žlázy, gll.gustatoriae), ve kterém jsou rozpouštěné molekuly látek vnímaných jako chuť.
Kyselost je zprostředována protony (H+), slanost ionty anorganických solí, sladkost převážně organickými látkami (z anorganických např. solemi olova), stejně tak i hořkost, která je kromě organických látek vyvolána solemi hořčíku a vápníku.
Pro jednotlivé chutě je odlišný práh citlivosti, který je závislý na koncentraci a době expozice látky, stejně jako na počtu aktivovaných čidel. Jeho hodnoty jsou 0,08 mol/l na sladké (glukóza), slané = 0,02 mol/l (NaCl), kyselé = 0,0001 (HCl, pH=4) a hořké 0,000008 mol/l (chininhydrochlorid).
U chuťových vjemů rozlišujeme chuťový kontrast a chuťovou kompenzaci. Kompenzace je například zprostředkována cukrem u hořké chuti kávy. Naopak po požití sladkého jídla je např. účinek kyselosti citrónové šťávy výraznější, což se označuje za kontrast.
Odkazy
Reference
- ↑ NORTHCUTT, R. Glenn. Taste Buds: Development and Evolution. Brain, Behavior and Evolution. 2004, s. 198-206. Dostupné online [cit. 2010-04-01]. ISSN 1421-9743. DOI 10.1159/000079747.
- ↑ Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti, vydalo Avicenum, Praha 1989, s. 193.
Literatura
- Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti, vydalo Avicenum, Praha 1989.