Borovice těžká: Porovnání verzí
m {{Šablona:Borovice}} |
m robot změnil: en:Pinus ponderosa; kosmetické úpravy |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
}} |
}} |
||
'''Borovice těžká (žlutá)''' (''Pinus ponderosa'') je jednou z nejrozšířenější a hospodářsky nejvýznamnější severoamerickou [[borovice| |
'''Borovice těžká (žlutá)''' (''Pinus ponderosa'') je jednou z nejrozšířenější a hospodářsky nejvýznamnější severoamerickou [[borovice|borovicí]]. Patří mezi tříjehličné druhy a mezi borovicemi dosahuje také největších dimenzí: až 80 m výšky a téměř 3 m v průměru. Občas je možné se s ní setkat i v [[Česko|Česku]] v [[park]]ových a zahradních výsadbách, zřídka i v lesních porostech. Její dříve používané české jméno „žlutá“ vzniklo překladem amerického jména (Yellow Pine), které je patrně odvozeno od barvy letorostů. |
||
== Synonyma == |
== Synonyma == |
||
*''Pinus resinosa'' Torrey, 1828 |
* ''Pinus resinosa'' Torrey, 1828 |
||
*''Pinus brachyptera'' Engelmann, 1848 |
* ''Pinus brachyptera'' Engelmann, 1848 |
||
* borovice žlutá |
* borovice žlutá |
||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy): |
Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy): |
||
*''Pinus ponderosa'' subsp. ''ponderosa'' – [[jehlice]] obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky. |
* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''ponderosa'' – [[jehlice]] obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky. |
||
Výskyt: v západní části [[areál]]u druhu, především [[Sierra Nevada]], [[Coast Ranges]] a [[Cascade Range]]; dále od jihu [[Kalifornie]] po jih [[Britská Kolumbie|Brit. Columbie]], na východě [[Montana|Montany]]. |
Výskyt: v západní části [[areál]]u druhu, především [[Sierra Nevada]], [[Coast Ranges]] a [[Cascade Range]]; dále od jihu [[Kalifornie]] po jih [[Britská Kolumbie|Brit. Columbie]], na východě [[Montana|Montany]]. |
||
*''Pinus ponderosa'' subsp. ''scopulorum'' (Engelm.) E. Murray, 1982 – jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší). |
* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''scopulorum'' (Engelm.) E. Murray, 1982 – jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší). |
||
Výskyt: ve východní části areálu druhu, především v [[Rocky Mountains]]: od [[Sierra del Carmen]] u hranic USA po střed státu [[Montana]], na západě k východnímu okraji [[Great Basin]] ([[Nevada]]). |
Výskyt: ve východní části areálu druhu, především v [[Rocky Mountains]]: od [[Sierra del Carmen]] u hranic USA po střed státu [[Montana]], na západě k východnímu okraji [[Great Basin]] ([[Nevada]]). |
||
[[ |
[[Soubor:Pinus ponderosa cones.jpg|thumb|Pohled na plodnou větev ''Pinus ponderosa'' subsp. ''ponderosa'']] |
||
== Vzhled == |
== Vzhled == |
||
Řádek 47: | Řádek 47: | ||
[[Šiška|Šišky]] 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu, osten umba (pupku) přímý nebo zahnutý mírně zpět. Otevírají se po dozrání (podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. [[semeno|Semena]] jsou tmavě hnědá, nepřeléhavá, s [[křídlo (botanika)|křídlem]] 2-3 cm. |
[[Šiška|Šišky]] 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu, osten umba (pupku) přímý nebo zahnutý mírně zpět. Otevírají se po dozrání (podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. [[semeno|Semena]] jsou tmavě hnědá, nepřeléhavá, s [[křídlo (botanika)|křídlem]] 2-3 cm. |
||
[[ |
[[Soubor:Belle Fourche River 19A.JPG|thumb|''P. ponderosa'' subsp. ''scopulorum'' v oblasti svého přirozeného výskytu]] |
||
== Ekologie == |
== Ekologie == |
||
Řádek 70: | Řádek 70: | ||
{{Commons|Pinus ponderosa}} |
{{Commons|Pinus ponderosa}} |
||
{{Šablona:Borovice}} |
{{Šablona:Borovice}} |
||
[[Kategorie:Borovice]] |
[[Kategorie:Borovice]] |
||
[[Kategorie:Okrasné rostliny]] |
[[Kategorie:Okrasné rostliny]] |
||
Řádek 75: | Řádek 76: | ||
[[da:Gul-Fyr]] |
[[da:Gul-Fyr]] |
||
[[de:Gelb-Kiefer]] |
[[de:Gelb-Kiefer]] |
||
[[en: |
[[en:Pinus ponderosa]] |
||
[[es:Pinus ponderosa]] |
[[es:Pinus ponderosa]] |
||
[[fi:Keltamänty]] |
[[fi:Keltamänty]] |
Verze z 12. 3. 2010, 23:09
Borovice těžká (žlutá) | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | pinofyty (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Rod | borovice (Pinus) |
Podrod | Pinus |
Sekce | Pseudostrobus |
Podsekce | Ponderosae |
Binomické jméno | |
Pinus ponderosa Douglas ex C. Lawson, 1836 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Borovice těžká (žlutá) (Pinus ponderosa) je jednou z nejrozšířenější a hospodářsky nejvýznamnější severoamerickou borovicí. Patří mezi tříjehličné druhy a mezi borovicemi dosahuje také největších dimenzí: až 80 m výšky a téměř 3 m v průměru. Občas je možné se s ní setkat i v Česku v parkových a zahradních výsadbách, zřídka i v lesních porostech. Její dříve používané české jméno „žlutá“ vzniklo překladem amerického jména (Yellow Pine), které je patrně odvozeno od barvy letorostů.
Synonyma
- Pinus resinosa Torrey, 1828
- Pinus brachyptera Engelmann, 1848
- borovice žlutá
Taxonomické členění, rozdíly a výskyt
Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy):
- Pinus ponderosa subsp. ponderosa – jehlice obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky.
Výskyt: v západní části areálu druhu, především Sierra Nevada, Coast Ranges a Cascade Range; dále od jihu Kalifornie po jih Brit. Columbie, na východě Montany.
- Pinus ponderosa subsp. scopulorum (Engelm.) E. Murray, 1982 – jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší).
Výskyt: ve východní části areálu druhu, především v Rocky Mountains: od Sierra del Carmen u hranic USA po střed státu Montana, na západě k východnímu okraji Great Basin (Nevada).
Vzhled
60 (80) m vysoký strom, kmen až 2 (3) m v průměru, se silnými trochu převislými větvemi, tvořící úzkou hustou kuželovitou korunu. Vytváří mohutný kořenový systém s hluboko jdoucím hlavním (kůlovým) kořenem. Letorosty jsou žlutohnědé. Pupeny válcovité, pryskyřičnaté. Jehlice po 3, řidčeji po 3-4, tuhé, 12-26 cm, vzpřímené, zahnuté, světle až tmavě zelené.
Z introdukovaných jehličin běžně pěstovaných v Česku má nejdelší jehlice.
Šišky 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu, osten umba (pupku) přímý nebo zahnutý mírně zpět. Otevírají se po dozrání (podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. Semena jsou tmavě hnědá, nepřeléhavá, s křídlem 2-3 cm.
Ekologie
Vyskytuje se na nejrůznějších půdách od pahorkatin až po vysoké hory (3200 m n. m.) především v sušších oblastech. Je velmi geograficky variabilní, výrazně světlomilná, mrazuvzdorná, ale jižní provenience v Česku omrzají. Dosahuje úctyhodného stáří, 300 (500) let. Tvoří mezidruhové hybridy s borovicí arizonskou (viz Arboretum Sofronka).
Využití
Na severoamerickém kontinentu je důležitým zdrojem dřeva a patří zde mezi 5 hospodářsky nejvýznamnějších druhů borovice. V Česku je vhodným krajinářským prvkem lesoparků a parků.
Externí odkazy a literatura
- BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
- KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J., Kobliha, J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN 80-213-1164-9.
- PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
- POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.
Galerie borovice těžká na Wikimedia Commons
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]