Bahenní sopka: Porovnání verzí
upravy, zobecnění a {{Commons|Category:Mudpots}} |
m robot změnil: fa:گلفشان; kosmetické úpravy |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Související články == |
== Související články == |
||
*[[Sopka]] |
* [[Sopka]] |
||
*[[Bahno]] |
* [[Bahno]] |
||
[[Kategorie:Geologická terminologie]] |
[[Kategorie:Geologická terminologie]] |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
[[eo:Ŝlimvulkano]] |
[[eo:Ŝlimvulkano]] |
||
[[es:Volcán de lodo]] |
[[es:Volcán de lodo]] |
||
[[fa: |
[[fa:گلفشان]] |
||
[[fr:Volcan de boue]] |
[[fr:Volcan de boue]] |
||
[[id:Banjir lumpur panas]] |
[[id:Banjir lumpur panas]] |
Verze z 9. 3. 2010, 20:56
Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, obvykle tvaru hory, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě, vytváří místy plochý kužel připomínající sopku.
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. Největší jsou v Ázerbájdžánu, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. 410 metrů vysoká Taragaj Dagh se základnou jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě.
Princip
Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[1]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Reference
Galerie bahenní sopka na Wikimedia Commons
- ↑ Jiří Sladký: Svět bahenních sopek (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629