Čípek (oko): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nový, když už jsem v tom
 
+iw
Řádek 15: Řádek 15:
[[Kategorie:Oko]]
[[Kategorie:Oko]]
[[Kategorie:Zrak]]
[[Kategorie:Zrak]]


[[ar:خلية مخروطية]]
[[ca:Con (cèl·lula)]]
[[da:Tap (synet)]]
[[de:Zapfen (Auge)]]
[[en:Cone cell]]
[[et:Kolvikesed]]
[[es:Cono (célula)]]
[[eu:Kono (zelula)]]
[[fa:سلول مخروطی]]
[[fr:Cône (biologie)]]
[[ko:원추세포]]
[[is:Keila (ljósnemi)]]
[[it:Cellula cono]]
[[he:תא קולט אור#מדוכים]]
[[lt:Kūgeliai]]
[[nl:Kegeltje]]
[[ja:錐体細胞]]
[[no:Tapper]]
[[pl:Czopki]]
[[pt:Cone (célula)]]
[[ru:Колбочки (сетчатка)]]
[[simple:Cone cell]]
[[sk:Čapík (oko)]]
[[fi:Tappisolu]]
[[sv:Tapp (biologi)]]

Verze z 7. 3. 2010, 16:28

Čípek - stavba
Stavba sítnice; v pravé (vnější) vrstvě je jeden čípek a mnoho tyčinek

Čípek je fotoreceptorická buňka v oční sítnici, která umožňuje barevné vidění. Nejlépe je tento buněčný typ (spolu s tyčinkami) rozlišen až u savců, i když je naznačen i u dalších obratlovců.[1] Čípek je pojmenován podle tvaru, který přibližně zaujímá. [2]

Stavba

Čípky jsou protáhlé buňky o rozměrech 60 × 1,5 µm, které vznikly modifikací nervových buněk. Skládají se ze dvou částí, vnější (směřující ven z oka) a vnitřní (směřující „do sklivce“). Obě části jsou odděleny konstrikcí (zúženinou). Ve vnější části, která má kónický (čípkovitý) tvar, se nachází samotné centrum vidění. Tato část obsahuje četné disky propojené s membránou (vznikají vchlípením cytoplazmatické membrány). Disky obsahují velké množství proteinu jodopsinu (též fotopsin). Ve vnitřní části buňky se nachází velké množství mitochondrií a glykogenu. To naznačuje, že v této části se soustřeďuje energetický metabolismus, který vyživuje zbytek buňky. Nedaleko se také nachází množství ribozomů (resp. polyribozomy) umožňující rychlou syntézu proteinů.[2]

Funkce

V každé lidské sítnici je asi 6 milionů čípků (tedy mnohem méně než tyčinek); ovšem existují tři funkční typy. Není možné je rozeznat na základě stavby buňky, ale na základě druhu fotopsinu, jenž obsahují. Každý ze tří druhů buněk totiž obsahuje poněkud jiný jodopsin, jeden je specializován na zelenou barvu, druhý na barvu modrou a třetí na červenou barvu spektra. Čípky potřebují ke své práci poměrně hodně velké osvětlení (rozhodně více než tyčinky), ale na druhou stranu zajišťuje preciznější vidění než tyčinky.[2]

Reference

  1. ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, Smysly [online]. Dostupné online. 
  2. a b c JUNQUEIRA, Luiz Carlos; CARNEIRO, Jose. Basic Histology text and atlas. 11. vyd. [s.l.]: McGraw Hill, 2005.