Východní filosofie: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidány 2 bajty ,  před 11 lety
m
(m)
Ve východních filosofiích se dá mluvit o filosofii jen v dost širokém slova smyslu a jsou to spíše školy [[moudrost|moudrosti]], než filosofické proudy. Tyto školy jsou zároveň silně geograficky orientované na rozdíl od západních filosofických směrů, které jsou víceméně časově rozlišené. Způsob posuzování pravdy je u východních filosofických škol mnohem hlubší, než u západních filosofií, který je založen na sokratovském typu diskuse, sporu a argumentace.
 
== Analytická metodika ==
V njája sútrassútrách vysvětlil AksapadaAkšapáda Gautama pravděpodobně ve 2. století př. n. l. 16 způsobů analytické metodiky, založené na rozboru, kterým je možné ověřit správnost procesu získávání vědomostí: 1. vjemy, 2. domněnka, 3. srovnání, 4. svědectví, 5. předmět, 6. argumentace, 7. důvod, 8. ukázka, 9. princip, 10. dedukce, 11. diskuse, 12. polemika, 13. hana, 14. závěr, 15. dvojsmyslné tvrzení, 16. neplatné tvrzení.
 
== Subjektivní metody ==
Na rozdíl od západních filisofickýchfilosofických směrů kladou východní filosofické školy důraz na [[vědění]], t.j. poznávání sama sebe subjektivními (meditativními) metodami. To ale nejde na úkor objektivnosti těchto metod, které jsou popsány v ortodoxních filosofických školách [[indická filosofie|indické filosofie]] (njája, vaišéšika, [[sánkhja]], [[jóga]], [[mímánsá]] a [[védánta]]). U východních filosofických škol je hranice mezi náboženstvím a filosofií mnohem menší než u objektivních (vědeckých) metod poznávání západních filosofických směrů, kde je zase mnohem menší hranice mezi ideologií a filosofií. Posuzujeme-li například [[jóga|jógu]] jenom z pohledu jedné její součásti, která je na západě známá pod názvem Hathahatha jóga, není možné považovat jógu za filosofii. Jóga jako celek, tak jak ji popsal [[Pataňdžali]], ale filosofie je. Podle filosofie jógy je pravou podstatou života [[bytí]](sat), [[vědomí]] (čit) a blaho ([[ánanda]]). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození ([[mókša]]). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách [[indická filosofie|indické filosofie]]) různě definována.
 
== Východní filosofické školy==
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu