Jizre'elské údolí: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 19. 2. 2010, 09:52

Jizre'elské údolí, pohled od města Nazaret Ilit

Jizre'elské údolí (hebr. עמק יזרעאל, Emek Jizre'el) je velké údolí na severu Izraele. V období starověku mělo velmi strategický význam, neboť jí procházela jedna z nejdůležitějších obchodních cest mezi Egyptem a Mezopotámií, a proto bylo mnohokrát dějištěm bitev o nadvládu nad tímto územím a místem, kde vznikaly mohutné pevnosti.

Geografie

Jizre'elské údolí je vymezeno na západě údolím Zebulon a Haifským zálivem, na severu pohořím Dolní Galilea, na východě horou Tábor, horou More a betšeanským údolím a na jihu pohořím Karmel a pahorkatinou Menaše.

Etymologie

Hebrejské Jizre'el znamená „El (bůh) zaseje“, což odráží zemědělský charakter oblasti. Někdy bylo označení Jizre'elské údolí užíváno jen pro centrální oblast údolí v okolí města Jizre'el, oproti východnímu Megidskému údolí okolo města Megido.

Řecká varianta názvu je pak Esdraelon (totéž co Jizre'el), arabština používá k pojmenování buď „Údolí syna Amra“ (مرج بن عامر, Mardž ben Amr) nebo „Pláň Zir'in“ (سهل زرعي, Sahl Zir'in).

Historie

Jizre'elské údolí bylo velmi důležitou oblastí, neboť poskytovalo snadné spojení mezi izraelským pobřežím a údolím Jordánu a bylo od 15. století př. n. l. součástí obchodní stezky Via Maris, která spojovala Egypt s Mezopotámií. Úrodná půda navíc poskytovala obživu kanaánskému obyvatelstvu.^[1]

Tato bohatá a strategická oblast proto často lákala mnohé panovníky. Často do této oblasti zasahoval faraon, v 1. polovině 2. tisíciletí př. n. l. zde dokonce Egypťané vybudovali pevnost Megido. Okolo 12. století do regionu vtrhli Pelištejci, ale po čase se situace uklidnila a města v Jizre'elském údolí znovu začala vzkvétat, zároveň však nebyla téměř vůbec centralizována, takže se v 2. polovině 10. století stala snadnou kořistí egyptského panovníka Šešonka I.^[2]

Tentokrát však Egypt oblast do své říše nepojal, nýbrž ji jen vydrancoval. Jizre'elské údolí se tak stalo snadným cílem právě vznikajícího izraelského království, jehož jádrem byly hory na jih od údolí. Aby si Izraelité udrželi svou moc nad etnicky odlišným obyvatelstvem a uchránili své hranice, začali na strategických místech budovat mohutné pevnosti (Megido, Chacor aj.).^[3]

Ke konci 9. století začal do údolí vpadat Aram-Damašek, až jej nakonec v 2. polovině 8. století zcela ovládla Asýrie, která údolí rozdělila na několik správních oblastí.

V období helénismu význam Jizre'elské údolí upadal kvůli přeložení obchodních stezek. V období římské nadvlády se část půdy v údolí dokonce proměnila v bažiny. Kvůli bažinám a záplavám v oblasti se počet obyvatel v údolí citelně snížil.

Ještě počátkem 20. století bylo obyvatelstvo usídleno v okolních kopcích, neboť v bažinatém údolí by je téměř jistě skosila malárie, nebo případně zruinovaly loupeživé nájezdy podnikané z druhého břehu Jordánu. Byla to také malárie, jež vyhnala německé templáře, kteří se pokoušeli Jizre'elské údolí v té době osídlit.^[4] Teprve až začaly sionistické organizace odkupovat půdu v Jizre'elském údolí od Arabů a s odhodláním vysoušet staleté bažiny, mohly v údolí vznikat osady, vesnice a později i celá města.

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jizre'elské údolí na Wikimedia Commons

Související články

Šablona:Portál Izrael Šablona:Portál Hebraistika

Poznámky

V tomto článku byl použit překlad textu z článku עמק יזרעאל‎ na hebrejské Wikipedii.

↑ BIČ, Miloš. Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 82n.
↑ FINKELSTEIN, Israel – SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3. [dále jen Objevování Bible]. str. 148-150.
↑ Objevování Bible. str. 167-173.
↑ AVNERI, Arieh L. The Claim of Dispossession: Jewish Land-Settlement and Arabs 1878-1948. 1. vyd. Efal, Israel: Yad Tabenkin, 1982. S. 44-47.

Šablona:Geo dm

[1] BIČ, Miloš. Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 82n.

[2] FINKELSTEIN, Israel – SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3. [dále jen Objevování Bible]. str. 148-150.

[3] Objevování Bible. str. 167-173.

[4] AVNERI, Arieh L. The Claim of Dispossession: Jewish Land-Settlement and Arabs 1878-1948. 1. vyd. Efal, Israel: Yad Tabenkin, 1982. S. 44-47.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Image:JezreelValley.jpg|right|thumb|Jizre'elské údolí, pohled od města [[Nazaret Ilit]]]]
 [[Image:Jizre'elské údolí.svg|thumb|right|Vymezení Jizre'elského údolí, žlutá linie: obchodní stezka [[Via Maris]]]]
-'''Jizre'elské údolí''' ([[hebrejština|hebr.]] עמק יזרעאל, ''Emek Jizre'el'') je velké [[údolí (geomorfologie)|údolí]] na severu [[Izrael]]e. V období [[starověk]]u mělo velmi strategický význam, neboť jí procházela jedna z nejdůležitějších obchodních cest mezi [[starověký Egypt|Egyptem]] a [[Mezopotámie|Mezopotámií]], a proto bylo mnohokrát dějištěm bitev o nadvládu nad tímto územím a místem, kde vznikaly mohutné pevnosti.
+'''Jizre'elské údolí''' ([[hebrejština|hebr.]] עמק יזרעאל, ''Emek Jizre'el'') je velké [[údolí (geomorfologie)|údolí]] na severu [[Izrael]]e. V období [[starověk]]u mělo velmi strategický význam, neboť jí procházela jedna z nejdůležitějších obchodních cest mezi [[starověký Egypt|Egyptem]] a [[Mezopotámie|Mezopotámií]], a&nbsp;proto bylo mnohokrát dějištěm bitev o nadvládu nad tímto územím a místem, kde vznikaly mohutné pevnosti.
 == Geografie ==
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 Jizre'elské údolí bylo velmi důležitou oblastí, neboť poskytovalo snadné spojení mezi izraelským pobřežím a údolím [[Jordán]]u a bylo od [[15. století př. n. l.]] součástí obchodní stezky [[Via Maris]], která spojovala [[Starověký Egypt|Egypt]] s [[Mezopotámie|Mezopotámií]]. Úrodná půda navíc poskytovala obživu [[Kanaán|kanaánskému]] obyvatelstvu.<ref>[[Miloš Bič|BIČ, Miloš]]. ''Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 82n.</ref>
-Tato bohatá a strategická oblast proto často lákala mnohé panovníky. Často do této oblasti zasahoval [[faraon]], v 1. polovině 2.&nbsp;tisíciletí&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. zde dokonce Egypťané vybudovali pevnost [[Megido]]. Okolo 12. století do regionu vtrhli [[Pelištejci]], ale po čase se situace uklidnila a města v Jizre'elském údolí znovu začala vzkvétat, zároveň však nebyla téměř vůbec centralizována, takže se v&nbsp;2. polovině 10.&nbsp;století stala snadnou kořistí egyptského panovníka [[Šešonk I.|Šešonka I.]]<ref>[[Israel Finkelstein|FINKELSTEIN, Israel]] – [[Neil Asher Silberman|SILBERMAN, Neil Asher]]. ''Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN&nbsp;978-80-7021-869-3. [dále jen ''Objevování Bible'']. str. 148-150.</ref>
+Tato bohatá a strategická oblast proto často lákala mnohé panovníky. Často do této oblasti zasahoval [[faraon]], v 1. polovině 2.&nbsp;tisíciletí&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. zde dokonce Egypťané vybudovali pevnost [[Megido]]. Okolo [[12. století př. n. l.|12. století]] do regionu vtrhli [[Pelištejci]], ale po čase se situace uklidnila a města v Jizre'elském údolí znovu začala vzkvétat, zároveň však nebyla téměř vůbec centralizována, takže se v&nbsp;2. polovině 10.&nbsp;století stala snadnou kořistí egyptského panovníka [[Šešonk I.|Šešonka I.]]<ref>[[Israel Finkelstein|FINKELSTEIN, Israel]] – [[Neil Asher Silberman|SILBERMAN, Neil Asher]]. ''Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN&nbsp;978-80-7021-869-3. [dále jen ''Objevování Bible'']. str. 148-150.</ref>
 Tentokrát však Egypt oblast do své říše nepojal, nýbrž ji jen vydrancoval. Jizre'elské údolí se tak stalo snadným cílem právě vznikajícího [[izraelské království|izraelského království]], jehož jádrem byly hory na jih od údolí. Aby si Izraelité udrželi svou moc nad etnicky odlišným obyvatelstvem a uchránili své hranice, začali na strategických místech budovat mohutné pevnosti ([[Megido]], [[Chacor]] aj.).<ref>''Objevování Bible.'' str. 167-173.</ref>
 [[Image:Via Maris 0672.jpg|thumb|right|Silnice vedoucí podél Via Maris]]
-Ke konci 9. století začal do údolí vpadat [[Aram-Damašek]], až jej nakonec v 2. polovině 8.&nbsp;století zcela ovládla [[Asýrie]], která údolí rozdělila na několik správních oblastí.
+Ke konci [[9. století př. n. l.|9. století]] začal do údolí vpadat [[Aram-Damašek]], až jej nakonec v 2. polovině 8.&nbsp;století zcela ovládla [[Asýrie]], která údolí rozdělila na několik správních oblastí.
 V období [[helénismus|helénismu]] význam Jizre'elské údolí upadal kvůli přeložení obchodních stezek. V období [[Římská říše|římské nadvlády]] se část půdy v&nbsp;údolí dokonce proměnila v bažiny. Kvůli bažinám a záplavám v oblasti se počet obyvatel v&nbsp;údolí citelně snížil.
-Ještě počátkem [[20. století]] bylo obyvatelstvo usídleno v okolních kopcích, neboť v bažinatém údolí by je téměř jistě skosila [[malárie]], nebo případně zruinovaly loupeživé nájezdy podnikané z druhého břehu [[Jordán]]u. Byla to také malárie, jež vyhnala [[němečtí templáři|německé templáře]], kteří se pokoušeli Jizre'elské údolí v té době osídlit.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Avneri|jméno=Arieh L|odkaz na autora=|titul=The Claim of Dispossession: Jewish Land-Settlement and Arabs 1878-1948|vydání=1|místo=Efal, Israel|vydavatel=Yad Tabenkin|rok=1982|isbn=|poznámka=|strany=44-47|jazyk=}}</ref> Teprve až začaly [[sionismus|sionistické]] organizace odkupovat půdu v&nbsp;Jizre'elském údolí od [[Arabové|Arabů]] a s odhodláním vysoušet staleté bažiny, mohly v údolí vznikat osady, vesnice a později i celá města.
+Ještě počátkem [[20. století]] bylo obyvatelstvo usídleno v okolních kopcích, neboť v bažinatém údolí by je téměř jistě skosila [[malárie]], nebo případně zruinovaly loupeživé nájezdy podnikané z druhého břehu [[Jordán]]u. Byla to také malárie, jež vyhnala [[Templeři|německé templáře]], kteří se pokoušeli Jizre'elské údolí v té době osídlit.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Avneri|jméno=Arieh L|odkaz na autora=|titul=The Claim of Dispossession: Jewish Land-Settlement and Arabs 1878-1948|vydání=1|místo=Efal, Israel|vydavatel=Yad Tabenkin|rok=1982|isbn=|poznámka=|strany=44-47|jazyk=}}</ref> Teprve až začaly [[sionismus|sionistické]] organizace odkupovat půdu v&nbsp;Jizre'elském údolí od [[Arabové|Arabů]] a s odhodláním vysoušet staleté bažiny, mohly v údolí vznikat osady, vesnice a později i celá města.
 == Odkazy ==
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 {{Portál Izrael}}
 {{Portál Hebraistika}}
+* [[Starověké dějiny Židů]]
-* [[Izrael]]
 * [[Megido]]