Psychologická metodologie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
RedBot (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 14: Řádek 14:
[[bg:Списък на психологическите методи на изследване]]
[[bg:Списък на психологическите методи на изследване]]
[[en:List of psychological research methods]]
[[en:List of psychological research methods]]

K základním metodám
psychologického výzkumu patří:
· pozorování (extrospekce) – je přítomná ve všech psychologických metodách,
zkoumá jevy pozorovatelné zvnějšku a na tomto základě vytváří závěry o
vnitřním světě – psychice, je při ní obtížná interpretace dat pro
interindividuální rozdíly;
· sebepozorování (introspekce) – pozorování vlastních vnitřních procesů – je
subjektivní, často údaje o sobě zkreslujeme i před sebou samými;
· experiment – zkoumá psychické jevy v záměrně vytvořených podmínkách, je
možné jejich opakování a kontrola, experiment laboratorní (in vitro) a
přirozený (in vivo);
· rozhovor (interview) – jsou přesně určeny role tazatele a odpovídajícího;
rozhovor standardizovaný (přesně dány otázky i jejich pořadí) a
nestandardizovaný (volné otázky, důležité je vytvoření atmosféry důvěry);
· biografická metoda – využití životopisů, deníků, autobiografických záznamů
(dosti subjektivní metoda, ale důležitá pro základ anamnézy);
· studium výtvorů lidské činnosti – pomocná metoda založená na principu, že
vše, co děláme, děláme my a tedy se v tom odráží naše psychika;
· psychologické testy – standardizovaná metoda plnění přesně zadaných úkolů,
které jsou kvantitativně vyhodnoceny podle populačních norem (maximální
objektivizace);
· dotazníky – především v psychologii osobnosti, zjišťují poznatky o
psychických obsazích;
· anamnestická data – zaměřena na získání celkového obrazu o psychickém
životě daného jedince;

Verze z 8. 2. 2010, 21:16

Vzhledem k tomu, že je empirickou vědou, psychologie využívá metody ke sbírání empirických dat, která pak vyhodnocuje. Mezi metody výzkumu v psychologii patří:

  • Pozorování - sledování člověka, jeho projevů, bez záměrného zásahu psychologa. Pozorování se dále dělí na:
    • Extrospekci - pozorování vnějších projevů v přirozených/upravených podmínkách
    • Introspekce - pozorování vlastních vnitřních psychických jevů
  • Experiment - vědecká metoda, záměrné zasahování do podmínek a vlivů na zkoumanou osobu. Při experimentu se používají i další metody- dotazníky, rozhovor, analýza slovních projevů.
  • Explorační metody - sociálně psychologické metody, slouží ke sběru dat, přičemž se se používají testy, dotazníky, rozhovory apod. Dělí se na:
  • Psychodiagnostika - zabývá se člověkem, úrovní vývoje, vlastnostmi osobnosti

K základním metodám psychologického výzkumu patří: · pozorování (extrospekce) – je přítomná ve všech psychologických metodách, zkoumá jevy pozorovatelné zvnějšku a na tomto základě vytváří závěry o vnitřním světě – psychice, je při ní obtížná interpretace dat pro interindividuální rozdíly; · sebepozorování (introspekce) – pozorování vlastních vnitřních procesů – je subjektivní, často údaje o sobě zkreslujeme i před sebou samými; · experiment – zkoumá psychické jevy v záměrně vytvořených podmínkách, je možné jejich opakování a kontrola, experiment laboratorní (in vitro) a přirozený (in vivo); · rozhovor (interview) – jsou přesně určeny role tazatele a odpovídajícího; rozhovor standardizovaný (přesně dány otázky i jejich pořadí) a nestandardizovaný (volné otázky, důležité je vytvoření atmosféry důvěry); · biografická metoda – využití životopisů, deníků, autobiografických záznamů (dosti subjektivní metoda, ale důležitá pro základ anamnézy); · studium výtvorů lidské činnosti – pomocná metoda založená na principu, že vše, co děláme, děláme my a tedy se v tom odráží naše psychika; · psychologické testy – standardizovaná metoda plnění přesně zadaných úkolů, které jsou kvantitativně vyhodnoceny podle populačních norem (maximální objektivizace); · dotazníky – především v psychologii osobnosti, zjišťují poznatky o psychických obsazích; · anamnestická data – zaměřena na získání celkového obrazu o psychickém životě daného jedince;