Kchun-lun-šan: Porovnání verzí
m Stránka Kchun-lun přemístěna na stránku Kunlun Shan: viz Šk. atlas světa, 2. vydání, Kartografie Praha - vychází ze závěrů Názvoslovné komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního |
typo změny viz předchozí bod historie |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox reliéf |
{{Infobox reliéf |
||
| název = |
| název = Kunlun Shan<br />昆仑山<br />ཁུ་ནུ་རི་རྒྱུད<br/>كۇئېنلۇن تاغ تىزمىسى |
||
| obrázek =Kunlun_IMG_0541.jpg |
| obrázek =Kunlun_IMG_0541.jpg |
||
| popis1 = Pohled na západní |
| popis1 = Pohled na západní Kunlun Shan ze silnice Tibet – Ujgursko |
||
| popisek2 = Pohled na západní |
| popisek2 = Pohled na západní Kunlun Shan ze silnice [[Tibet]] – [[Ujgursko]] |
||
| maxnázev = [[Nan Pou]] |
| maxnázev = [[Nan Pou]] |
||
| maxvýška = 7 167 |
| maxvýška = 7 167 |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| nadřaz = [[Alpsko-himálajský systém]] |
| nadřaz = [[Alpsko-himálajský systém]] |
||
| soused = [[Pamír]], [[Tarimská pánev]], [[Altyn-tagh]], [[Východotibetská pohoří]], [[Tibetská plošina]], [[Karákoram]] |
| soused = [[Pamír]], [[Tarimská pánev]], [[Altyn-tagh]], [[Východotibetská pohoří]], [[Tibetská plošina]], [[Karákoram]] |
||
| podřaz = [[Západní |
| podřaz = [[Západní Kunlun Shan]], [[Akar-Čekyl-tagh]], [[Arka-tagh]], [[Bokalyk-tagh]], [[Bajankara]], [[Aňe Mačhen]] |
||
| světadíl = [[Asie]] |
| světadíl = [[Asie]] |
||
| stát = {{Flagicon|Čína}} [[Čína]] |
| stát = {{Flagicon|Čína}} [[Čína]] |
||
| povodí = [[Jarkant (řeka)|Jarkant]], [[Chuang-che]] |
| povodí = [[Jarkant (řeka)|Jarkant]], [[Chuang-che]] |
||
}} |
}} |
||
''' |
'''Kunlun Shan''' ([[čínština|čínsky]] 昆仑山, [[tradiční a zjednodušené čínské znaky|TZ:]] 崑崙山, [[pinyin]] ''Kūnlún Shān,'' [[český přepis čínštiny|český přepis]] ''Kchun-lun-šan,'' [[tibetština|tibetsky]] ཁུ་ནུ་རི་རྒྱུད, [[wylieho transliterace tibetštiny|wylie]] ''Khu nu ri rgyud,'' český přepis ''Khunu rigjü,'' [[ujgurština|ujgursky]] كۇئېنلۇن تاغ تىزمىسى, [[transliterace|transliterováno]] ''Kuenlun tagh tizmisi,'' [[mongolština|mongolsky]] ''Хөндлөн Уулс,'' [[transliterace|transliterováno]] ''Chöndlön Uuls)'' je [[pohoří]] na hranicích [[Tibet]]u a [[Ujgursko|Ujgurska]] dosahující maximální výšky přes 7 000 [[m]]. Má podobu málo členěného horského hřebene s vysokými sedly o délce 3 000 [[kilometr|km]]. Je sedmým nejvyšším pohořím na světě. |
||
== Vymezení a členění == |
== Vymezení a členění == |
||
Kunlun Shan je na [[západ]]ě (75°[[zeměpisná délka|v.d.]]) ohraničen [[říční údolí|údolím]] horního toku řeky [[Jarkend (řeka)|Jarkant]] a táhne se na [[východ]] až k [[pramen]]ům [[Žlutá řeka|Žluté řeky]] neboli Chuang-che (Huang He) (105°v.d.). Kunlun Shan se člení na [[Západní Kunlun Shan]], [[Akar-Čekyl-tagh]], [[Arka-tagh]], [[Bokalyk-tagh]], [[Bajankaru]] a [[Aňe Mačhen]]. |
|||
== Nejvyšší hory == |
== Nejvyšší hory == |
||
Výšky některých |
Výšky některých kunlunských vrcholů byly na počátku 21. století korigovány, často o několik set metrů směrem dolů. Starší prameny mylně uvádějí výšky až 7 723 m, což by Kunlun činilo třetím nejvyšším pohořím světa. Podle nových měření se nejvyšším vrcholem stává [[Nan Pou]]<ref>Jiří Šlégl et al.: ''Světová pohoří: Asie.'' 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str. 158.</ref> (7 167 m) v Západním Kunlunu (leží v povodí řeky [[Kerija (řeka)|Kerija]] na ujgursko-tibetské hranici na {{coor dms|35|18|53|N|s|80|54|56|E|v|}}, pouhých 50 km východně od sporného území [[Aksai Čin]]). Podle jiných pramenů ([http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=14130], [http://www.flickr.com/photos/centralasiatraveler/2262329782/]) se tato hora jmenuje ''Liushi Shan (Liou-š'-šan)'' nebo 昆仑女神峰 ''(Kūnlún Nǚshén Fēng, Kchun-lun-nü-šen-feng,'' v překladu ''Kunlunská bohyně,'' anglicky ''Kunlun Goddess).'' |
||
Někdy bývá ke |
Někdy bývá ke Kunlunu nesprávně přiřazován [[Kašgarský hřeben]] a jako nejvyšší kunlunský vrchol uváděn [[Kongur]] (7 719 m), ten však ve skutečnosti náleží k [[Pamír]]u. Dalšími významnými vrcholy Kun-lunu jsou [[Ulug Mustagh]] (6 987 m, podle starších měření 7 723 m) v hřebenu Arka-tagh, [[Bokalyk-tagh]] (6 860 m, podle starších měření 7 720 m) ve stejnojmenném hřebenu a Mustagh (6 710 m, podle strších měření 7 282 m) v Západním Kunlunu. |
||
== Geologický vývoj == |
== Geologický vývoj == |
||
Horská pásma |
Horská pásma Kunlunu začala vznikat již během [[Paleozoikum|prvohor]] a tento proces pokračoval při [[Kimmerské vrásnění|kimmerském vrásnění]]. Na jejich formování se podílela kolize [[Sibiř (kontinent)|Sibiřské]] a [[Severní Čína (kontinent)|Severočínské desky]]. Jsou tvořeny [[Rula (hornina)|rulami]], [[žula]]mi a krystalickými [[břidlice]]mi. |
||
== Vodstvo == |
== Vodstvo == |
||
[[Soubor:IMG 0542.jpg|thumb|left|řeka Karakaš v západním |
[[Soubor:IMG 0542.jpg|thumb|left|řeka Karakaš v západním Kunlunu]] |
||
Západní |
Západní Kunlun je odvodňován do Tarimské pánve prostřednictvím řek [[Jarkend (řeka)|Jarkant]], [[Karakaš]] (''Černá nefritová řeka''), [[Jurunkaš]] (''Bílá nefritová řeka'') a [[Kerija (řeka)|Kerija]], které zanikají v poušti [[Taklamakan]]. Jižní svahy západní části pohoří spadají na [[Tibetská plošina|Tibetskou plošinu]], která je rovněž bez odtoku. |
||
Hřeben [[Bajankara]], jižní větev |
Hřeben [[Bajankara]], jižní větev Kunlunu, tvoří [[rozvodí]] mezi dvěma nejdelšími čínskými řekami, [[Jang-c'-ťiang]] (Čchang-ťiang) a [[Chuang-che]]. |
||
{{commonscat|Kunlun Mountains}} |
{{commonscat|Kunlun Mountains}} |
Verze z 6. 2. 2010, 02:08
Šablona:Infobox reliéf Kunlun Shan (čínsky 昆仑山, TZ: 崑崙山, pinyin Kūnlún Shān, český přepis Kchun-lun-šan, tibetsky ཁུ་ནུ་རི་རྒྱུད, wylie Khu nu ri rgyud, český přepis Khunu rigjü, ujgursky كۇئېنلۇن تاغ تىزمىسى, transliterováno Kuenlun tagh tizmisi, mongolsky Хөндлөн Уулс, transliterováno Chöndlön Uuls) je pohoří na hranicích Tibetu a Ujgurska dosahující maximální výšky přes 7 000 m. Má podobu málo členěného horského hřebene s vysokými sedly o délce 3 000 km. Je sedmým nejvyšším pohořím na světě.
Vymezení a členění
Kunlun Shan je na západě (75°v.d.) ohraničen údolím horního toku řeky Jarkant a táhne se na východ až k pramenům Žluté řeky neboli Chuang-che (Huang He) (105°v.d.). Kunlun Shan se člení na Západní Kunlun Shan, Akar-Čekyl-tagh, Arka-tagh, Bokalyk-tagh, Bajankaru a Aňe Mačhen.
Nejvyšší hory
Výšky některých kunlunských vrcholů byly na počátku 21. století korigovány, často o několik set metrů směrem dolů. Starší prameny mylně uvádějí výšky až 7 723 m, což by Kunlun činilo třetím nejvyšším pohořím světa. Podle nových měření se nejvyšším vrcholem stává Nan Pou[1] (7 167 m) v Západním Kunlunu (leží v povodí řeky Kerija na ujgursko-tibetské hranici na Šablona:Coor dms, pouhých 50 km východně od sporného území Aksai Čin). Podle jiných pramenů ([1], [2]) se tato hora jmenuje Liushi Shan (Liou-š'-šan) nebo 昆仑女神峰 (Kūnlún Nǚshén Fēng, Kchun-lun-nü-šen-feng, v překladu Kunlunská bohyně, anglicky Kunlun Goddess).
Někdy bývá ke Kunlunu nesprávně přiřazován Kašgarský hřeben a jako nejvyšší kunlunský vrchol uváděn Kongur (7 719 m), ten však ve skutečnosti náleží k Pamíru. Dalšími významnými vrcholy Kun-lunu jsou Ulug Mustagh (6 987 m, podle starších měření 7 723 m) v hřebenu Arka-tagh, Bokalyk-tagh (6 860 m, podle starších měření 7 720 m) ve stejnojmenném hřebenu a Mustagh (6 710 m, podle strších měření 7 282 m) v Západním Kunlunu.
Geologický vývoj
Horská pásma Kunlunu začala vznikat již během prvohor a tento proces pokračoval při kimmerském vrásnění. Na jejich formování se podílela kolize Sibiřské a Severočínské desky. Jsou tvořeny rulami, žulami a krystalickými břidlicemi.
Vodstvo
Západní Kunlun je odvodňován do Tarimské pánve prostřednictvím řek Jarkant, Karakaš (Černá nefritová řeka), Jurunkaš (Bílá nefritová řeka) a Kerija, které zanikají v poušti Taklamakan. Jižní svahy západní části pohoří spadají na Tibetskou plošinu, která je rovněž bez odtoku.
Hřeben Bajankara, jižní větev Kunlunu, tvoří rozvodí mezi dvěma nejdelšími čínskými řekami, Jang-c'-ťiang (Čchang-ťiang) a Chuang-che.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kchun-lun-šan na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří: Asie. 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str. 158.