Kchun-lun-šan: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 2. 2010, 02:08

Šablona:Infobox reliéf Kunlun Shan (čínsky 昆仑山, TZ: 崑崙山, pinyin Kūnlún Shān, český přepis Kchun-lun-šan, tibetsky ཁུ་ནུ་རི་རྒྱུད, wylie Khu nu ri rgyud, český přepis Khunu rigjü, ujgursky كۇئېنلۇن تاغ تىزمىسى, transliterováno Kuenlun tagh tizmisi, mongolsky Хөндлөн Уулс, transliterováno Chöndlön Uuls) je pohoří na hranicích Tibetu a Ujgurska dosahující maximální výšky přes 7 000 m. Má podobu málo členěného horského hřebene s vysokými sedly o délce 3 000 km. Je sedmým nejvyšším pohořím na světě.

Vymezení a členění

Kunlun Shan je na západě (75°v.d.) ohraničen údolím horního toku řeky Jarkant a táhne se na východ až k pramenům Žluté řeky neboli Chuang-che (Huang He) (105°v.d.). Kunlun Shan se člení na Západní Kunlun Shan, Akar-Čekyl-tagh, Arka-tagh, Bokalyk-tagh, Bajankaru a Aňe Mačhen.

Nejvyšší hory

Výšky některých kunlunských vrcholů byly na počátku 21. století korigovány, často o několik set metrů směrem dolů. Starší prameny mylně uvádějí výšky až 7 723 m, což by Kunlun činilo třetím nejvyšším pohořím světa. Podle nových měření se nejvyšším vrcholem stává Nan Pou^[1] (7 167 m) v Západním Kunlunu (leží v povodí řeky Kerija na ujgursko-tibetské hranici na Šablona:Coor dms, pouhých 50 km východně od sporného území Aksai Čin). Podle jiných pramenů ([1], [2]) se tato hora jmenuje Liushi Shan (Liou-š'-šan) nebo 昆仑女神峰 (Kūnlún Nǚshén Fēng, Kchun-lun-nü-šen-feng, v překladu Kunlunská bohyně, anglicky Kunlun Goddess).

Někdy bývá ke Kunlunu nesprávně přiřazován Kašgarský hřeben a jako nejvyšší kunlunský vrchol uváděn Kongur (7 719 m), ten však ve skutečnosti náleží k Pamíru. Dalšími významnými vrcholy Kun-lunu jsou Ulug Mustagh (6 987 m, podle starších měření 7 723 m) v hřebenu Arka-tagh, Bokalyk-tagh (6 860 m, podle starších měření 7 720 m) ve stejnojmenném hřebenu a Mustagh (6 710 m, podle strších měření 7 282 m) v Západním Kunlunu.

Geologický vývoj

Horská pásma Kunlunu začala vznikat již během prvohor a tento proces pokračoval při kimmerském vrásnění. Na jejich formování se podílela kolize Sibiřské a Severočínské desky. Jsou tvořeny rulami, žulami a krystalickými břidlicemi.

Vodstvo

Západní Kunlun je odvodňován do Tarimské pánve prostřednictvím řek Jarkant, Karakaš (Černá nefritová řeka), Jurunkaš (Bílá nefritová řeka) a Kerija, které zanikají v poušti Taklamakan. Jižní svahy západní části pohoří spadají na Tibetskou plošinu, která je rovněž bez odtoku.

Hřeben Bajankara, jižní větev Kunlunu, tvoří rozvodí mezi dvěma nejdelšími čínskými řekami, Jang-c'-ťiang (Čchang-ťiang) a Chuang-che.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kchun-lun-šan na Wikimedia Commons

Reference

↑ Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří: Asie. 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str. 158.

[1] Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří: Asie. 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str. 158.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox reliéf
-| název = Kchun-lun<br />昆仑山<br />ཁུ་ནུ་རི་རྒྱུད<br/>كۇئېنلۇن تاغ تىزمىسى
+| název = Kunlun Shan<br />昆仑山<br />ཁུ་ནུ་རི་རྒྱུད<br/>كۇئېنلۇن تاغ تىزمىسى
 | obrázek =Kunlun_IMG_0541.jpg
-| popis1 = Pohled na západní Kchun-lun ze silnice Tibet – Ujgursko
+| popis1 = Pohled na západní Kunlun Shan ze silnice Tibet – Ujgursko
-| popisek2 = Pohled na západní Kchun-lun ze silnice [[Tibet]] – [[Ujgursko]]
+| popisek2 = Pohled na západní Kunlun Shan ze silnice [[Tibet]] – [[Ujgursko]]
 | maxnázev = [[Nan Pou]]
 | maxvýška = 7&nbsp;167
@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 | nadřaz = [[Alpsko-himálajský systém]]
 | soused = [[Pamír]], [[Tarimská pánev]], [[Altyn-tagh]], [[Východotibetská pohoří]], [[Tibetská plošina]], [[Karákoram]]
-| podřaz = [[Západní Kchun-lun]], [[Akar-Čekyl-tagh]], [[Arka-tagh]], [[Bokalyk-tagh]], [[Bajankara]], [[Aňe Mačhen]]
+| podřaz = [[Západní Kunlun Shan]], [[Akar-Čekyl-tagh]], [[Arka-tagh]], [[Bokalyk-tagh]], [[Bajankara]], [[Aňe Mačhen]]
 | světadíl = [[Asie]]
 | stát = {{Flagicon|Čína}}&nbsp;[[Čína]]
 | povodí = [[Jarkant (řeka)|Jarkant]], [[Chuang-che]]
 }}
-'''Kchun-lun''' ([[čínština|čínsky]] 昆仑山, [[tradiční a zjednodušené čínské znaky|TZ:]] 崑崙山, [[pinyin]] ''Kūnlún Shān,'' [[český přepis čínštiny|český přepis]] ''Kchun-lun-šan,'' [[tibetština|tibetsky]] ཁུ་ནུ་རི་རྒྱུད, [[wylieho transliterace tibetštiny|wylie]] ''Khu nu ri rgyud,'' český přepis ''Khunu rigjü,'' [[ujgurština|ujgursky]] كۇئېنلۇن تاغ تىزمىسى, [[transliterace|transliterováno]] ''Kuenlun tagh tizmisi,'' [[mongolština|mongolsky]] ''Хөндлөн Уулс,'' [[transliterace|transliterováno]] ''Chöndlön Uuls)'' je [[pohoří]] na hranicích [[Tibet]]u a [[Ujgursko|Ujgurska]] dosahující maximální výšky přes 7&nbsp;000&nbsp;[[m]]. Má podobu málo členěného horského hřebene s&nbsp;vysokými sedly o délce 3&nbsp;000 [[kilometr|km]]. Je sedmým nejvyšším pohořím na světě.
+'''Kunlun Shan''' ([[čínština|čínsky]] 昆仑山, [[tradiční a zjednodušené čínské znaky|TZ:]] 崑崙山, [[pinyin]] ''Kūnlún Shān,'' [[český přepis čínštiny|český přepis]] ''Kchun-lun-šan,'' [[tibetština|tibetsky]] ཁུ་ནུ་རི་རྒྱུད, [[wylieho transliterace tibetštiny|wylie]] ''Khu nu ri rgyud,'' český přepis ''Khunu rigjü,'' [[ujgurština|ujgursky]] كۇئېنلۇن تاغ تىزمىسى, [[transliterace|transliterováno]] ''Kuenlun tagh tizmisi,'' [[mongolština|mongolsky]] ''Хөндлөн Уулс,'' [[transliterace|transliterováno]] ''Chöndlön Uuls)'' je [[pohoří]] na hranicích [[Tibet]]u a [[Ujgursko|Ujgurska]] dosahující maximální výšky přes 7&nbsp;000&nbsp;[[m]]. Má podobu málo členěného horského hřebene s&nbsp;vysokými sedly o délce 3&nbsp;000 [[kilometr|km]]. Je sedmým nejvyšším pohořím na světě.
 == Vymezení a členění ==
-Kchun-lun je na [[západ]]ě (75°[[zeměpisná délka|v.d.]]) ohraničen [[říční údolí|údolím]] horního toku řeky [[Jarkend (řeka)|Jarkant]] a táhne se na [[východ]] až k&nbsp;[[pramen]]ům [[Žlutá řeka|Žluté řeky]] neboli Chuang-che (Huang He) (105°v.d.). Kchun-lun se člení na [[Západní Kchun-lun]], [[Akar-Čekyl-tagh]], [[Arka-tagh]], [[Bokalyk-tagh]], [[Bajankaru]] a [[Aňe Mačhen]].
+Kunlun Shan je na [[západ]]ě (75°[[zeměpisná délka|v.d.]]) ohraničen [[říční údolí|údolím]] horního toku řeky [[Jarkend (řeka)|Jarkant]] a táhne se na [[východ]] až k&nbsp;[[pramen]]ům [[Žlutá řeka|Žluté řeky]] neboli Chuang-che (Huang He) (105°v.d.). Kunlun Shan se člení na [[Západní Kunlun Shan]], [[Akar-Čekyl-tagh]], [[Arka-tagh]], [[Bokalyk-tagh]], [[Bajankaru]] a [[Aňe Mačhen]].
 == Nejvyšší hory ==
-Výšky některých kchunlunských vrcholů byly na počátku 21. století korigovány, často o několik set metrů směrem dolů. Starší prameny mylně uvádějí výšky až 7&nbsp;723&nbsp;m, což by Kchun-lun činilo třetím nejvyšším pohořím světa. Podle nových měření se nejvyšším vrcholem stává [[Nan Pou]]<ref>Jiří Šlégl et al.: ''Světová pohoří: Asie.'' 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str.&nbsp;158.</ref> (7&nbsp;167&nbsp;m) v&nbsp;Západním Kchun-lunu (leží v&nbsp;povodí řeky [[Kerija (řeka)|Kerija]] na ujgursko-tibetské hranici na {{coor dms|35|18|53|N|s|80|54|56|E|v|}}, pouhých 50&nbsp;km východně od sporného území [[Aksai Čin]]). Podle jiných pramenů ([http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=14130], [http://www.flickr.com/photos/centralasiatraveler/2262329782/]) se tato hora jmenuje ''Liushi Shan (Liou-š'-šan)'' nebo 昆仑女神峰 ''(Kūnlún Nǚshén Fēng, Kchun-lun-nü-šen-feng,'' v&nbsp;překladu ''Kchunlunská bohyně,'' anglicky ''Kunlun Goddess).''
+Výšky některých kunlunských vrcholů byly na počátku 21. století korigovány, často o několik set metrů směrem dolů. Starší prameny mylně uvádějí výšky až 7&nbsp;723&nbsp;m, což by Kunlun činilo třetím nejvyšším pohořím světa. Podle nových měření se nejvyšším vrcholem stává [[Nan Pou]]<ref>Jiří Šlégl et al.: ''Světová pohoří: Asie.'' 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str.&nbsp;158.</ref> (7&nbsp;167&nbsp;m) v&nbsp;Západním Kunlunu (leží v&nbsp;povodí řeky [[Kerija (řeka)|Kerija]] na ujgursko-tibetské hranici na {{coor dms|35|18|53|N|s|80|54|56|E|v|}}, pouhých 50&nbsp;km východně od sporného území [[Aksai Čin]]). Podle jiných pramenů ([http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=14130], [http://www.flickr.com/photos/centralasiatraveler/2262329782/]) se tato hora jmenuje ''Liushi Shan (Liou-š'-šan)'' nebo 昆仑女神峰 ''(Kūnlún Nǚshén Fēng, Kchun-lun-nü-šen-feng,'' v&nbsp;překladu ''Kunlunská bohyně,'' anglicky ''Kunlun Goddess).''
-Někdy bývá ke Kchun-lunu nesprávně přiřazován [[Kašgarský hřeben]] a jako nejvyšší kchunlunský vrchol uváděn [[Kongur]] (7&nbsp;719&nbsp;m), ten však ve skutečnosti náleží k&nbsp;[[Pamír]]u. Dalšími významnými vrcholy Kchun-lunu jsou [[Ulug Mustagh]] (6&nbsp;987&nbsp;m, podle starších měření 7&nbsp;723&nbsp;m) v&nbsp;hřebenu Arka-tagh, [[Bokalyk-tagh]] (6&nbsp;860&nbsp;m, podle starších měření 7&nbsp;720&nbsp;m) ve stejnojmenném hřebenu a Mustagh (6&nbsp;710&nbsp;m, podle strších měření 7&nbsp;282&nbsp;m) v&nbsp;Západním Kchun-lunu.
+Někdy bývá ke Kunlunu nesprávně přiřazován [[Kašgarský hřeben]] a jako nejvyšší kunlunský vrchol uváděn [[Kongur]] (7&nbsp;719&nbsp;m), ten však ve skutečnosti náleží k&nbsp;[[Pamír]]u. Dalšími významnými vrcholy Kun-lunu jsou [[Ulug Mustagh]] (6&nbsp;987&nbsp;m, podle starších měření 7&nbsp;723&nbsp;m) v&nbsp;hřebenu Arka-tagh, [[Bokalyk-tagh]] (6&nbsp;860&nbsp;m, podle starších měření 7&nbsp;720&nbsp;m) ve stejnojmenném hřebenu a Mustagh (6&nbsp;710&nbsp;m, podle strších měření 7&nbsp;282&nbsp;m) v&nbsp;Západním Kunlunu.
 == Geologický vývoj ==
-Horská pásma Kchun-lunu začala vznikat již během [[Paleozoikum|prvohor]] a tento proces pokračoval při [[Kimmerské vrásnění|kimmerském vrásnění]]. Na jejich formování se podílela kolize [[Sibiř (kontinent)|Sibiřské]] a [[Severní Čína (kontinent)|Severočínské desky]]. Jsou tvořeny [[Rula (hornina)|rulami]], [[žula]]mi a krystalickými  [[břidlice]]mi.
+Horská pásma Kunlunu začala vznikat již během [[Paleozoikum|prvohor]] a tento proces pokračoval při [[Kimmerské vrásnění|kimmerském vrásnění]]. Na jejich formování se podílela kolize [[Sibiř (kontinent)|Sibiřské]] a [[Severní Čína (kontinent)|Severočínské desky]]. Jsou tvořeny [[Rula (hornina)|rulami]], [[žula]]mi a krystalickými  [[břidlice]]mi.
 == Vodstvo ==
-[[Soubor:IMG 0542.jpg|thumb|left|řeka Karakaš v&nbsp;západním Kchun-lunu]]
+[[Soubor:IMG 0542.jpg|thumb|left|řeka Karakaš v&nbsp;západním Kunlunu]]
-Západní Kchun-lun je odvodňován do Tarimské pánve prostřednictvím řek [[Jarkend (řeka)|Jarkant]], [[Karakaš]] (''Černá nefritová řeka''), [[Jurunkaš]] (''Bílá nefritová řeka'') a [[Kerija (řeka)|Kerija]], které zanikají v&nbsp;poušti [[Taklamakan]]. Jižní svahy západní části pohoří spadají na [[Tibetská plošina|Tibetskou plošinu]], která je rovněž bez odtoku.
+Západní Kunlun je odvodňován do Tarimské pánve prostřednictvím řek [[Jarkend (řeka)|Jarkant]], [[Karakaš]] (''Černá nefritová řeka''), [[Jurunkaš]] (''Bílá nefritová řeka'') a [[Kerija (řeka)|Kerija]], které zanikají v&nbsp;poušti [[Taklamakan]]. Jižní svahy západní části pohoří spadají na [[Tibetská plošina|Tibetskou plošinu]], která je rovněž bez odtoku.
-Hřeben [[Bajankara]], jižní větev Kchun-lunu, tvoří [[rozvodí]] mezi dvěma nejdelšími čínskými řekami, [[Jang-c'-ťiang]] (Čchang-ťiang) a [[Chuang-che]].
+Hřeben [[Bajankara]], jižní větev Kunlunu, tvoří [[rozvodí]] mezi dvěma nejdelšími čínskými řekami, [[Jang-c'-ťiang]] (Čchang-ťiang) a [[Chuang-che]].
 {{commonscat|Kunlun Mountains}}