Kvádové

Kvádové byli germánský kmen, pravděpodobně příbuzný se Svéby a Markomany.

V 1. století př. n. l. žili v oblasti severně od Mohanu. V letech 8 - 3 př. n. l. se postupně, podobně jako Markomani, přesunuli před útoky římských jednotek na východ. Kvádové se poté usadili v prostoru dnešní jižní Moravy, jihozápadního Slovenska a severního Horního Rakouska.

Ve 2. třetině 1. století vytvořili Kvádové na jihozápadě Slovenska útvar nazývaný „Vaniniovo království“, jehož centrum bylo východně od Malých Karpat a zasahovalo do Rakous a na jižní Moravu. Využívali Jantarovou stezku a stali se zprostředkovateli obchodu mezi Římem a oblasti na severu od Karpat. Vaniniovo království bylo závislé na Římu a v roce 50 či 51 způsobily intriky Říma vnitřní rozbroje a Vannia utekl do Pannonie. Vládu v zemi převzali Vangia a Sidonia.

Ve 2. století byli Kvádové jedni z hlavních protagonistů tzv. Markomanských válek, po nichž zůstalo jejich království vůči Římu ve vazalském poměru. Počátkem 5. století se část Kvádů připojila k Vandalům na jejich tažení do Hispánie. Zbylí Kvádové byli podrobeni Langobardy.

.