Starý patriciát: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 12 bajtů ,  před 10 lety
m
Robotické kosmetické úpravy
m (robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace)
m (Robotické kosmetické úpravy)
Pod pojmem '''starý patriciát''' (řídčeji '''radní patriciát''') se obvykle rozumí ekonomicky, politicky a sociálně silná skupina měšťanů, kteří zásadním způsobem ovládali [[Staré Město pražské]] a [[Brno]] ve [[13. století|13.]] a [[14. století]]. Moc těchto městských rodů vzešla z podnikatelských aktivit během procesů [[Vrcholně středověká transformace|vrcholně středověké transformace]] ve [[13. století]]. Jednalo se především o rody německého původu, které byli navzájem příbuzensky propojeny. Jako starý se tento patriciát označuje v kontrastu s [[patriciát]]em, který se vytvořil ve větších českých městech v průběhu [[14. století|14.]] až [[15. století]], jehož moc vycházela z jiných zdrojů a který již byl etnicky většinou českého původu.
 
== Vznik starého patriciátu ==
Během [[Vrcholně středověká transformace|transformačních]] procesů, které v českých zemích proběhly především ve [[13. století]] a ve svém důsledku přetvořily raně středověký [[Dynastie Přemyslovců|přemyslovský]] stát ve stát vrcholně středověký, vzniklo dostatečné množství příležitostí, které pomohly schopným jedincům akumulovat nezvyklé množství hmotného bohatství a zároveň získat společenské postavení spojené s výkonem moci. V některých českých městech se vytvořila skupina měšťanských rodů, u kterých se předpokládá, že své bohatství získaly z podnikatelské činnosti spojené s nálezy drahých kovů a z činnosti spojené se zakládáním nových [[Město|měst]]. Dalším zdrojem jejich zisků mohla být obchodní činnost zdárně se rozvíjející spolu s vytvořením a rozšířením horních společenských vrstev ochotných platit za dovážené luxusní zboží. Vedle toho je pravděpodobné, že částečně nově vznikající starý patriciát těžil i z finančních transakcí a půjček a podílů na [[Kutná Hora|kutnohorských]] atd. dolech a [[Mincovna|mincovnách]]. Přestože jednotlivé rody sídlily v určitém městě, je zřejmé, že se jejich podnikatelská a obchodní činnost často rozvíjela po celém území českého státu. Výrazné jsou především vazby pražského patriciátu na kutnohorské podnikání.
 
Na [[Staré Město pražské|Starém Městě pražském]] mezi nejdůležitější [[patriciát|patricijské]] rody patřili [[Olbramovci]], [[Velflovci]], [[Kokotovci]], [[Volframovci]], rod [[Od Kamene]], [[Rokczaneři]], [[Štukové]], [[Beneschaweři]], [[rod z Chebu]] a některé další.
 
== Moc starého patriciátu ==
Velká část starého patriciátu pravděpodobně časem ustala s obchodními aktivitami a stali se z nich v podstatě [[rentiéři]], kteří žili z pronajímání stavebních parcel nebo domů na nich vystavěných ostatnímu obyvatelstvu. Tato ekonomická, ale i právní převaha (vlastník domu či [[Městská parcela|parcely]], ze které platil rentu, nemohl s těmito volně disponovat) vedla k v podstatě závislému postavení chudších obyvatel měst na těchto patriciích.
 
 
 
== Zánik starého patriciátu ==
Starý patriciát zanikl během pravděpodobně 2. poloviny [[14. století]]. Částečně tyto staré rody vymřely, část z nich si zakoupila statky na venkově, kam postupně přesunuly svoji působnost a postupně splynuly s místní šlechtou. V [[Brno|Brně]] přišel starý patriciát o moc převratem v roce [[1363]].
 
== Literatura ==
* [[Jaroslav Mezník|Mezník J.]] ''Brněnský patriciát a boje o vládu města ve 14. a 15. století''. Brno v minulosti a dnes 4, 1962, 249-349.
* [[Jaroslav Mezník|Mezník J.]] ''Venkovské statky pražských měšťanů v době předhusitské a husitské''. Praha 1965 (Rozpravy ČSAV roč. 75, č. 2)
* [[Jaroslav Mezník|Mezník J.]] ''Karel IV., patriciát a Čechy''. ČSČH 13, 1965 202-217.
* [[Jaroslav Mezník|Mezník J.]] ''Praha v době předhusitské''. Praha 1990.
* [[Jiří Šusta|Šusta J.]] ''Dvě knihy českých dějin I., II''. Praha 1926.
 
[[Kategorie:Česká města ve středověku]]
1 121 316

editací

Navigační menu