Werner von Haeften: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 301 bajtů ,  před 10 lety
celé jméno, úvod dle en, 21 minut po půlnoci >několik dle Fest, Joachim (1996), Plotting Hitler's Death to bylo ""after midnight" na minuty teda zdroj
(celé jméno, úvod dle en, 21 minut po půlnoci >několik dle Fest, Joachim (1996), Plotting Hitler's Death to bylo ""after midnight" na minuty teda zdroj)
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146III-347, Werner Karl v. Haeften.jpg|thumb|Werner von Haeften]]
'''Werner Karl von Haeften''' (*[[9. říjen|9. října]] [[1908]], v[[Berlín]] – [[21. červenec|21. července]] [[1944]], Berlín, [[Věznice Plötzensee]]ě) byl německý právník. Vystudovala právnickoudůstojník školu.[[Wehrmacht]]u, Zakterý druhése světovéjako válkyjeden bylz právnímorganizátorů poradcempodílel na neúspešném [[atentát]]u na [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] [[20. červenec|20. července]] [[1944]].
 
==Život==
V roce 1943 byl převelen na ministerstvo generálplukovníka Friedricha Olbrichta, který byl jedním z hlavních představitelů [[operace Valkýra]], jenž měla za úkol svrhnout [[Adolf Hitler|Hitlerovu]] [[Nacizmus|nacistickou]] vládu a nastolit [[mír]] se Spojenci.
Vystudoval právnickou školu. Za druhé světové války byl právním poradcem.
 
V roce 1943 byl převelen na ministerstvo generálplukovníka Friedricha Olbrichta, který byl jedním z hlavních představitelů [[operace Valkýra]], jenž měla za úkol svrhnout [[Adolf Hitler|Hitlerovu]] [[NacizmusNacismus|nacistickou]] vládu a nastolit [[mír]] se Spojenci.
 
Von Haeften se okamžitě přidal ke spiknutí. Podílel se přímo na [[atentát]]u z 20. července 1944, když doprovodil plukovníka [[Claus Schenk von Stauffenberg|Clause Schenka von Stauffenberga]] do [[Vlčí doupě|Vlčího doupěte]] a poté mu pomohl aktivovat bombu. Po selhání akce Valkýra zůstal jako jeden z malé skupinky lidí, kteří zůstali [[Claus Schenk von Stauffenberg|Stauffenbergovi]] věrní. Za tyto činy byl [[in memoriam]] prohlášen hrdinou Německého odboje proti tyranii Německé [[Třetí říše]].
Rozsudkem válečného soudu, svolaným Friedrichem Frommem, byl [[soud|odsouzen]] k okamžité [[Poprava|popravě]]. Společně s Friedrichem Olbrichtem, [[Claus Schenk von Stauffenberg|Clausem von Stauffenbergem]] a Albrechtem Mertzem von Quirnheimem odveden na dvůr říšského ministerstva války, tzv. Bendlerstrasse, kde se jako projev [[čest|cti]] vrhl vstříc kulkám, letícím na Stauffenberga. Kulky ale zabily oba dva naráz.
 
Jeho život skončil 21. července 1944 21několik minut po [[půlnoc]]i.
 
== Externí odkazy==

Navigační menu