Derogace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 1: Řádek 1:
'''Derogace''' je právní pojem s významem zrušení [[právní předpis|právního předpisu]] nebo jeho části v důsledku{{Fakt/dne|20091108164831}}<!-- zrušit lze i bez nové úpravy --> nové právní úpravy. Právní předpisy můhou být rušeny buď explicitně („zrušuje se zákon č. 12/1980 Sb.“), implicitně („zrušují se všechny dosavadní předpisy o státní arbitráži“) nebo nepřímo tím, že nový předpis použití předpisu dosavadního vyloučí (v tomto smyslu se někdy hovoří o '''abrogaci''').
'''Derogace''' je právní pojem s významem zrušení [[právní předpis|právního předpisu]] nebo jeho části v důsledku{{Fakt/dne|20091108164831}}<!-- zrušit lze i bez nové úpravy --> nové právní úpravy. Právní předpisy mhou být rušeny buď explicitně („zrušuje se zákon č. 12/1980 Sb.“), implicitně („zrušují se všechny dosavadní předpisy o státní arbitráži“) nebo nepřímo tím, že nový předpis použití předpisu dosavadního vyloučí (v tomto smyslu se někdy hovoří o '''abrogaci''').


V zájmu [[právní jistota|právní jistoty]] by se měly právní předpisy vždy zrušovat explicitně, jinak mohou vznikat spory, zda určitá [[právní norma]] je nebo není součástí právního řádu (k tomu došlo např. u zákona o prvorepublikovém [[Nejvyšší správní soud|Nejvyšším správním soudu]], který byl sice implicitně zrušen zákonem o státní prokuratuře, ale nebylo jasné, zda se derogace týká i části upravující řešení [[kompetenční spor|kompetenčních sporů]]).
V zájmu [[právní jistota|právní jistoty]] by se měly právní předpisy vždy zrušovat explicitně, jinak mohou vznikat spory, zda určitá [[právní norma]] je nebo není součástí právního řádu (k tomu došlo např. u zákona o prvorepublikovém [[Nejvyšší správní soud|Nejvyšším správním soudu]], který byl sice implicitně zrušen zákonem o státní prokuratuře, ale nebylo jasné, zda se derogace týká i části upravující řešení [[kompetenční spor|kompetenčních sporů]]).

Verze z 10. 1. 2010, 11:53

Derogace je právní pojem s významem zrušení právního předpisu nebo jeho části v důsledku[zdroj⁠?] nové právní úpravy. Právní předpisy mhou být rušeny buď explicitně („zrušuje se zákon č. 12/1980 Sb.“), implicitně („zrušují se všechny dosavadní předpisy o státní arbitráži“) nebo nepřímo tím, že nový předpis použití předpisu dosavadního vyloučí (v tomto smyslu se někdy hovoří o abrogaci).

V zájmu právní jistoty by se měly právní předpisy vždy zrušovat explicitně, jinak mohou vznikat spory, zda určitá právní norma je nebo není součástí právního řádu (k tomu došlo např. u zákona o prvorepublikovém Nejvyšším správním soudu, který byl sice implicitně zrušen zákonem o státní prokuratuře, ale nebylo jasné, zda se derogace týká i části upravující řešení kompetenčních sporů).

Derogační klauzule je ustanovení právního předpisu, které ruší právní normy. Příkladem derogační klauzule může být ustanovení nového zákona, kterým se ruší předchozí zákony dosud upravující dotčenou oblast. Zpravidla je umístěno na konci nového zákona.

Klasické římské právo rozlišovalo[1]:

  • abrogaci - jí se rozumělo úplné zrušení právního předpisu
  • derogaci - jí se rozumělo částečné zrušení právního předpisu (tj. jeho novela).

Abrogaci a derogaci lze rozlišovat i podle významu oněch slov v latině: Pak abrogace bude úplné, absolutní zrušení („smrt“ normy), zatímco derogace bude pouhá neúčinnost normy v určitém kontextu („spánek normy“) - např. zvláštní norma „ruší“ obecnou - ve skutečnosti ji samozřejmě neruší, pouze se ve speciálních případech použije místo ní.

Související články

Reference

  1. Milan Bartošek: Encyklopedie římského práva, Panorama 1981