Adopce na dálku: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 045 bajtů ,  před 11 lety
přepracování a doplnění části "Obecné schéma projektu" (zdroje doplním)
(doplněna část oborové standardy)
(přepracování a doplnění části "Obecné schéma projektu" (zdroje doplním))
 
== Historie ==
Většina z nejvýznamnějších organizací, zabývajících se sponzorováním dětí, vznikla jako důsledek politické situace v Evropě 20.-40. let [[20. století]] (důsledky [[říjnová revoluce|ruské revoluce]], [[španělská občanská válka|španělské občanské války]] a [[druhá světová válka|druhé světové války]]), která měla za následek masivní nárůst počtu dětských [[uprchlík]]ů a [[sirotek|sirotků]]. Adopce na dálku začala jako humanitární úsilí podpořit finančně péči o děti, umístěné v táborech a sirotčincích. V průběhu let se pozornost významných organizací přesunula k dětem, žijícím v chudých rodinách.<ref>BREHM, Vicky, GALE, Julie. Child sponsorship : A funding tool for sustainable development?. Informed : NGO Gunding and Policy Bulletin. 2000, no. 3, s. 2-6. Dostupný z WWW: <http://intrac.client.fatbeehive.com/docs.php?id=427>.</ref>
 
== Název ==
 
== Obecné schéma projektu ==
=== Tok financí ===
Organizace, které projekt organizují, obvykle působí přímo v místě samy, nebo mají smlouvu s nějakou další organizací. Peníze se neposílají přímo dětem, ale jim. K adopci jsou vybírány [[sirotek|sirotci]] a děti z velmi [[chudoba|chudých]] rodin, pro něž jejich rodiče nemohou zajistit z vlastních prostředků vzdělání (a někdy ani základní jídlo a ošacení). Částky se u jednotlivých projektů pohybují v rozmezí cca 5000 až 14000 KČ na rok, z čehož 10% tvoří administrativní náklady. U všech českých organizací zabývajících se touto formou [[charita|charity]] obdrží dárce [[darovací listina|darovací listinu]], kterou lze použít pro snížení [[daňový základ|daňového]] základu.
Individuální dárce v relativně bohaté „zemi severu“ (vyspělé zemi) přispívá pravidelnými finančními příspěvky buď přímo na zvýšení životní úrovně dítěte, žijícího v relativně chudé "zemi jihu" (rozvojové zemi) (např. na jeho školní docházku a potřeby s ní spojené), nebo na komunitní projekty, z nichž má dítě (a rodina, do které patří) přímý užitek. Někdy může též navíc zasílat finanční či věcné dary.
 
Částky se u jednotlivých projektů pohybují v rozmezí cca 5000 až 14 000 KČ na rok, z čehož 10% tvoří administrativní náklady. U všech českých organizací zabývajících se touto formou [[charita|charity]] obdrží dárce [[darovací listina|darovací listinu]], kterou lze použít pro snížení [[daň|daňového]] základu.
Adoptivní rodiče dostávají obvykle dvakrát či třikrát ročně informace o [[prospěch]]u dítěte a o tom, jak se mu daří, [[dopis]]em od dítěte a někdy i s jeho [[fotografie]]mi. [[Dar|Dárky]] se posílat nedoporučuje - jednak by mohly vzbudit závist mezi dětmi, jednak pro člověka ze střední [[Evropa|Evropy]] nemusí být zrovna lehké uhodnout, jaký dárek je pro dítě v chudé vsi v Indii vhodný a praktický. Obvykle se nedoporučuje zvát děti na návštěvu (z praktického hlediska by stejně ve většině případů nebyla uskutečnitelná a pro dítě by mohla znamenat silný kulturní šok), výjimkou jsou případy adopcí z blízkých zemí s podobnou kulturou (v ČR se jedná např. o [[Litva|Litvu]]), kde jsou prázdninové pobyty dětí často přímo organizovány.
=== Tok informací ===
Sponzor a dítě si v pravidelných intervalech dopisují (většinou za asistence neziskové organizace, která zajišťuje překlad, kontrolu a doručování zásilek). „Rodič“ také pravidelně dostává informace o dítěti, zjišťované sociálními pracovníky NGO přímo v terénu (zahrnující většinou zhodnocení školního prospěchu, akuální situace v rodině dítěte, atp.). Někdy je možná také osobní návštěva podporovaného dítěte „rodičem“.
 
=== Organizace projektů a související aktivity ===
Organizace, které projekt organizujíspravují, obvykle působí přímo v místě samy, nebo mají smlouvu s nějakoulokální dalšíneziskovou organizací. Peníze se neposílají přímo dětem, ale jim. K adopci jsou vybírány [[sirotek|sirotci]] a děti z velmi [[chudoba|chudých]] rodin, pro něž jejich rodiče nemohou zajistit z vlastních prostředků vzdělání (a někdy ani základní jídlo a ošacení). Částky se u jednotlivých projektů pohybují v rozmezí cca 5000 až 14000 KČ na rok, z čehož 10% tvoří administrativní náklady. U všech českých organizací zabývajících se touto formou [[charita|charity]] obdrží dárce [[darovací listina|darovací listinu]], kterou lze použít pro snížení [[daňový základ|daňového]] základu.
 
Adoptivní rodiče dostávají obvykle dvakrát či třikrát ročně informace o [[prospěch]]u dítěte a o tom, jak se mu daří, [[dopis]]em od dítěte a někdy i s jeho [[fotografie]]mi. [[Dar|Dárky]] se posílat nedoporučuje - jednak by mohly vzbudit závist mezi dětmi, jednak pro člověka ze střední [[Evropa|Evropy]] nemusí být zrovna lehké uhodnout, jaký dárek je pro dítě v chudé vsi v Indii vhodný a praktický. Obvykle se nedoporučuje zvát děti na návštěvu (z praktického hlediska by stejně ve většině případů nebyla uskutečnitelná a pro dítě by mohla znamenat silný kulturní šok), výjimkou jsou případy adopcí z blízkých zemí s podobnou kulturou (v ČR se jedná např. o [[Litva|Litvu]]), kde jsou prázdninové pobyty dětí často přímo organizovány.
 
Podpora může dle zaměření organizace obsahovat i další prvky, např. náboženské vzdělávání. Končí většinou po dosažení určitého věku, nebo určitého stupně samostatnosti.
== Oborové standardy ==
Některé asociace organizací, zabývajících se spozorstvím dětí přistoupily k samoregulaci formou oborových standardů. Příkladem můžou být pravidla největší asociace mezinárodně působících neziskových organizací, sídlících v USA [[InterAction]].
663

editací

Navigační menu