Friedrich Max Müller: Porovnání verzí
m robot přidal: ca:Max Müller |
m robot přidal: zh:馬克斯·繆勒 |
||
Řádek 78: | Řádek 78: | ||
[[te:మాక్స్ ముల్లర్]] |
[[te:మాక్స్ ముల్లర్]] |
||
[[th:มักซ์ มึลเลอร์]] |
[[th:มักซ์ มึลเลอร์]] |
||
[[zh:馬克斯·繆勒]] |
Verze z 28. 12. 2009, 12:49
Friedrich Max Müller (6. prosince 1823 - 28. října 1900), spíše znám jako Max Müller, byl německý filolog, lingvista a orientalista, jeden ze zakladatelů indologie. Zásadním způsobem se zasadil o vytvoření religionistiky. Byl vydavatelem padesáti svazkového díla Sacred Books of the East a rozsáhlé práce Sacred Books of the Buddhist.
Život a dílo
Müller se narodil v německém městě Dessau. Jeho otec, Wilhelm Müller, učil na gymnáziu a je znám coby romantický básník. Jeho matkou byla Adelheide Müllerová.
Roku 1840 nastoupil na Lipskou univerzitu, kde začal studovat klasické jazyky, zejména pak sanskrt. Již roku 1843 promoval a nastoupil na univerzity v Berlíně a Paříži, kde začal se studiemi antropologie a psychologie. V roce 1844 publikoval svou první práci, překlad Hitópedáši, indických pohádek. Roku 1847 se vydal do Londýna, kde začal pracovat na překladu Rgvédu Smahitá. O rok později začal působit na univerzitě v Oxfordu, kde působil po zbytek svého života; od roku 1854 jako profesor. Zasloužil se o tamější založení nových oborů - srovnávací religionistiky, srovnávací mytologie a srovnávací filologie.
V roce 1867 vydal první díl práce Chips from a German Workshop. Tato kniha je považována za stěžejní moment v historii srovnávací religionistiky. Datum jejího vydání se často uvádí jako vznik religionistiky jakožto nového vědního oboru. V roce 1870 uspořádal sérii čtyř přednášek, ve kterých se snažil vytvořit koncepci, jak by měla nově se formulující věda, tedy religionistika, vypadat. Přednášky měly obrovský ohlas a vzhledem k tomu, že ne vždy se posluchači vešli do sálu, musel některé přednášky opakovat. Celá série pak byla vydaná knižně v roce 1873 pod názvem Introduction to the Science of Religion (Úvod do religionistiky). Kniha je vůbec prvním úvodem do religionistiky vůbec.
Müllerův viděl úzkou spojnici mezi jazykem a náboženstvím. Podle něj si člověk začal pojmenovávat přírodní síly, které jej převyšovaly a ze kterých měl strach. Tím, že dostanou jméno, změní se i vztah člověka k těmto silám a postupně se pojmenované přírodní síly změní v bohy, tedy numina se mění v nomina.
Bibliografie
- 1844 - Hitopadesa. Eine alte indische Fabelsammlung aus dem Sanskrit zum ersten Mal ins Deutsche übersetzt
- 1849 - 1873 - Rig-Veda Samhitá 1-6
- 1855 - The Languages of the Seat of War in the East
- 1855 - Rig-Veda Pratisakhya
- 1856 - 1869 - The German Classics from the Fourth to the Nineteenth Century 1-2
- 1859 - A History of Ancient Sanskrit Literature So Far As It Illustrates the Primitive Religion of the Brahmans
- 1864 - Lectures on the Science of Language 1-2
- 1866 - A Sanskrit Grammar for Biginners
- 1867-1875 - Chips from a German Workshop 1-4
- 1873 - Introduction to the Science of Religion
- 1883 - India, What can it Teach Us?
- 1884 - Biographical Essays
- 1887 - The Science of Thought
- 1899 - Six Systems of Hindu Philosophy
- 1889 - Natural Religion
- 1891 - Physical Religion
- 1892 - Anthropological Religion
- 1897 - Contributions to the Science of Mythology
- 1899 - The Six Systems of Indian Philosophy
Odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Max Müller CHYBA: {{Wikicitáty}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.
Literatura
- HORYNA, Břetislav; PAVLINCOVÁ, Helena. Dějiny religionistiky. Olomouc: Olomouc, 2001.