Leviticus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MelancholieBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: yo:Ìwé Lefitiku
VolkovBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: af:Levitikus (boek)
Řádek 41: Řádek 41:
[[Kategorie:Knihy Starého zákona]]
[[Kategorie:Knihy Starého zákona]]


[[af:Levitikus (boek)]]
[[an:Lebitico]]
[[an:Lebitico]]
[[ar:سفر اللاويين]]
[[ar:سفر اللاويين]]

Verze z 13. 12. 2009, 14:03

Šablona:Pentateuch CHYBA: {{Wikizdroje}} — Příliš mnoho parametrů. Leviticus, hebrejsky וַיִּקְרָא Va-jikra („A zavolal“) (někdy též nazývána 3. kniha Mojžíšova) je třetí knihou Starého zákona. Řadí se do Tóry čili do Pentateuchu. Hebrejský název ויקרא vychází ze slov, kterými začíná: A zavolal Hospodin Mojžíše. Název Leviticus se objevuje poprvé v Septuagintě a pochází z řeckého slova Λευιτικός (leuitikos) znamenajícího „levitský“, „vztahující se k Levitům“, protože popisuje především židovské náboženské a kultovní zákony týkající se kněžského kmene Levi.

Obsah knihy

Děj knihy je zařazen mezi události odehrávající se při ustavení smlouvy mezi Bohem a Izraelem a předáním Zákona na hoře Sinaj. Kromě několika málo výpravných úryvků se kniha zabývá především otázkou kultických zákonů, přinášením obětí a slavením svátků. I vyprávění, která se v ní nacházejí, se týkají bezprostředně kultu ustavení Árona veleknězem a zahájení obětí (Lv 8-10).

Struktura knihy

  • Zákony o přinášení obětí (1-7)
  • Vyprávění o ustavení velekněze a prvních obětí (8-10)
  • Zákony o čistém a nečistém (11-15)
  • Den smíření (16)
  • Zákon svatosti (17-26)
  • Závěrečné předpisy (27)

Historicita a vznik knihy

Tradice připisuje autorství knihy Mojžíšovi.

Podle povahy zákonů se kniha připisuje v rámci teorie pramenů tzv. Kněžskému kodexu. Výjimku tvoří tzv. Zákon svatosti, který je pravděpodobněji pozdějšího data a byl do celku připojen krátce nato. Zákony se soustřeďují na kult a na obětní řády druhého chrámu, tzn. po návratu z babylonského zajetí na konci 6. století př. Kr. Do této doby či do doby o něco pozdější se proto datuje i samotná kniha Leviticus.

Teologie knihy

Jak samotné praktické příkazy regulující obětní a kultovní řád v chrámu, tak celková teologie knihy odpovídají Kněžskému kodexu, jak se nachází v ostatních částech Pentateuchu. Jedná se o zdůraznění stvoření a kultu coby účasti na něm (viz zachovávání soboty), obřízky a slavení Velikonoc. Velmi úzce je spojeno vyprávění o stvoření světa (Genesis 1,1-2,4a) s vyprávěním o vybudování svatostánku v poušti a strukturou jeruzalémského chrámu.

Veškerý obsah knihy je promítnut do doby putování Izraele pouští z Egypta do země zaslíbené. Proto je prostředníkem vydání zákona Mojžíš. Příjemci a strážci se stávají levité, resp. Áron a jeho potomci, kněží, kteří převzali do svých rukou kult ve Stanu setkávání a později v Jeruzalémě po vybudování chrámu.

Související články

Externí odkazy