Infračervená astronomie: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
typos, m n. m.
m (Náhrada Milky_Way_center_infrared.jpg -> Galactic_Cntr_full_cropped.jpg (Abigor: Was in category "Duplicate", exact duplicate))
m (typos, m n. m.)
[[Image:Galactic_Cntr_full_cropped.jpg|thumb|Fotografie středu naší galaxie [[Mléčná dráha]] pořízená v infračervené oblasti spektra]]
'''Infračervená astronomie''' je oborem [[astronomie]] a [[Astrofyzika|astrofyziky]], který zkoumá objekty viditelné v [[Infračervené záření|infračerveném záření]] (IR = Infrared). Rozsah viditelného světla se nachází mezi [[Vlnová délka|λ]]=400 [[nm]] (modré) až λ=700 nm (červené). Záření o vlnové délce větší než 700 nm, které je však kratší než [[mikrovlny]] se nazývá infračervénéinfračervené záření (někdy také submilimetrové vlny).
 
Vědci řadí infračernvenouinfračervenou astronomii do [[Optická astronomie|optické astronomie]], jelikož při svých výzkumech využívá optické komponenty (zrcadla, čočky apod.)
 
== Objev ==
Zanedlouho poté, co [[Isaac Newton]] použil skleněného hranolu k rozštěpení bílého světla na barevné spektrum, bylo roku [[1800]] slavným britským astronomem [[William Herschel|Williamem Herschelem]] zjištěno, že část svazku světla ze [[Slunce]] s nejvetšínejvětší teplotou překročila konec červené části spektra.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
 
== Moderní infračervená astronomie ==
Infračervené záření, které se svou [[Vlnová délka|vlnovou délkou]] blíží viditelné části světla, se mu i svým chováním do značné míry podobá - může být tedy i detekováno podobnými zařízeními jako viditelné světlo. Z tohoto důvodu se blízké IR záření včleňuje do viditelného optického spektra - většina teleskopů je tedy schopna provádět pozorování i v „blízkém“ IR spektru. Vzdálenější části IR spektra musí již být pozorovány speciálními tleskopyteleskopy jako je např. ''James Clerk Maxwell Telescope'' v [[Mauna Kea Observatory]].
 
Tak jako ostatní formy elektromagnetického záření je i to infračervéinfračervené vědci využíváno pro hlubší zkoumání [[Vesmír|vesmíru]]. Jelikož má IR záření vysokou teplotu, je nutné, aby byl teleskop při jeho pozorování stíněn a navíc ochlazován tekutým [[Dusík|dusíkem]] (LN<sub>2</sub>) nebo [[Helium|heliem]] (LHe). Nejvíce se tadotato nutnost projevuje ve střední až vzdálené části IR spektra. Značné problémy při pozorování IR záření pozemními teleskopy působí vodní pára v [[Atmosféra Země|Zemské atmosféře]], která absourbujeabsorbuje jeho značnou část. Z tohoto důvodu jsou tedy teleskopy umísťovnányumísťovány do míst s velkou nadmořskou výškou a nízkou vlhkostí vzduchu. Mezi observatoře, které jsou vybudovány na takovém místě patří ''Mauna Kea Observatory'' (4205 m. n. m.) nebo ''Atacama Large Millimeter Array'' v [[Chile]] (5000 m. n. m.).
 
Stejně tak, jak je tomu u optických teleskopů, je i pro infračervené teleskopy nejlepší umístění ve vesmíru. Mezi takové patří [[Hubbleův vesmírný dalekohled]], který dokáže sledovat i IR část a nedávno vypuštěný [[Spitzerův vesmírný dalekohled]], který je přímo určen pro pozorování infračerveného záření.

Navigační menu