Střední Chorvatsko: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 11. 2009, 16:59

Centrální Chorvatsko zobrazeno tmavě na mapě Chorvatska

Centrální Chorvatsko (chorvatsky Središnja Hrvatska, německy Zentralkroatien; další názvy střední Chorvatsko, historické Chorvatsko, vlastní Chorvatsko, užší Chorvatsko nebo Chorvatsko (země) je historická země v srdci Chorvatska. Jeho přirozeným centrem je Záhřeb. Jak už z názvu vyplívá bylo centrální Chorvatsko vždy centrem celého Chorvatského státu, povětšinou chorvatského království a tím pádem se k němu většinou vázal titul chorvatského krále. Součástí Centráního Chorvatska je také tzv. chorvatské přímoří - pobřeží od Rijeky po Karlobag a ostrovy Krk, Cres a Rab. Na severu tvoří hranici s Maďarskem řeka Dráva, která ho také dělí od Mezimuří, které někdy mylně považováno pro svou velikost za součást centrálního Chorvatska. Hranici se Slavonií na východě částečně tvoří řeka Ilova.

Centrální Chorvatsko je v současnosti rozděleno mezi tyto župy:

Záhřebská župa a město Záhřeb
Varaždinská župa
Karlovacká župa
Krapinsko-zagorská župa
Sisacko-moslavinská župa
Koprivnicko-križevecká župa
Bjelovarsko-bilogorská župa - západní část, východní část od řeky Ilova historicky patří ke Slavonii
Přímořsko-gorskokotarská župa - většina až na západní třetinu
Licko-senjská župa
Zadarská župa - pouze severoýchodní část
Mezimuřská župa - je také někdy počítána jako součást centrálního Chorvatska

Chorvatsko-Slavonsko

Hlavní článek: Království chorvatsko-slavonské

Mapa Chorvatsko-slavonského království s župami

Chorvatsko-Slavonské království bylo utvořeno roku 1868 jako autonomní korunní země Rakousko-Uherska, sloučením do té doby existujících království Chorvatského a Slavonského. Zaujímalo území tzv. Středního Chorvatska (bez Mezimuří) a Slavonii, hlavním městem byl Záhřeb. Království se stejně jako Uhersko dále dělilo na župy, jichž bylo celkem 8.

Po Rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 však ztratilo autonomii a stal ose součástí Zalitavska resp. Uherska. Kvůli nespokojenosti chorvatů došlu v roce 1869 k Uhersko-chorvatskému vyrovnání (tzv. nagoda). Chorvatsko-Slavonské království tak získlao částečnou autonommii, která mu zůstala až do konce Rakouska-Uherska (1918).

Související články

Šablona:Pahýl - Chorvatsko

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Croatia-central.png|thumb|Centrální Chorvatsko zobrazeno tmavě na mapě Chorvatska]]
-'''Centrální Chorvatsko''' ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Središnja Hrvatska'', [[němčina|německy]] ''Zentralkroatien''; další názvy '''střední Chorvatsko''', '''historické Chorvatsko''', '''vlastní Chorvatsko''', '''užší Chorvatsko''' nebo '''Chorvatsko (země)''' je historická země v srdci [[Chorvatsko|Chorvatska]]. Jeho přirozeným centrem je [[Záhřeb]]. Jak už z názvu vyplívá bylo centrální Chorvatsko vždy centrem celého Chorvatského státu, povětšinou [[chorvatské království|chorvatského království]] a tím pádem se k němu většinou vázal titul chorvatského krále. Součástí Centráního Chorvatska je také tzv. [[chorvatské přímoří]] - pobřeží od [[Rijeka|Rijeky]] po [[Karlobag]] a ostrovy [[Krk (ostrov)|Krk]], [[Cres]] a [[Rab]]. Na severu tvoří hranici s [[Maďarsko|Maďarskem]] řeka [[Dráva]], která ho také dělí od [[Mezimuří]], které někdy mylně považováno pro svou velikost za součást centrálního Chorvatska. Hranici se [[Slavonie|Slavonií]] na východě částečně tvoří řeka [[Ilova]].
+'''Centrální Chorvatsko''' ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Središnja Hrvatska'', [[němčina|německy]] ''Zentralkroatien''; další názvy '''střední Chorvatsko''', '''historické Chorvatsko''', '''vlastní Chorvatsko''', '''užší Chorvatsko''' nebo '''Chorvatsko (země)''' je historická země v&nbsp;srdci [[Chorvatsko|Chorvatska]]. Jeho přirozeným centrem je [[Záhřeb]]. Jak už z&nbsp;názvu vyplívá bylo centrální Chorvatsko vždy centrem celého Chorvatského státu, povětšinou [[chorvatské království|chorvatského království]] a tím pádem se k&nbsp;němu většinou vázal titul chorvatského krále. Součástí Centráního Chorvatska je také tzv. [[chorvatské přímoří]] - pobřeží od [[Rijeka|Rijeky]] po [[Karlobag]] a ostrovy [[Krk (ostrov)|Krk]], [[Cres]] a [[Rab]]. Na severu tvoří hranici s&nbsp;[[Maďarsko|Maďarskem]] řeka [[Dráva]], která ho také dělí od [[Mezimuří]], které někdy mylně považováno pro svou velikost za součást centrálního Chorvatska. Hranici se [[Slavonie|Slavonií]] na východě částečně tvoří řeka [[Ilova]].
-Centrální Chorvatsko je v současnosti rozděleno mezi tyto [[župa|župy]]:
+Centrální Chorvatsko je v&nbsp;současnosti rozděleno mezi tyto [[župa|župy]]:
-*[[Záhřebská župa]] a město [[Záhřeb]]
+* [[Záhřebská župa]] a město [[Záhřeb]]
-*[[Varaždinská župa]]
+* [[Varaždinská župa]]
-*[[Karlovacká župa]]
+* [[Karlovacká župa]]
-*[[Krapinsko-zagorská župa]]
+* [[Krapinsko-zagorská župa]]
-*[[Sisacko-moslavinská župa]]
+* [[Sisacko-moslavinská župa]]
-*[[Koprivnicko-križevecká župa]]
+* [[Koprivnicko-križevecká župa]]
-*[[Bjelovarsko-bilogorská župa]] - západní část, východní část od řeky [[Ilova]] historicky patří ke Slavonii
+* [[Bjelovarsko-bilogorská župa]] - západní část, východní část od řeky [[Ilova]] historicky patří ke Slavonii
-*[[Přímořsko-gorskokotarská župa]] - většina až na západní třetinu
+* [[Přímořsko-gorskokotarská župa]] - většina až na západní třetinu
-*[[Licko-senjská župa]]
+* [[Licko-senjská župa]]
-*[[Zadarská župa]] - pouze severoýchodní část
+* [[Zadarská župa]] - pouze severoýchodní část
-*[[Mezimuřská župa]] - je také někdy počítána jako součást centrálního Chorvatska
+* [[Mezimuřská župa]] - je také někdy počítána jako součást centrálního Chorvatska
 == Chorvatsko-Slavonsko ==
 {{Hlavní článek|Království chorvatsko-slavonské}}
-[[Soubor:Croatia-Slavonia-Kingdom-of-Hungary.png|thumb|Mapa Chorvatsko-slavonského království s župami]]
+[[Soubor:Croatia-Slavonia-Kingdom-of-Hungary.png|thumb|Mapa Chorvatsko-slavonského království s&nbsp;župami]]
 Chorvatsko-Slavonské království bylo utvořeno roku [[1868]] jako autonomní korunní země [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], sloučením do té doby existujících království [[Chorvatské království|Chorvatského]] a [[Slavonské království|Slavonského]]. Zaujímalo území tzv. [[Střední Chorvatsko|Středního Chorvatska]] (bez [[Mezimuří]]) a [[Slavonie|Slavonii]], hlavním městem byl [[Záhřeb]]. Království se stejně jako [[Uhersko]] dále dělilo na [[župa|župy]], jichž bylo celkem 8.
-Po [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherském vyrovnání]] v roce [[1867]] však ztratilo autonomii a stal ose součástí [[Zalitavsko|Zalitavska]] resp. [[Uhersko|Uherska]]. Kvůli nespokojenosti chorvatů došlu v roce [[1869]] k [[Uhersko-Chorvatské vyrovnání|Uhersko-chorvatskému vyrovnání]] (tzv. nagoda). Chorvatsko-Slavonské království tak získlao částečnou autonommii, která mu zůstala až do konce [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] (1918).
+Po [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherském vyrovnání]] v&nbsp;roce [[1867]] však ztratilo autonomii a stal ose součástí [[Zalitavsko|Zalitavska]] resp. [[Uhersko|Uherska]]. Kvůli nespokojenosti chorvatů došlu v&nbsp;roce [[1869]] k&nbsp;[[Uhersko-Chorvatské vyrovnání|Uhersko-chorvatskému vyrovnání]] (tzv. nagoda). Chorvatsko-Slavonské království tak získlao částečnou autonommii, která mu zůstala až do konce [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] (1918).
 == Související články ==