Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velikost nezměněna, před 9 lety
}}</ref> což mělo za následek jeho neustálé přetváření a přetavování. Jelikož má Merkur netypicky velké jádro vzhledem k plášti, je možné že v době vzniku proběhla kolize s velkou planetisimálou, která část pláště odpařila. Současně je možné, že celý povrch byl roztaven do podoby tzv. [[magmatický oceán|magmatického oceánu]],<ref name="povrch"/> jehož tepelná energie společně s&nbsp;teplem uvolněným [[planetární diferenciace|diferenciací]] pláště a jádra je dodnes kumulována v&nbsp;nitru planety. Po vzniku primární kůry se na povrchu stále nacházely rozsáhlé oblasti žhavé roztavené lávy, která nejspíše vyplnila některé starší oblasti. Po ztuhnutí lávy nastalo pro Merkur klidnější období, nedopadalo tolik těles na jeho povrch a mohly vzniknout mezikráterové planiny. Merkur i nadále postupně chladl a docházelo ke zmenšování jádra, což se na povrchu projevilo rozpraskáním kůry a vytvořením stovky kilometrů dlouhých [[zlom]]ů. Po rozpraskání kůry se na povrchu objevily další velké lávové oblasti, které opět překryly část povrchu a umožnily vznik hladkých planin.<ref name="povrch"/> Od té doby se již na povrchu žádná větší lávová plocha neobjevila a vzhled povrchu se začal utvářet dopady meteoritů a [[mikrometeorit]]ů, které se projevilo vznikem drobného prachu rozšířeného po celém povrchu a nazývaného [[regolit]].<ref name="povrch"/>
 
Mimo hypotézu o velké srážce existují i další hypotézy, které se snaží abnormální velikosti jádra vůči zbytku planety vysvětlit jako vznik před kontrakcí Slunce či odporvytlačením částiclehčích achemických vytlačeníprvků, lehčíchformujících prvkůobvykle plášť, mimo oblast vzniku Merkuru slunečním větrem.
 
== Fyzická charakteristika ==

Navigační menu