COBE: Porovnání verzí
m typo |
m +oprava infoboxu, odkaz |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
|popisek = |
|popisek = |
||
|organizace =[[NASA]] |
|organizace =[[NASA]] |
||
| |
|hlavní_dodavatelé =[[Goddardovo kosmické středisko]] |
||
| |
|jiné_názvy =Cosmic Background Explorer, Explorer 66 |
||
| |
|vlnová_délka = |
||
|cospar = 1989-089A |
|cospar = 1989-089A |
||
|umístění = [[Geocentrická dráha]] |
|umístění = [[Geocentrická dráha]] |
||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
[[Soubor:COBE cmb fluctuations.gif|thumb|Anizotropie reliktního záření, naměřená družicí COBE]] |
[[Soubor:COBE cmb fluctuations.gif|thumb|Anizotropie reliktního záření, naměřená družicí COBE]] |
||
== Navedení na oběžnou dráhu == |
== Navedení na oběžnou dráhu == |
||
COBE měla vzlétnout na palubě [[Space Shuttle|raketoplánu]] v roce [[1988]], ale havárie [[Challenger (raketoplán)|Challengeru]] plány posunula. Na svou [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] kolem [[Země]] synchronní se [[Slunce]]m byla umístěna [[18. listopad]]u [[1989]] pomocí rakety [[Delta (raketa)|Delta]]. |
COBE měla vzlétnout na palubě [[Space Shuttle|raketoplánu]] v roce [[1988]], ale havárie [[Challenger (raketoplán)|Challengeru]] plány posunula. Na svou [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] kolem [[Země]] [[Synchronní dráha|synchronní]] se [[Slunce]]m byla umístěna [[18. listopad]]u [[1989]] pomocí rakety [[Delta (raketa)|Delta]]. |
||
== Přístrojové vybavení == |
== Přístrojové vybavení == |
||
Verze z 25. 10. 2009, 11:05
Šablona:Infobox Vesmírná družice
COBE (z anglického Cosmic Background Explorer) byla první družice, která se věnovala kosmologii. Jejím úkolem bylo proměřit reliktní záření a získat tak informace, které by pomohly vylepšit naše znalosti o Vesmíru.
COBE měla vzlétnout na palubě raketoplánu v roce 1988, ale havárie Challengeru plány posunula. Na svou oběžnou dráhu kolem Země synchronní se Sluncem byla umístěna 18. listopadu 1989 pomocí rakety Delta.
Přístrojové vybavení
Na palubě družice pracovaly tři přístroje:
- DIRBE, přístroj na měření difuzního infračerveného záření
- spektrofotometr pro vzdálenou infračervenou oblast FIRAS
- DMR, diferenciálně mikrovlnné radiometry
První dva přístroje byly chlazeny kapalným héliem (zásoba 650 litrů) na 2 K (-271 °C), detektor třetího byl udržován při teplotě kolem 140 K (-133 °C). Elektrickou energii dodávaly solární panely.
Výsledky měření
23. dubna 1992 tým amerických vědců oznámil objevení anizotropie v datech z družice COBE, což bylo okamžitě na celém světě prezentováno jako jeden z nejzásadnějších vědeckých objevů.
Nástupcem sondy COBE je v současné době WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která proměřuje reliktní záření s vyšší rozlišovací schopností.
Zdroje
V tomto článku byl použit překlad textu z článku COBE na slovenské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu COBE na Wikimedia Commons
Šablona:Portál Kosmonautika
Šablona:Portál Astronomie
Šablona:Pahýl - astronomie