Dikobraz (časopis): Porovnání verzí
→Reference: {{Wikicitáty|Jan Berwid-Buquoy}} |
→Reference: typo, |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Wikicitáty|Jan Berwid-Buquoy}} |
{{Wikicitáty|Jan Berwid-Buquoy|Dikobraz}} |
||
* [[Jan Berwid-Buquoy|Berwid-Buquoy,Jan]]: Aforizmy (Dikobraz 1960 - 1968). |
* [[Jan Berwid-Buquoy|Berwid-Buquoy,Jan]]: Aforizmy (Dikobraz 1960 - 1968). |
||
* Dikobraz, 16.03. 1977. |
* Dikobraz, 16.03. 1977. |
Verze z 14. 10. 2009, 13:01
Dikobraz byl satirický týdeník, který vznikl v červenci 1945 jako nezávislé periodikum a vycházel až do pádu komunistického režimu v roce 1989.
Původní záměr
Zakladatelem Dikobrazu byl autor a epigramatik Jaroslav Vojtěch. Zabýval se především anglickým humorem a již v době první republiky postrádal satirické periodikum, které by se vyrovnalo úrovní britskému Punchi (1841 - 1992), který v roce 1940 dosáhl počtu 175.000 výtisků.
Po válce, v červenci 1945, sestavil Vojtěch z několika nadšenců redakční radu (Zdena Ančík, Václav Lacina a Ondřej Sekora). Název „Dikobraz“ navrhl autor Ferdy Mravence, Ondřej Sekora. V roce 1947 se k Dikobrazu připojil velice vlivný ředitel pražského Divadla satiry, Zbyněk Vavřín. Tím získal „Dikobraz“ společenskou i finanční stabilitu a stal se neodmyslitelnou součástí českého humoru a satiry.
Doba rané totality
Po únoru 1948 ovládli Dikobraz komunisté, ačkoliv levicové nebo protizápadní zaměření bylo možné pozorovat už u některých vtípků předchozích let. Komunistický režim používal humor jako účinnou zbraň v boji proti tzv. třídnímu nepříteli poměrně často. Hlavním podporovatelem Dikobrazu se od roku 1948 stal ministr informací Václav Kopecký. Ten chtěl dát Dikobrazu haškovský styl satirického zaměření a proto angažoval komunistického haškologa Zdenu Ančíka. Tím se dostal do sporu s bigotní stalinistkou Anežkou Hodinovou-Spurnou, která Jaroslava Haška nenáviděla a po jeho útěku z bolševického Ruska jej považovala za zrádce komunismu.
V letech 1950 - 1952 byl šéfredaktorem Dikobrazu Pavel Kohout, prosazující stalinskou koncepci. Anežka Hodinová-Spurná dočasně zvítězila nad Kopeckým.
Doba tání
Nástupem Dr. Eduarda Littmana v letech 1957 / 58 dostal Dikobraz uvolněnější styl a začal se vzdalovat kultu osobnosti, zavedenému Pavlem Kohoutem. Littman byl vášnivým přívržencem Nikity Chruščova a Dikobraz se pod jeho vedením liberalizuje.
Littmanův „socialismus s lidskou tváří“
Littman nemohl vybočit z ideologické linie KSČ a politická satira je namířena pouze proti „Západu“. Uvnitř ČSR a později ČSSR se uplatňují výhradně tzv. komunální humor a satira, které nesmí překročit kritiku úrovně podnikového ředitele.
Littman se obklopil novými autory a prosadil je ve všech rubrikách Dikobrazu. V roce 1961 udělil čestná uznání Zdeňkovi Nejedlému (84 let) jako nejstaršímu spolupracovníkovi a Janu Berwidu-Buquoyovi (15 let) jako nejmladšímu spolupracovníkovi časopisu Dikobraz od doby jeho založení v roce 1945.
Od 60. let přispívali do Dikobrazu vynikající autoři, jejichž díla si získala i mezinárodní pozornost: Vladimír Jiránek, Jaroslav Kerles, Jan Kristofori, Jiří Winter Neprakta, Vladimír Renčín, Miroslav Slejška, Jan Vyčítal a mnoho dalších. Jenomže daleko větší prostor v dikobrazu měli autoři typu BAPE (Jiří BArtoš a Vladimír PErgler). Na jejich humoru byla nejsměšnější jeho ubohost.
V době tzv. Dubčekova Pražského jara 1968 začal Dr. Littman tajně spolupracovat s vídeňskou pobočkou vysílače Svobodná Evropa (RFE), jehož redaktorovi Tiboru Zlochovi zasílal různá kurýrní hlášení o poměrech v ČSSR. Zlocha materiály zpracovával a RFE je pak z Mnichova vysílala.
Cesta k nekrologu
Po srpnu 1968 zůstal Dr. Littman v redakci Dikobrazu a pomáhal celé řadě zakázaných autorů uveřejňovat jejich příspěvky pod různými pseudonymy. V březnu 1977 náhle ve svých 49 letech zemřel.
Od r. 1990 vycházel jako Nový Dikobraz, později opět jako Dikobraz, poslední číslo vyšlo v září 1995.
V letech 2004-2005 došlo k pokusu opět časopis obnovit pod názvy Dikobraz a Zabaveno.
Citát
- „Kde vládne násilí a zlovůle, nemůže být žádný mír.“
- (Dr. Eduard Littman, 21. 8. 1968, z jeho vyjádření k okupaci ČSSR sovětskou armádou).
Reference
CHYBA: {{Wikicitáty}} — Příliš mnoho parametrů.
- Berwid-Buquoy,Jan: Aforizmy (Dikobraz 1960 - 1968).
- Dikobraz, 16.03. 1977.
- Pernes, Jiří: Dějiny Československa očima Dikobrazu, Praha 2003.
- Ústav pro českou literaturu AV ČR: Dějiny české literatury, Praha 2006.
- Seznam kreslířů Dikobrazu