Lafeta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Strojar (diskuse | příspěvky)
m wikifikace
lehká historie + citace monografie
Řádek 2: Řádek 2:
[[Soubor:9K115 Metys.jpg|right|thumb|Lafetace zbraně AT-13 Metis M]]
[[Soubor:9K115 Metys.jpg|right|thumb|Lafetace zbraně AT-13 Metis M]]
'''Lafeta''' (též se dá označit jako '''lafetace''') je [[zařízení]] pro upevnění nějaké [[Zbraň|zbraně]] za účelem zvýšení její [[stabilita|stability]] a tím i její přesnější [[palba|palby]]. Nebo může být také určena pro nějakou speciální instalaci jako například do [[střílna|střílen]] [[Pevnost (stavba)|pevnostních objektů]], [[tank]]ů, [[letadlo|letadel]], [[loď|lodí]] atp.
'''Lafeta''' (též se dá označit jako '''lafetace''') je [[zařízení]] pro upevnění nějaké [[Zbraň|zbraně]] za účelem zvýšení její [[stabilita|stability]] a tím i její přesnější [[palba|palby]]. Nebo může být také určena pro nějakou speciální instalaci jako například do [[střílna|střílen]] [[Pevnost (stavba)|pevnostních objektů]], [[tank]]ů, [[letadlo|letadel]], [[loď|lodí]] atp.

První lafety ze 14. století byly velmi jednoduché, jednalo se o vydlabaná dřevěná koryta, v nichž byla [[hlaveň]] upevněna železnými obručemi. Tyto lafety byly stacionární. Později se objevily složitější konstrukce s koly, umožňující transport a manipulaci s dělem při míření. Kolové lafety se pravděpodobně objevily u [[husité|husitských]] děl, s určitostí jsou doloženy až z druhé poloviny 15. století u tzv. burgundské lafety. Od té doby měly lafety [[bočnice]], v nichž byla hlaveň uložena pomocí [[čep]]ů. Díky pohyblivosti hlavně bylo možné při míření upravovat [[náměr]]. Dřevěný materiál lafet vystřídalo v 19. století [[železo]].

==Související odkazy==
==Související odkazy==
*[[Tarasnice]]
*[[Tarasnice]]
== Reference ==
== Reference ==
* Stehlík, Eduard: ''Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezku''. Praha: Libri, 2002, s. 467.
{{citace monografie | příjmení = Stehlík | jméno = Eduard | odkaz na autora = Eduard Stehlík | titul = Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezku | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 467}} <br/>
{{citace monografie | příjmení = Křížek | jméno = Leonid | odkaz na autora = Leonid Křížek | příjmení2 = Čech | jméno2 = Ctirad | odkaz na autora2 = Ctirad Čech | titul = Encyklopedie zbraní a zbroje | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 234 | isbn = 80-85983-70-2}}



{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 11. 10. 2009, 16:54

Tento článek je o zařízení pro upevnění zbraně. Další významy jsou uvedeny na stránce Lafeta (rozcestník).
Lafetace zbraně AT-13 Metis M

Lafeta (též se dá označit jako lafetace) je zařízení pro upevnění nějaké zbraně za účelem zvýšení její stability a tím i její přesnější palby. Nebo může být také určena pro nějakou speciální instalaci jako například do střílen pevnostních objektů, tanků, letadel, lodí atp.

První lafety ze 14. století byly velmi jednoduché, jednalo se o vydlabaná dřevěná koryta, v nichž byla hlaveň upevněna železnými obručemi. Tyto lafety byly stacionární. Později se objevily složitější konstrukce s koly, umožňující transport a manipulaci s dělem při míření. Kolové lafety se pravděpodobně objevily u husitských děl, s určitostí jsou doloženy až z druhé poloviny 15. století u tzv. burgundské lafety. Od té doby měly lafety bočnice, v nichž byla hlaveň uložena pomocí čepů. Díky pohyblivosti hlavně bylo možné při míření upravovat náměr. Dřevěný materiál lafet vystřídalo v 19. století železo.

Související odkazy

Reference

STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezku. Praha: Libri, 2002. 467 s. 
KŘÍŽEK, Leonid; ČECH, Ctirad. Encyklopedie zbraní a zbroje. Praha: Libri, 1999. 234 s. ISBN 80-85983-70-2.