Rosný bod: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m doplněno číslo revize
Xqbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
174 908 editací
m robot přidal: af:Doupunt; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Feuchte_Luft.png|thumb|Graf závislosti nasycenosti vodní páry (osa y) na teplotě (osa x)]]
[[Soubor:Feuchte_Luft.png|thumb|Graf závislosti nasycenosti vodní páry (osa y) na teplotě (osa x)]]
'''Rosný bod''' (teplota rosného bodu) je [[teplota]], při které je [[vzduch]] maximálně nasycen [[voda|vodními]] parami ([[relativní vlhkost vzduchu]] dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává [[Kapalnění|kondenzace]]. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je [[vodní pára|vodní páry]] ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára [[Kapalnění|nezkondenzovala]]. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.
'''Rosný bod''' (teplota rosného bodu) je [[teplota]], při které je [[vzduch]] maximálně nasycen [[voda|vodními]] parami ([[relativní vlhkost vzduchu]] dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává [[Kapalnění|kondenzace]]. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je [[vodní pára|vodní páry]] ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára [[Kapalnění|nezkondenzovala]]. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.


Vzduch za určité [[teplota|teploty]] může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat.
Vzduch za určité [[teplota|teploty]] může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat.
Řádek 8: Řádek 8:
Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření [[absolutní vlhkost vzduchu|absolutní vlhkosti vzduchu]].
Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření [[absolutní vlhkost vzduchu|absolutní vlhkosti vzduchu]].


==Definice==
== Definice ==
Rosný bod je teplota, při níž se vzduch následkem izobarického ochlazování stane nasyceným, aniž by mu byla dodána vodní pára zvnějšku.<ref>DVOŘÁK, P.: Zlepšení metod předpovědi termické konvekce pro účely letecké meteorologie, rigorózní práce, ČHMÚ Praha, 2008</ref> Při poklesu teploty pod teplotu rosného bodu obvykle dochází ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu, vzniká například rosa nebo mlha. Při poměrné vlhkosti menší než 100 % je teplota rosného bodu vždy nižší než teplota vzduchu. Rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu, který se nazývá deficit teploty rosného bodu, je tím větší, čím je menší poměrná vlhkost. V pozorovatelské praxi se určuje zpravidla z psychrometrických tabulek pomocí tlaku vodní páry. Na termodynamických diagramech lze teplotu rosného bodu v dané tlakové hladině přibližně určit takto: nalezneme průsečík suché adiabaty, vycházející ze suché teploty, a nasycené adiabaty, jež vychází z teploty vlhkého teploměru. Z tohoto průsečíku sestoupíme po příslušné izogramě do výchozí tlakové hladiny, kde přečteme teplotu rosného bodu. Lze ji též měřit přímo kondenzačním vlhkoměrem nebo termohygroskopem. Teplota rosného bodu ve spojení s měřenou teplotou patří k základním charakteristikám vlhkosti vzduchu a zakresluje se do synoptických map a aerologických diagramů. Využívá
Rosný bod je teplota, při níž se vzduch následkem izobarického ochlazování stane nasyceným, aniž by mu byla dodána vodní pára zvnějšku.<ref>DVOŘÁK, P.: Zlepšení metod předpovědi termické konvekce pro účely letecké meteorologie, rigorózní práce, ČHMÚ Praha, 2008</ref> Při poklesu teploty pod teplotu rosného bodu obvykle dochází ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu, vzniká například rosa nebo mlha. Při poměrné vlhkosti menší než 100 % je teplota rosného bodu vždy nižší než teplota vzduchu. Rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu, který se nazývá deficit teploty rosného bodu, je tím větší, čím je menší poměrná vlhkost. V pozorovatelské praxi se určuje zpravidla z psychrometrických tabulek pomocí tlaku vodní páry. Na termodynamických diagramech lze teplotu rosného bodu v dané tlakové hladině přibližně určit takto: nalezneme průsečík suché adiabaty, vycházející ze suché teploty, a nasycené adiabaty, jež vychází z teploty vlhkého teploměru. Z tohoto průsečíku sestoupíme po příslušné izogramě do výchozí tlakové hladiny, kde přečteme teplotu rosného bodu. Lze ji též měřit přímo kondenzačním vlhkoměrem nebo termohygroskopem. Teplota rosného bodu ve spojení s měřenou teplotou patří k základním charakteristikám vlhkosti vzduchu a zakresluje se do synoptických map a aerologických diagramů. Využívá
se v řadě empirických vzorců, např. ve Ferrelově vztahu, při předpovědi přízemních mrazů, mlhy, apod. Patří ke konzervativním vlastnostem vzduchových hmot.<ref>kolektiv autorů: ''Meteorologický slovník výkladový a terminologický'', MŽP Praha, 1993, str. 330</ref> Vztah mezi teplotou vzduchu, teplotou rosného bodu a poměrnou vlhkostí uvádí např.<ref>http://mysite.du.edu/~etuttle/weather/atphys.htm</ref> jako upravenou [[Clausius-Clapeyronova rovnice|Clausius-Clapeyronovu rovnici]]:
se v řadě empirických vzorců, např. ve Ferrelově vztahu, při předpovědi přízemních mrazů, mlhy, apod. Patří ke konzervativním vlastnostem vzduchových hmot.<ref>kolektiv autorů: ''Meteorologický slovník výkladový a terminologický'', MŽP Praha, 1993, str. 330</ref> Vztah mezi teplotou vzduchu, teplotou rosného bodu a poměrnou vlhkostí uvádí např.<ref>http://mysite.du.edu/~etuttle/weather/atphys.htm</ref> jako upravenou [[Clausius-Clapeyronova rovnice|Clausius-Clapeyronovu rovnici]]:
Řádek 17: Řádek 17:
kde E značí [[parciální tlak]] [[nasycené vodní páry]] při teplotě T (v [[Kelvin]]ech), L je [[skupenské teplo vypařování]], R je [[měrná plynová konstanta vodní páry]], E<sub>0</sub> je parciální tlak nasycené vodní páry při teplotě 273,16 [[Kelvin|K]]. Teplotu rosného bodu získáme tak, že zjištěnou hodnotu E vynásobíme poměrnou vlhkostí (např. při 43 % vynásobíme číslo E hodnotou 0,43), tzn. hodnota E nyní vystupuje jako parciální tlak nenasycené vodní páry. Tuto hodnotu zpětně dosadíme do této rovnice a vypočteme novou hodnotu T, kterou pak můžeme interpretovat jako teplotu rosného bodu.
kde E značí [[parciální tlak]] [[nasycené vodní páry]] při teplotě T (v [[Kelvin]]ech), L je [[skupenské teplo vypařování]], R je [[měrná plynová konstanta vodní páry]], E<sub>0</sub> je parciální tlak nasycené vodní páry při teplotě 273,16 [[Kelvin|K]]. Teplotu rosného bodu získáme tak, že zjištěnou hodnotu E vynásobíme poměrnou vlhkostí (např. při 43 % vynásobíme číslo E hodnotou 0,43), tzn. hodnota E nyní vystupuje jako parciální tlak nenasycené vodní páry. Tuto hodnotu zpětně dosadíme do této rovnice a vypočteme novou hodnotu T, kterou pak můžeme interpretovat jako teplotu rosného bodu.


==Příklad==
== Příklad ==
Při sprchování v koupelně stoupá teplota a vzdušná vlhkost. Jakmile vlhkost vzduchu dosáhne rosného bodu odpovídajícího dané absolutní vzdušné vlhkosti (množství vodních par v metru krychlovém vzduchu), začne voda [[Kapalnění|kondenzovat]]. Lze to sledovat například na [[zrcadlo|zrcadle]], jehož teplota je nižší než hodnota rosného bodu. Zrcadlo se zarosí. Jakmile se po chvíli zrcadlo zahřeje na okolní teplotu, nebo častěji až se vlhkost rozptýlí/sníží, sražená vodní pára se ztratí (odpaří).
Při sprchování v koupelně stoupá teplota a vzdušná vlhkost. Jakmile vlhkost vzduchu dosáhne rosného bodu odpovídajícího dané absolutní vzdušné vlhkosti (množství vodních par v metru krychlovém vzduchu), začne voda [[Kapalnění|kondenzovat]]. Lze to sledovat například na [[zrcadlo|zrcadle]], jehož teplota je nižší než hodnota rosného bodu. Zrcadlo se zarosí. Jakmile se po chvíli zrcadlo zahřeje na okolní teplotu, nebo častěji až se vlhkost rozptýlí/sníží, sražená vodní pára se ztratí (odpaří).


==Vnímání výše rosného bodu pro člověka==
== Vnímání výše rosného bodu pro člověka ==
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
Řádek 26: Řádek 26:
! Rosný bod v °F
! Rosný bod v °F
! Vnímání u člověka
! Vnímání u člověka
! Rel. vlhkost při (32,2°C)
! Rel. vlhkost při (32,2&nbsp;°C)
|-
|-
| >24°C
| >24&nbsp;°C
| >75°F
| >75&nbsp;°F
| Těžko snesitelné dusno, problémy s dýcháním u citlivějších
| Těžko snesitelné dusno, problémy s dýcháním u citlivějších
| >62 %
| >62 %
|-
|-
| 21 - 24°C
| 21 - 24&nbsp;°C
| 70 - 74°F
| 70 - 74&nbsp;°F
| Velmi nepohodlné vlhko a dusno
| Velmi nepohodlné vlhko a dusno
| 52 % - 60 %
| 52 % - 60 %
|-
|-
| 18 - 21°C
| 18 - 21&nbsp;°C
| 65 - 69°F
| 65 - 69&nbsp;°F
| Nepohodlné pro citlivější, ještě snesitelné pro ostatní
| Nepohodlné pro citlivější, ještě snesitelné pro ostatní
| 44 % - 52 %
| 44 % - 52 %
|-
|-
| 16 - 18°C
| 16 - 18&nbsp;°C
| 60 - 64°F
| 60 - 64&nbsp;°F
| Pro většinu přijatelné, citlivější cítí větší vlhkost
| Pro většinu přijatelné, citlivější cítí větší vlhkost
| 37 % - 46 %
| 37 % - 46 %
|-
|-
| 13 - 16°C
| 13 - 16&nbsp;°C
| 55 - 59°F
| 55 - 59&nbsp;°F
| Dobře snesitelné
| Dobře snesitelné
| 31 % - 41 %
| 31 % - 41 %
|-
|-
| 10 - 12°C
| 10 - 12&nbsp;°C
| 50 - 54°F
| 50 - 54&nbsp;°F
| Příjemné až ideální
| Příjemné až ideální
| 31 % - 37 %
| 31 % - 37 %
|-
|-
| <10°C
| <10&nbsp;°C
| <49°F
| <49&nbsp;°F
| Suché pro citlivější, přijatelné pro ostatní
| Suché pro citlivější, přijatelné pro ostatní
| 30%
| 30%
Řádek 65: Řádek 65:
''Zdroj: [http://www.shorstmeyer.com/wxfaqs/humidity/humidity.html]''
''Zdroj: [http://www.shorstmeyer.com/wxfaqs/humidity/humidity.html]''


==Odkazy==
== Odkazy ==
===Reference===
=== Reference ===
<references />
<references />
{{překlad|en|Dew point|291284301}}
{{překlad|en|Dew point|291284301}}
Řádek 80: Řádek 80:
[[Kategorie:Termodynamika]]
[[Kategorie:Termodynamika]]


[[af:Doupunt]]
[[ca:Punt de rosada]]
[[ca:Punt de rosada]]
[[cv:Сывлăм пăнчи]]
[[cv:Сывлăм пăнчи]]

Verze z 29. 9. 2009, 14:46

Graf závislosti nasycenosti vodní páry (osa y) na teplotě (osa x)

Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.

Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat.

Přítomnost kondenzačních jader kondenzaci urychlí. Pokud kondenzační jádra nejsou přítomna, nemusí ke kondenzaci dlouho dojít, byť je vlhký vzduch podchlazen pod rosný bod.

Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu.

Definice

Rosný bod je teplota, při níž se vzduch následkem izobarického ochlazování stane nasyceným, aniž by mu byla dodána vodní pára zvnějšku.[1] Při poklesu teploty pod teplotu rosného bodu obvykle dochází ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu, vzniká například rosa nebo mlha. Při poměrné vlhkosti menší než 100 % je teplota rosného bodu vždy nižší než teplota vzduchu. Rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu, který se nazývá deficit teploty rosného bodu, je tím větší, čím je menší poměrná vlhkost. V pozorovatelské praxi se určuje zpravidla z psychrometrických tabulek pomocí tlaku vodní páry. Na termodynamických diagramech lze teplotu rosného bodu v dané tlakové hladině přibližně určit takto: nalezneme průsečík suché adiabaty, vycházející ze suché teploty, a nasycené adiabaty, jež vychází z teploty vlhkého teploměru. Z tohoto průsečíku sestoupíme po příslušné izogramě do výchozí tlakové hladiny, kde přečteme teplotu rosného bodu. Lze ji též měřit přímo kondenzačním vlhkoměrem nebo termohygroskopem. Teplota rosného bodu ve spojení s měřenou teplotou patří k základním charakteristikám vlhkosti vzduchu a zakresluje se do synoptických map a aerologických diagramů. Využívá se v řadě empirických vzorců, např. ve Ferrelově vztahu, při předpovědi přízemních mrazů, mlhy, apod. Patří ke konzervativním vlastnostem vzduchových hmot.[2] Vztah mezi teplotou vzduchu, teplotou rosného bodu a poměrnou vlhkostí uvádí např.[3] jako upravenou Clausius-Clapeyronovu rovnici:

kde E značí parciální tlak nasycené vodní páry při teplotě T (v Kelvinech), L je skupenské teplo vypařování, R je měrná plynová konstanta vodní páry, E0 je parciální tlak nasycené vodní páry při teplotě 273,16 K. Teplotu rosného bodu získáme tak, že zjištěnou hodnotu E vynásobíme poměrnou vlhkostí (např. při 43 % vynásobíme číslo E hodnotou 0,43), tzn. hodnota E nyní vystupuje jako parciální tlak nenasycené vodní páry. Tuto hodnotu zpětně dosadíme do této rovnice a vypočteme novou hodnotu T, kterou pak můžeme interpretovat jako teplotu rosného bodu.

Příklad

Při sprchování v koupelně stoupá teplota a vzdušná vlhkost. Jakmile vlhkost vzduchu dosáhne rosného bodu odpovídajícího dané absolutní vzdušné vlhkosti (množství vodních par v metru krychlovém vzduchu), začne voda kondenzovat. Lze to sledovat například na zrcadle, jehož teplota je nižší než hodnota rosného bodu. Zrcadlo se zarosí. Jakmile se po chvíli zrcadlo zahřeje na okolní teplotu, nebo častěji až se vlhkost rozptýlí/sníží, sražená vodní pára se ztratí (odpaří).

Vnímání výše rosného bodu pro člověka

Rosný bod v °C Rosný bod v °F Vnímání u člověka Rel. vlhkost při (32,2 °C)
>24 °C >75 °F Těžko snesitelné dusno, problémy s dýcháním u citlivějších >62 %
21 - 24 °C 70 - 74 °F Velmi nepohodlné vlhko a dusno 52 % - 60 %
18 - 21 °C 65 - 69 °F Nepohodlné pro citlivější, ještě snesitelné pro ostatní 44 % - 52 %
16 - 18 °C 60 - 64 °F Pro většinu přijatelné, citlivější cítí větší vlhkost 37 % - 46 %
13 - 16 °C 55 - 59 °F Dobře snesitelné 31 % - 41 %
10 - 12 °C 50 - 54 °F Příjemné až ideální 31 % - 37 %
<10 °C <49 °F Suché pro citlivější, přijatelné pro ostatní 30%

Zdroj: [1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ DVOŘÁK, P.: Zlepšení metod předpovědi termické konvekce pro účely letecké meteorologie, rigorózní práce, ČHMÚ Praha, 2008
  2. ↑ kolektiv autorů: Meteorologický slovník výkladový a terminologický, MŽP Praha, 1993, str. 330
  3. ↑ http://mysite.du.edu/~etuttle/weather/atphys.htm

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dew point na anglické Wikipedii.

Související články

Šablona:Pahýl - meteorologie

Meteorologie
obory
užitá meteorologie
přístroje
prvky
jevy
informace
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rosný_bod&oldid=4447498“