Evaluace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření a zpřesnění, liter. a odkazy. Odstr. Pahýl
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: bg, id, ro, th odebral: ru změnil: yi
Řádek 83: Řádek 83:


[[ar:تقييم]]
[[ar:تقييم]]
[[bg:Оценяване]]
[[de:Evaluation]]
[[de:Evaluation]]
[[en:Evaluation]]
[[en:Evaluation]]
[[id:Evaluasi]]
[[kaa:Bahalaw]]
[[kaa:Bahalaw]]
[[nl:Evaluatie]]
[[nl:Evaluatie]]
[[pl:Ewaluacja]]
[[pl:Ewaluacja]]
[[ro:Evoluţie]]
[[ru:Оценка (значение)]]
[[sk:Hodnotenie]]
[[sk:Hodnotenie]]
[[sr:Евалуација]]
[[sr:Евалуација]]
[[th:ประเมินผล]]
[[uk:Евальвація]]
[[uk:Евальвація]]
[[yi:עוואלוציע]]
[[yi:עוואלואציע]]

Verze z 7. 9. 2009, 12:13

Evaluace (z fr. évaluer, vyhodnotit) znamená

  1. vyhodnocení nějakého předmětu, projektu, oblasti, to jest získání spolehlivých informací o něm,
  2. případně i jeho zhodnocení, to jest systematické přisouzení hodnoty, stanovení kvality.[1]

O evaluaci se hovoří tam, kde se hodnocení zakládá na důkladném sběru informací a na jejich odborném zpracování s cílem získat spolehlivé podklady pro případná rozhodnutí. Ve společenských vědách je evaluace součástí empirických metod zkoumání.

Protože evaluace obvykle souvisí s připravovaným nebo očekávaným rozhodováním, musí čelit různým, často protichůdným tlakům a dílčím, skupinovým zájmům. Zároveň je zde velké nebezpečí zneužití domněle objektivních informací k prosazení těchto zájmů. V tomto smyslu mohou zaujaté a tedy nepravdivé "evaluace" sloužit jako zástěrka pro politická rozhodnutí.

Druhy evaluací

Evaluace lze rozlišovat podle toho,

  • zda má sloužit:
    • vědeckým účelům a týká se tedy například účinnosti metod a prostředků,
    • anebo spíše praktickým účelům a týká se tedy konkrétního procesu, instituce a podobně;
  • kdo ji provádí a jaké si přitom stanovil cíle:
    • ten, kdo má rozhodovat, například majitelé firmy, vedení resortu a podobně;
    • hodnocená instituce sama, tzv. autoevaluace;
    • nezávislá instance, tisk, občanské sdružení;
  • ve které fázi se evaluace provádí:
    • plánovací evaluace (při plánování, resp. před započetím procesu/projektu, někdy označována též jako ex-ante evaluace)
    • formativní evaluace (v průběhu realizace procesu/projektu, někdy označována též jako průběžná či interim evaluace)
    • sumativní evaluace (souhrnné zhodnocení po ukončení procesu/projektu, někdy označována též jako ex-post evaluace)

Evaluační metody a techniky

Při evaluaci se využívá široká škála kvantitativních i kvalitativních metod a technik, např.:

Klíčovým momentem evaluace je zajištění nestranného a věcného zhodnocení, přiměřené přisouzení váhy jednotlivým informacím, výzkumům atd., včetně sestavení hodnotícího sboru odborníků.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Literatura

  • Průcha J., Pedagogická evaluace: hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků. Brno: Masarykova univerzita, 1996 - 166 s. ISBN 80-210-1333-8
  • Smutek M., Evaluace sociálních programů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005 - 132 s. ISBN 80-7041-811-7
  • Viktorová - Pělucha, Uplatnění a evaluace předvstupní pomoci EU ve venkovských oblastech České republiky v kontextu vývoje zeměděkské a venkovské politiky v Evropě. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2005 - 113 s. ISBN 80-86729-21-4