Sklobeton: Porovnání verzí
kategorie, pahýl, miniúpravy |
rozšíření pojmu sklobeton o druhý význam, odstranění popisu luxfer, který bude přesunut do nového hesla |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Pojem '''sklobeton''' se užívá pro dva zcela odlišné materiály. |
|||
Sklobeton je tvořen třemi složkami: skleněnými tvárnicemi, [[beton]]em a ocelovou [[výztuž]]í. |
|||
*Sklobeton jako kompozitní materiál složený z [[portlandský cement|portlandského cementu]], [[skleněné vlákno|skleněných vláken]], anorganického plniva a dalších přísad dle požadovaných vlastností konečného materiálu. |
|||
Skleněné tvárnice, nebo také sklobetonové tvárnice, [[luxfer]]y a sklobetonky, jsou obvykle vyrobeny ze dvou shodných částí. Tyto jsou k sobě za tepla přiloženy a tvoří vzduchotěsnou kapsu s mírným podtlakem. |
|||
Sklobeton lze odlévat do forem a dosahovat tak téměř libovolných tvarů. Často se využívá schopnosti sklobetonu přenášet velká zatížení i v malých tloušťkách materiálu, obvykle 1-3 cm. Další důležitou vlastností sklobetonu je nízká tepelná roztažnost a vysoká odolnost proti tepelným rázům. Díky těmto vlastnostem je oblast použití sklobetonu velmi široká. Používá se na obkladové desky, kabelové žlaby s velkými požadavky na mechanickou pevnost a ohnivzdornost (zkratové proudy apod.), kryty kabelových žlabů, skříně, nádoby, chráničky, vložkování stávajících konstrukcí, ztracené bednění, ozdobné prvky budov, okenní orámování, atd.. Všechny tyto výrobky jsou díky tenkým stěnám relativně lehké a snadno manipulovatelné. |
|||
Skleněné tvárnice se používají ve [[stavebnictví]] jako průhledné a průsvitné příčky a stropnmí konstrukce. Příčky jsou obvykle samonosné a nelze je tedy zatížit externí zátěží. Díky menším rozměrům a mnoha druhům jsou skleněné tvárnice velmi variabilní a příčky z nich postavené mohou mít různé tvary, rozměry a vlastnosti. |
|||
*Sklobeton jako konečný výrobek tvořený [[beton]]em, [[luxfery|luxferami]] a ocelovou výztuží. |
|||
Standartní rozměr skleněných tvárnic je 19 x 19 x 8 cm. Existují ale i jiné atypické rozměry. |
|||
Ze sklobetonu se vytváří svislé i vodorovné konstrukce, které díky použitým [[luxfery|luxferám]] umožňují různou míru prostupu světla skrz konstrukci. Vlastnosti sklobetonu jsou rozmanité a závisí na druhu a množství použitých materiálů. Sklobeton se nejčastěji používá na dělící příčky, výplň oken a jiných stavebních otvorů, protipožární stěny a prosvětlení interiéru budov. |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
[[Kategorie:Stavebnictví]] |
[[Kategorie:Stavebnictví]] |
||
[[Kategorie:Materiály]] |
|||
Verze z 23. 3. 2006, 09:57
Pojem sklobeton se užívá pro dva zcela odlišné materiály.
- Sklobeton jako kompozitní materiál složený z portlandského cementu, skleněných vláken, anorganického plniva a dalších přísad dle požadovaných vlastností konečného materiálu.
Sklobeton lze odlévat do forem a dosahovat tak téměř libovolných tvarů. Často se využívá schopnosti sklobetonu přenášet velká zatížení i v malých tloušťkách materiálu, obvykle 1-3 cm. Další důležitou vlastností sklobetonu je nízká tepelná roztažnost a vysoká odolnost proti tepelným rázům. Díky těmto vlastnostem je oblast použití sklobetonu velmi široká. Používá se na obkladové desky, kabelové žlaby s velkými požadavky na mechanickou pevnost a ohnivzdornost (zkratové proudy apod.), kryty kabelových žlabů, skříně, nádoby, chráničky, vložkování stávajících konstrukcí, ztracené bednění, ozdobné prvky budov, okenní orámování, atd.. Všechny tyto výrobky jsou díky tenkým stěnám relativně lehké a snadno manipulovatelné.
Ze sklobetonu se vytváří svislé i vodorovné konstrukce, které díky použitým luxferám umožňují různou míru prostupu světla skrz konstrukci. Vlastnosti sklobetonu jsou rozmanité a závisí na druhu a množství použitých materiálů. Sklobeton se nejčastěji používá na dělící příčky, výplň oken a jiných stavebních otvorů, protipožární stěny a prosvětlení interiéru budov.
