Plující město: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MastiBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: es:Una ciudad flotante
Kaufi (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
'''''Plující město''''' do češtiny překládáno taky jako '''Plovoucí město''' ''([[1871]], Une ville flottante)'' je méně známý [[román]] [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Jules Verne|Julesa Verna]] z jeho cyklu ''[[Podivuhodné cesty]] (Les Voyages extraordinaires)''. K napsání [[román]]u inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem ([[1829]] - [[1897]]) na v té době největším [[parník]]u světa [[Great Eastern]] z [[Liverpool]]u do [[New York]]u v roce [[1867]].
'''''Plující město''''' do češtiny překládáno taky jako '''Plovoucí město''' ''([[1871]], Une ville flottante)'' je méně známý [[román]] [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Jules Verne|Julesa Verna]] z jeho cyklu ''[[Podivuhodné cesty]] (Les Voyages extraordinaires)''. K napsání [[román]]u inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem ([[1829]] - [[1897]]) na v té době největším [[parník]]u světa [[Great Eastern]] z [[Liverpool]]u do [[New York]]u v roce [[1867]].


[[Román]] má silně [[Autobiografie|autobiografický]] charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že [[Jules Verne|Verne]] byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovkého námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). [[Jules Verne|Verne]] viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.
[[Román]] má silně [[Autobiografie|autobiografický]] charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že [[Jules Verne|Verne]] byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). [[Jules Verne|Verne]] viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.


Aby měla kniha vůbec nějaký děj, vložil autor do popisu lodi a svých zážitků v [[Spojené státy americké|USA]] (např. návštěva [[Niagarské vodopády|Niagarských vodopádů]]) drobný ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.
Aby měla kniha vůbec nějaký děj, vložil autor do popisu lodi a svých zážitků v [[Spojené státy americké|USA]] (např. návštěva [[Niagarské vodopády|Niagarských vodopádů]]) drobný ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.

Verze z 3. 7. 2009, 07:32

Une ville flottante, titulní stránka francouzského vydání s původní ilustrací Julesa Férata.

Plující město do češtiny překládáno taky jako Plovoucí město (1871, Une ville flottante) je méně známý román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). K napsání románu inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem (1829 - 1897) na v té době největším parníku světa Great Eastern z Liverpoolu do New Yorku v roce 1867.

Román má silně autobiografický charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že Verne byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). Verne viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.

Aby měla kniha vůbec nějaký děj, vložil autor do popisu lodi a svých zážitků v USA (např. návštěva Niagarských vodopádů) drobný ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.

Dalším Vernovým románem, který má podobný motiv (aspoň co se techniky týče), je román Plovoucí ostrov.

V jednom svazku s tímto románem vyšla současně historická novela Prorazili blokádu (Les Forceurs de blocus) z období americké občanské války, napsaná již roku 1865.

Česká vydání

Související články

Externí odkazy